Dnes je tato rosolovitá polévka nadále součástí jídelníčků na banketech, obchodních obědech i pohoštěních pro menší počet osob nabízených hostiteli čínského původu. I přes její diskutabilní nutriční hodnotu malá miska "ploutví polévky" přijde na pěkné peníze jak v Hongkongu, tak v Singapuru, na Tchaj-wanu i v Thajsku, kde jsou čínské komunity nejpočetnější.
Komercializace žraloka je v Singapuru dobrým obchodem. Zdejší restaurace platí za kilogram ploutví kolem 2800 dolarů a vývozní firmy měly v loňském roce příjmy téměř 27 miliónů dolarů.
Hlavním cílem posádek plavidel specializovaných na lov rejnoků a žraloků jsou druhy střední velikosti - například žraloci tygří a bílý. Ovšem vzhledem k vášni, kterou některé vrstvy obyvatel asijských zemí projevují k "ploutví polévce", je právě Asie hlavní frontou boje ekologických skupin, jež se snaží zabránit vyhubení žraloků.
V některých oblastech planety již byl žralok vyhuben jak z hlediska ekologického, tak i komerčního, což je alarmující," zdůraznil ředitel Aid Wild Peter Knights během nedávné cesty po různých zemích Asie.
V průběhu 400 miliónů let vývoje se žralok přizpůsobil nejrůznějšímu vodnímu prostředí, počínaje ledovými moři Grónska až po vody v tropických oblastech. Jako dravec se žralok živí jinými mořskými tvory, slabšími, a zhltne zbytky, které po sobě zanechají ostatní obyvatelé mořských hlubin. Naopak naprosto neškodný žralok obrovský či velrybí, který dosahuje v průměru délky 14 metrů, se živí pouze planktonem a malými rybkami.
Byl to ovšem slavný film Čelisti, natočený podle románu Petera Benchleyho, který těmto parybám před 25 lety získal nezaslouženou pověst nenasytných tvorů ohrožujících plavce.
"Není pochyb o tom, že útoky na lidi jsou omylem žraloků. Nyní víme o nich a jejich chování mnohem více než když jsem napsal tu knihu," říká Benchley, jenž se snaží napravit představu žraloka vykreslenou ve své knize a který se připojil ke kampani
za jeho záchranu před vyhubením.
Co vedle obav z nebezpečí jejich vyhubení vyvolává hněv ekologů, biologů i potápěčů, je kruté zacházení: jakmile jsou žralokům uříznuty hřbetní a ocasní ploutve, nezávisle na tom,
jakou mají velikost, jsou zaživa znovu házeni přes okraje lodí do moře.
Obchodníci ovšem namítají, že kromě ploutví jsou využívány i další části žraloka, například rohovky jejich očí k transplantacím na lidech či výtažek z jejich chrupavek pro kožní léčbu lidí, kteří utrpěli popáleniny.
Spojené státy, Austrálie a Velká Británie stojí v čele hnutí bojujícího za regulaci obchodu s produkty ze žraloků, jejich iniciativa však dosud nenašla podporu dvou třetin ze 150
členských zemí Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy flóry a fauny (CITES).
Největší odpor vychází z asijských zemí, spotřebitelek "ploutvích polévek", a ze zemí Latinské Ameriky, kde lov žraloků představuje významný zdroj příjmů jejich rybářských flotil. Nicméně stížnosti cestujících donutily letos letecké společnosti Thai Airlines (Thajsko) a Singapore Airlines, aby z jídelníčků předkládaných na palubách svých letadel cestujícím první třídy stáhly právě polévku ze žraločích ploutví.
20. září 2000 14:20
