Poslance Ambrozka okradli zloději se samopalem

Mezi největší dobrodruhy v Poslanecké sněmovně zřejmě patří poslanec Libor Ambrozek. Už od poloviny osmdesátých let je "zuřivým" trampem. Zažil nocování v poušti a ostrou střelbu při přepadení v gruzínské divočině. Jeho kolegové z KDU-ČSL si už zvykli na to, že jejich stranu zastupuje v parlamentu "muž dvou tváří".
K proměně vždy dochází na pravidelných výjezdech poslaneckého lidoveckého klubu. Libor Ambrozek - zákonodárce, člen výboru pro veřejnou správu a ověřovatel Poslanecké sněmovny - okamžitě po zasedání sundá kravatu, zabalí oblek do torny a převleče se do maskáčů. S usárnou na zádech pak vyráží na tramp do okolí.

Nejdivočejší tramp zažil Ambrozek s manželkou Monikou v devadesátém sedmém roce v horách v Gruzii a Arménii, kde je přepadla trojice banditů se samopaly.
 
"V pravé poledne jsme překračovali hlavní kavkazský hřeben Svazecký. Bylo to hluboko v lesích na opuštěném místě. Z houští se na nás za velkého řevu vyřítili tři ozbrojenci a začali střílet ze samopalů do vzduchu. Během pár minut jsme přišli o peníze a nejrůznější věci. Nejvíc nás ale mrzely uloupené snubní prstýnky a fotoaparát, který mě patnáct let provázel na cestách po světě," vzpomíná Ambrozek.

S Monikou se Ambrozek seznámil na exotické výpravě do Egypta. "Jelo se sice autobusem, ale vždy na noc jsme zastavili uprostřed pouště a nocovali jsme na písku ve spacáku. Jídlo hromadně připravoval kuchař v polní kuchyni, která se stala šlágrem mezi místními domorodci," usmívá se poslanec.

Další nezapomenutelný vandr absolvovali Ambrozkovi v rumunských Transylvánských Alpách. "Dodnes je tam neporušená krajina, v níž celé týdny nepotkáte živou duši," podotkl Ambrozek.

Poslanec sice při toulkách světem prošel pěšky třeba kus Turecka, odkud si přivezl také nezapomenutelné zážitky, ale nejlépe se cítí uprostřed českých a moravských lesů. Často se vrací do údolí řeky Oslavy.
 
"Je to nádherné romantické údolí, které navíc patří mezi významné kolébky trampingu. Své kempy tady mají téměř všechny významné moravské osady, z nichž některé vznikly už v období první republiky," prohlásil Ambrozek.
 
 K jeho zamilovanému místům patří i Bílé Karpaty. "Je to pro mě velmi citová záležitost. Ty hory jsou monumentální, ale zároveň i laskavé a vlídné. Možná i proto, že jde o poměrně mladou krajinu. Nepůsobí potom tak depresívně a hrozivě jako třeba kaňony na Vltavě."

Trampovaní se poslanec nechce vzdát ani v případě, že by se někdy dostal na vysoké místo vládního úředníka. "Vůbec si neumím představit, že bych někdy s výšlapy do tuzemské či zahraniční přírody, třeba jako ministr, přestal. To by prostě nešlo, protože bez toho už nemůžu žít," svěřil se poslanec Libor Ambrozek.