Pračlověk a dieta. Jde to vůbec dohromady?

Knihkupci by měli uvažovat o vydání kuchařky jednoho z hrdinů knihy Lovci mamutů Kopčema. Recepty z doby kamenné jsou podle posledních výzkumů dietologů tou nejzdravější stravou. Přestaňte si lámat hlavu s geneticky upravovanými potravinami a chemií v zemědělství. Skutečná potíž s tím, co jíme, začala mnohem, mnohem dříve.


Podle mnoha vědců jsme začali nezdravě jíst už před deseti tisíci lety, kdy naši neolitičtí předci objevili zemědělství. Dietologičtí experti tvrdí, že nejzdravější jídelníček měli sběrači a lovci, kteří pojídali hodně ovoce a zeleniny, ryb, libového masa a ořechů. Na jejich kamenných stolech však téměř zcela chyběly obiloviny.

"Obilná zrna nám umožnila opustit hnízdo lovců a sběračů a vytvořit kulturní a technickou společnost, ve které žijeme a v níž vznikají mnohé problémy se zrninami," říká dr. Loren Cordainová, profesorka na univerzitě státu Colorado, přední odbornice na vývoj výživy.

Zastánci diety doby kamenné varují před konzumací příliš velkého množství obilovin a průmyslově zpracovaných tuků. Podle Cordainové jsou nevhodné pro genetickou skladbu, která se na rozdíl od lidského jídelníčku příliš nezměnila. Tato disproporce podle vědců způsobuje mnohé civilizační nemoci. "Většina odborníků na výživu říká, že není nic špatného na rybách a libovém mase, stejně jako není nic špatného na ovoci a zelenině, dvou tradičních složkách výživy," říká Cordainová.

Dr. Leigh Broadhurst, expert na otázky výživy z výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství v Beltsvillu ve státě Maryland, přímo vyzývá, abychom změnili naše návyky u snídaně. "Je třeba, abychom nesnídali takové množství baget, koblih a obilovin s vysokým obsahem uhlohydrátů."

Paleolitičtí lidé se rozvíjeli od doby, kdy před 100 000 lety vyrobili první kamenné nástroje, až do nástupu zemědělství. Potraviny ze skutečné rajské zahrady napomáhaly růstu pravěkých lidí. Příchod zemědělství přinesl revoluci ve výživě a učinil z nás jediné primáty, kteří běžně konzumují obiloviny. Věk zemědělství navíc přinesl alkoholické nápoje, komerční výrobu soli a cukru. Industrializace přinesla rozsáhlé zpracování potravin ke škodě našeho jídelníčku.

Průkopník paleolitické diety dr. S. Boyd Eaton poukazuje ve svém výzkumu na pokles lidské lebeční kapacity o 11 procent od doby, kdy obiloviny začaly z našich stolů vytěsňovat maso. Eaton píše, že ze čtyř skupin potravin dnes doporučovaných - masa a ryb, zeleniny a ovoce, mléka a mléčných výrobků, chleba a obilovin - konzumoval pravěký člověk potraviny výlučně z prvních dvou skupin. Pšenice je hlavním zlem, nositelem harampádí v chlebu, koláčích, zpracovaných potravinách a snídaňových obilovinách.

Někteří odborníci doporučují vyhýbat se obilovinám, luštěninám a mléčným produktům. "Cereálie zvyšují hladinu cukrů v těle, a tak nutí organismus k trvalé nadprodukci inzulinu. Buňky si poté vypracují odolnost vůči inzulínu, která souvisí s hlavními civilizačními nemocemi - srdečními chorobami, vysokým krevním tlakem, obezitou a může vést i ke dně," říká dr. Cordainová.

Výzkumníci tvrdí, že platíme zhoršujícím se zdravím cenu za naše stravovací návyky. "Ve skutečnosti je každý západní člověk středního nebo vyššího věku postižen arteriosklerózou," říká dr. Staffan Lindeberg, lékař a vědec v oboru evoluční výživy na univerzitě ve švédském Lundu. "Nemocný často nic dramatického nepociťuje až do doby, dokud ho nepostihne infarkt myokardu, mrtvice, selhání srdce nebo demence, což jsou nejběžnější příčiny úmrtí a invalidity v západním světě," říká Lindeberg.

Mezi tradičním obyvatelstvem, jako jsou trobriandští ostrované v západní Melanésii či divocí aboriginálové v Austrálii, kteří se dodnes živí jako sběrači či lovci, se tyto nemoci buď vůbec nevyskytují, nebo jsou velmi vzácné." Skeptici poukazují na to, že lidé v pravěku měli zcela odlišný životní styl. "Samozřejmě můžeme zkoumat, co pravěcí lidé jedli. Pravděpodobně zjistíme, že jejich jídelníček byl velmi zdravý, ale musíme ho posuzovat v kontextu jejich životního stylu," říká dr. Erik Trinkhaus, odborník na paleolitickou archeologii na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

"Srovnatelnou fyzickou námahu s pravěkými lidmi dnes absolvuje snad jen sportovec v ostrém atletickém tréninku. Dietologové berou tuto námitku v potaz, ale úplně s ní nesouhlasí. Většina lidí v Americe a Evropě necvičí a cvičit pravděpodobně nebude, tak jim dejme návod na lepší jídelníček," říká Cordainová.