Porota a SuperStar

  • 1
Ondřej Soukup akcentoval zpočátku hlavně zpěv, později už stejně jako ostatní víc přihlížel k celkovému charizmatu dotyčného. "Když byl ten člověk zajímavý něčím jiným, tak jsme i slevili z požadavků na zpěv," vysvětlil Soukup pro MF DNES.

Ondřej Soukup, skladatel
Když začalo přituhovat, byly naše nároky čím dál vyšší. Takže jsme se dívali i na interpretaci písně, přesvědčivost při zpívání ... a tak to gradovalo až do poslední čtyřicítky. Pak už volil lid a na našich názorech nezáleželo. Ti soutěžící se také časem měnili. Někteří stagnovali, a jiní se naopak vyvíjeli. Z nezkušeného králíčka se postupně stal člověk, který začal být nějakým způsobem mnohem zajímavější. Prostě vyrostl.

Velká proměna byla vidět třeba u šestnáctileté Šárky Vaňkové. Od začátku dobře zpívala, ale stejně ušla kus cesty. Měl jsem z ní pocit, že jí stoupla vnitřní sebejistota, i když to prvoplánově nedávala najevo.

Gabriela Osvaldová, textařka
Kdo byl můj favorit? To se nedá tak jednoduše říct. Někteří soutěžící mi připadali na první pohled a poslech úplně geniální, ale čím déle jsem se s nimi setkávala, viděla jsem také jejich chyby anebo to, že se nevyvíjejí. Když zazpívá falešně jednou, odpustíš mu to, pak se to ale stane třikrát a ten člověk jako tvůj favorit lehce odumírá.

To byl trošku Sámerův případ. Na první pohled působil jako naprostá bomba a pak jsme zjistili, že je na něm práce jako na kostele. Ale to nic nemění na tom, že je superstar a že bych ho bývala ráda viděla v tom finálovém večeru.

Aneta Langerová je introvert. Spíš stydlivý typ a my si říkali - je nenápadná, moc toho charizmatu tam není... Asi ji svazovala tréma a kdovíco ještě. Ale postupem času, jak získávala víc sebedůvěry, tak byla čím dál zajímavější a čím dál víc se té její osobnosti projevovalo i v tom zpěvu. A to je dobře. Horší by bylo, kdyby to bylo opačně.

Ondřej Hejma, zpěvák
U mě to bylo jasné. Pro mě byl od prvních kol výrazným až oslňujícím talentem Sámer Issa a Martina Balogová a myslím si, že u diváků to bylo podobné. Pak jejich šance z nejrůznějších důvodů klesaly. Naopak u Šárky Vaňkové a Anety Langerové jsem měl zpočátku pochybnosti a jejich výkon pro mě rostl postupně.

To, že jsem byl předsedou poroty, byla do značné míry jenom formální záležitost. Ale měla význam v těch prvních kolech. Byli jsme čtyři a těžko bychom se v některých situacích domluvili. Takže když došlo k remíze, platil můj hlas za dva. Ale ne vždy jsme to takhle striktně uplatňovali. Nicméně v té době jsme spolu vedli velmi ostré diskuse.

Během přímých přenosů už mezi námi žádné třenice nebyly, když tak jenom na té lavici. Byli jsme za kibice, ale když vysílání skončilo, bavili jsme se se soutěžícími normálně, lidsky. Oni pochopili, že je to naše práce, takže nám nic nevyčítali.

"Finále bez Sámera ztrácí smysl," říká textařka Gábina Osvaldová.