Choť švédského panovníka Carla Gustafa, rodilá Němka, která se s ním seznámila jako hosteska na letních olympijských hrách v Mnichově roku 1972, snila o tom, že se vdá ve své vlasti. Nakonec se ale smířila s pompézním sňatkem ve Stockholmu, jenž se odehrál 19. června 1976.
Švédská korunní princezna se proto rozhodla, že alespoň poněkud zmírní matčino trauma. Sama se zklamala ve své první lásce. Její volba budoucího manžela je proto v očích veřejnosti možná trochu státnická, ale pro evropské panovnické kruhy nejpřijatelnější záležitost. Řecký exilový korunní princ Nikolaos po celou dobu patřil k nejžádanějším partiím. A zřejmě patří i mezi muže, kterým nebude vadit, že jim žena vládne. Bez námitek totiž přistoupil na to, že se sňatek s Victorií neuskuteční v Londýně, kde sídlí celá jeho rodina, ale je ochoten dát slib manželské věrnosti v německém Heidelbergu.
Toto malebné univerzitní město na ostrohu nad řekou Neckar s chrámem Ducha svatého si už před více než čtvrtstoletím vysnila jako nejideálnější svatební místo Victoriina maminka. Musela se ho však ve "vyšším zájmu" vzdát.
Dceři, která si pro svůj závažný životní krok zvolila datum sňatku rodičů, tedy 19. červen, drží Silvia všechny palce. Tatínek Carl Gustaf je ale poněkud jiného názoru a podporují ho i všichni obyvatelé severské země. Svatba by měla být ve Švédsku, říkají svorně se svým králem. Podlehnou nakonec princezna Victoria a královna Silvia jejich tlaku?
