Film
Jestliže Pablo Escobar bývá označován za kokainového krále, pak George Jung je přinejmenším princem. Právě Jung, původně kluk z amerického maloměsta, který se rozhodl "už nikdy nebýt chudým", byl tím, kdo kolumbijským drogovým kartelům dělal ve Státech spojku, kdo kokain vnesl do Hollywoodu a učinil z něj módu. Splnil si po svém sen o luxusu, užíval života. Než spadla klec. A zatímco Jung si odpykává trest, jeho životní příběh vyšel knižně (román Bruce Portera vydává Volvox Globator). A inspiroval stejnojmenný film Kokain (právě uváděný do českých kin), v němž má hlavní roli miláček žen Johnny Depp. Skutečnému kokainovému princi se herec zrovna nepodobá - sám Jung o sobě prohlásil, že vypadal spíš jako Béla Lugosi, slavný představitel zrůd a upírů. Nicméně dodal: "Přesto jsem měl nejhezčí ženy na světě, protože tehdy všichni, a ženy zvlášť, milovali kokain a peníze." Depp však láme dívčí srdce, i když hraje otrhaného chuďase; pro postavu "zlého", nicméně charizmatického zločince je tedy jako stvořen. Ale režisér Ted Demme hlavně potřeboval herce, který je schopen vcítění do temných tajů duše. Hollywoodský idol vzal svou úlohu tak vážně, že se s pravým Jungem několikrát setkal ve vězení. "Připadal mi jako novodobý pirát," vyprávěl pak Depp. "Neuznával systém, politiku, pravidla ani vůdčí osobnosti. Nechtěl skončit v nudném zaměstnání jako ostatní. Chtěl si naplno užívat. Ale úplně ho to semlelo a nakonec přišel o všechno, i o ty, které miloval. Trochu mi to připomnělo vlastní kariéru: taky jsem nechtěl zapadnout do soukolí. Ale začal jsem vydělávat peníze, o jakých se mi nesnilo, jedno šlo s druhým, a já to dlouho neuměl zastavit. Jungovi se stalo totéž. Viděl v tom prostě podnikání stejné jako Coca-Cola nebo McDonald's - zaváděl na trh nový výrobek. Dnes už ví, že konal zlo." Jung by měl za mřížemi zůstat až do roku 2014, teoreticky odtud vyjde jako dvaasedmdesátiletý zapomenutý muž. Ale příběh jeho vzestupu a pádu možná přijde znovu do módy, protože spadá do oněch let "bezstarostné jízdy", která okouzlují stále nové generace. Režisér filmu ostatně netají, že květinové léto ve slunné Kalifornii, kde Depp coby Jung v dobovém účesu prodává zatím jen po troškách marihuanu svobodomyslným studentkám, tvoří velké lákadlo filmu. "Jungův osobní příběh je tragický, ale taky zábavný, protože jej provází tehdy všudypřítomný sex, drogy a rock´n´roll," říká. "Líčí období, kdy se všechno v Americe měnilo - od nevinnosti k cynismu, od trávy ke kokainu." A tak Kokain symbolizují i bláznivé večírky, modré bazény, bílé vily, rychlá auta, dobová móda a hudba, opojná nálada hrdinů vzpomínajících, jak byli "mladí, krásní, bohatí, zamilovaní a dokonalí". Ne náhodou přezdívají filmovému Jungovi a jeho první lásce "Ken a Barbie". Navenek zářivá, skrytě nelítostná sedmdesátá léta proměnila hippies v dealery, hravé kluky v tvrdé obchodníky. Americký sen se jim "nějak zvrtnul", sám Jung uznává, že dnes už příliv drog nikdo nezastaví. Ale současně se ptá: "Stalo se to proto, že já jsem se nebál patřit k těm zlým, nebo proto, že se miliony Američanů bály patřit k těm dobrým?" O tom už film nemluví.
Heslo: kokain
Kokain užívali Indiáni už před érou Inků. V 19. století byl vyroben laboratorně a užíval se jako přísada do vín. Účinky kokainu si chválili Freud, Edison i hvězdy němých filmů. V roce 1903 jej přestala používat Coca-Cola, v roce 1914 byl kokain v USA zakázán úplně. Pak jeho obliba klesala. Až v 70. letech slavil návrat. Byl prezentován jako zábavná droga, již konzumují na večírcích známé osobnosti. V roce 1982 bralo kokain asi 10 milionů Američanů. Obchodu se ujaly kolumbijské drogové kartely, přičemž výsadní postavení patřilo Medellínskému kartelu, který vedl Pablo Escobar. Právě tento kartel si začal najímat Američany, jako byl Jung, aby mu zajišťovali odbyt ve velkoměstech.
