Proč (ne)chci být milionářem

"Co byste podnikli s milionem korun," to byla otázka, kterou tentokráte zodpovídali dětští pacienti pražské motolské onkologické kliniky a jejich přátelé v internetovém časopise Lifebook.
"Co byste podnikli s milionem korun," to byla otázka, kterou tentokráte zodpovídali dětští pacienti pražské motolské onkologické kliniky a jejich přátelé v internetovém časopise Lifebook. A toto jsou odpovědi dětí z motolské onkologie:

Asi bych se v těch penězích koupal.
Jarda, 11 let

Půlku bych dala rodičům a půlku lidem, kteří je potřebujou.
Alena, 12 let

Milion je pro mě málo. Potřeboval bych nové koleno a vím, ze jediný pro totyp existuje v Japonsku a je moc drahý.
Martin, 16 let

Asi nejpopulárnější způsob, jak získat milion, je televizní soutěž "Chcete se stát milionářem?". Není to dobré. Když něco vyhrajete, ví o vás celá re publika, takže možnost, že vás okradou a picnou, je velká. Když nevyhrajete kvůli nějaké stupidní otázce, zesměšníte se.
Filip Zelinka, 11 let

Chci být milionářem, ale v librách.
Tomáš Fól, 11 let

Peníze nevedou ke štěstí, ale pět milionů by se hodilo.
Martin Mach, 11 let

Kdybych měla milion, tak bych ho dala na lepší bydlení pro moje morče.
Lenka Vykydalová, 9 let

Koupil bych si Porsche 911 turbo nebo Aston Martin Vantage.
Ondřej Picek, 12 let

Chtěl bych být milionářem, ale nechci vypadat jako nějaký dychtivec. Milion není zdaleka všechno a v dnešni době se pomalu ztrácí, ale některé sny, které se mi zdají v noci, by se daly uskutečnit.
Tomáš Glomb, 12 let

Určitě bych si za peníze, za jakýkoliv obnos, nemohl koupit lásku, protože láska se musí vybojovat.
Milan Hebr, 14 let

Nechci být milionářem, protože bych nezapadla do nižší společnosti.
Hepnarová, 12 let

K čemu jsou peníze, když vás nikdo nemá rád? Proč si koupit zmrzlinu, když ji nemáte s kým lízat? Na co vám je přepychová vila, když tam bydlíte sami, všechny zdi jsou studené, pokoje prázdné a vy slyšíte tlukot vlastního srdce? I když všichni říkají, že by chtěli být boháči, tak v hloubi srdce cítí, že peníze nejsou k životu tak důležité, jak se zdá.
Veronika Dubšíková, 12 let