Hlavním pokrmem byly lívance - „bliny“ s kaviárem nebo medem, hlavním nápojem vodka, která se pila po lahvích. Při té příležitosti se také vyprovázela zima a vítalo se jaro.
Pak přišel půst a po něm zase hostina - „pascha“ neboli velikonoce. Opět se vydatně jedlo, nejčastěji studená kuchyně, protože se lidé neustále navštěvovali - buď návštěvy přijímali nebo na ně chodili a nemohli stát věčně u plotny. Tak navařili předem.
V Rusku jsou tyto tradice mnohde zapomenuté. Během dlouhých let existence Sovětského svazu se církevní svátky takřka neslavily, místo Vánoc se slavil Nový rok a velikonoce byly záležitostí té nejstarší generace.
Proto se s bouřlivými oslavami setkáme nejčastěji v literatuře. Daleko více se slaví v jiných bývalých republikách Sovětského svazu - zejména v Pobaltských republikách nebo v Bělorusku či na Ukrajině.
Ruská velikonoční bábovka
Potřebujeme:
120 g cukru
200 g mouky
1 balíček sušeného droždí
125 ml mléka
sůl
špetka mletého kardamonu
kúra a šťáva z 1/2 citronu
3 žloutky
150 g másla
100 g rozinek
50 g sekaného kandovaného ovoce
50 g sekaných mandlí
Postup:
Z droždí, trochy vlažného mléka a lžičky cukru uděláme kvásek. Do mísy prosijeme mouku, do důlku uprostřed vlijeme kvásek, přidáme cukr, špetku soli, kardamon, citrónovou kůru, žloutky a máslo. Vše důkladně prohněteme a necháme asi hodinu kynout. Pak do těsta zapracujeme rozinky, mandle a kandované ovoce. Těstem naplníme bábovkovou formu vymazanou máslem a vysypanou moukou. Necháme je ještě chvíli kynout a pak pečeme zvolna ve středně teplé troubě. Hotovou bábovku můžeme pocukrovat, polít máslem či polevou připravenou z moučkového cukru a citrónové šťávy.