Jestliže Pablo Escobar bývá označován za kokainového krále, pak George Jung je přinejmenším princem. Právě Jung, původně kluk z amerického maloměsta, který se rozhodl "už nikdy nebýt chudým", byl tím, kdo kolumbijským drogovým kartelům dělal ve Státech spojku, kdo kokain vnesl do Hollywoodu a učinil z něj módu. Splnil si po svém sen o luxusu, užíval života. Než spadla klec. A zatímco Jung si odpykává trest, jeho životní příběh vyšel knižně (román Bruce Portera vydává Volvox Globator). A inspiroval stejnojmenný film Kokain (právě uváděný do českých kin), v němž má hlavní roli miláček žen Johnny Depp. Skutečnému kokainovému princi se herec zrovna nepodobá - sám Jung o sobě prohlásil, že vypadal spíš jako Béla Lugosi, slavný představitel zrůd a upírů. Nicméně dodal: "Přesto jsem měl nejhezčí ženy na světě, protože tehdy všichni, a ženy zvlášť, milovali kokain a peníze." Depp však láme dívčí srdce, i když hraje otrhaného chuďase; pro postavu "zlého", nicméně charizmatického zločince je tedy jako stvořen. Ale režisér Ted Demme hlavně potřeboval herce, který je schopen vcítění do temných tajů duše. Hollywoodský idol vzal svou úlohu tak vážně, že se s pravým Jungem několikrát setkal ve vězení. "Připadal mi jako novodobý pirát," vyprávěl pak Depp. "Neuznával systém, politiku, pravidla ani vůdčí osobnosti. Nechtěl skončit v nudném zaměstnání jako ostatní. Chtěl si naplno užívat. Ale úplně ho to semlelo a nakonec přišel o všechno, i o ty, které miloval. Trochu mi to připomnělo vlastní kariéru: taky jsem nechtěl zapadnout do soukolí. Ale začal jsem vydělávat peníze, o jakých se mi nesnilo, jedno šlo s druhým, a já to dlouho neuměl zastavit. Jungovi se stalo totéž. Viděl v tom prostě podnikání stejné jako Coca-Cola nebo McDonald's - zaváděl na trh nový výrobek. Dnes už ví, že konal zlo." Jung by měl za mřížemi zůstat až do roku 2014, teoreticky odtud vyjde jako dvaasedmdesátiletý zapomenutý muž. Ale příběh jeho vzestupu a pádu možná přijde znovu do módy, protože spadá do oněch let "bezstarostné jízdy", která okouzlují stále nové generace. Režisér filmu ostatně netají, že květinové léto ve slunné Kalifornii, kde Depp coby Jung v dobovém účesu prodává zatím jen po troškách marihuanu svobodomyslným studentkám, tvoří velké lákadlo filmu. "Jungův osobní příběh je tragický, ale taky zábavný, protože jej provází tehdy všudypřítomný sex, drogy a rock´n´roll," říká. "Líčí období, kdy se všechno v Americe měnilo - od nevinnosti k cynismu, od trávy ke kokainu." A tak Kokain symbolizují i bláznivé večírky, modré bazény, bílé vily, rychlá auta, dobová móda a hudba, opojná nálada hrdinů vzpomínajících, jak byli "mladí, krásní, bohatí, zamilovaní a dokonalí". Ne náhodou přezdívají filmovému Jungovi a jeho první lásce "Ken a Barbie". Navenek zářivá, skrytě nelítostná sedmdesátá léta proměnila hippies v dealery, hravé kluky v tvrdé obchodníky. Americký sen se jim "nějak zvrtnul", sám Jung uznává, že dnes už příliv drog nikdo nezastaví. Ale současně se ptá: "Stalo se to proto, že já jsem se nebál patřit k těm zlým, nebo proto, že se miliony Američanů bály patřit k těm dobrým?" O tom už film nemluví.
Heslo: kokain
Kokain užívali Indiáni už před érou Inků. V 19. století byl vyroben laboratorně a užíval se jako přísada do vín. Účinky kokainu si chválili Freud, Edison i hvězdy němých filmů. V roce 1903 jej přestala používat Coca-Cola, v roce 1914 byl kokain v USA zakázán úplně. Pak jeho obliba klesala. Až v 70. letech slavil návrat. Byl prezentován jako zábavná droga, již konzumují na večírcích známé osobnosti. V roce 1982 bralo kokain asi 10 milionů Američanů. Obchodu se ujaly kolumbijské drogové kartely, přičemž výsadní postavení patřilo Medellínskému kartelu, který vedl Pablo Escobar. Právě tento kartel si začal najímat Američany, jako byl Jung, aby mu zajišťovali odbyt ve velkoměstech.
