Pohoda na hradbách, Dáči není třeba se bát

- Kutnohorskou hospodu NA VALECH si propachtovali místní občané a tím pádem je to krčma, kde to žije. Jaký rozdíl oproti "pizzeriím" vábícím dole ve městě turistické zájezdy!
Pokud by snad v autobuse mířícím do Vlašského dvora nebo ke svaté Barboře seděl omylem nějaký německý beatnik, může se na poslední chvíli zachránit právě útěkem na Valy.

Tudíž žádný velký komfort tady nečekejte. Například záchodky jsou až do stropu nacpané prázdnými sudy, takže tu málem není k hnutí. Menu je úsporné, lavice tvrdé a obsluha lehce ošumělá (sice nemá maturitu na hotelovce v Mariánkách, zato je bezprostřední a trochu působí dojmem, jako by byla jen náhodou vylosována z místních štamgastů). Ovšem je to dobře zabydlený prostor, kam lidé nechodí proto, aby ve společnosti otupělého číšníka bezmocně zírali na televizi.
Navíc, ze zahrádky se žlutými slunečníky je výhled na střechy starého města. Vidíte, jak se do podkroví slétají holubi.
Hospoda je skutečně "na valech" čili na kusu bývalých hradeb. Od hlavní silnice Praha - Kutná Hora ji milosrdně izoluje vysoká zeď. Kdo má rád oprýskané domy, měl by být spokojen.
Hezky je tu v neděli odpoledne: klid, hosté si lížou rány z včerejší noci. Obsluha je dobře naložena a muž číslo 2, připomínající hanspaulského rockera Martina Krause, roznáší i na zahradě, ačkoli všude visí cedule, že venku je to bez obsluhy.
Na Valech panuje také čilý hudební život - kromě permanentní reprodukované country & western & rhythm & blues music tu byli v květnu k vidění mimo jiné "Los Os, bluegrass" nebo "L+L, starý český pecky", jak stojí na plakátech.
Na ohništi v rohu zahrady se čas od času pečou kuřata ve velkém; pokud zbudou a nabídnou vám je ještě druhý den, neodmítněte, je to lepší volba než tlačenka (smrtící ocet) nebo utopenci.
Na otázku, co jsou to ty "kuřecí krokety", napsané na tabuli, neměl číšník úplně jednoznačnou odpověď.
V Kutné Hoře neznamená slovo "dáča" luxusní příbytek papaláše v Pěredělkinu, Puškinu nebo Barviše, protože je to domácký výraz pro místní pivo "Dačický".
Vzhledem k tomu, jak nevalné pověsti se Dáča těší mimo kutnohorský okres, je konzumace velmi příjemným překvapením. A snad ani tak nejde o to, jestli je to pivo dobré nebo špatné, jako o to, že je "jiné" než "vyšlechtěný" a "čistý" Gambrinus či Radegast, o které zakopáváte na každém rohu. Desítka se zdá být lepší kauf než mírně "sladce bahnitá" dvanáctka.
Jak pravil klasik: "Dobré je to pivo, které člověku chutná."
Hospoda sídlí snad v jakési bývalé strážnici či jiné hradební stavbě, lokál má pětimetrový strop, ale díky zbudovanému "patru" je tu útulno, žádná ratejna. Výzdoba nemá koncepci a to je příjemné. Zdaleka nejlepší je obří plyšová gorila na lyžích, připravená seskočit z ochozu mezi hosty. Jinak tu visí například zašlé rybářské náčiní, nafukovací velryba, imitace středověkých dřevořezeb a plakáty vysvlečených "přírodních" dívek pózujících na břehu moře nebo na rozkvetlé louce. Jasná osmdesátá léta, kdy se ještě naplno nerozvinula silikonová protetika.

NA VALECH, Husova 16, Kutná Hora.
Otevřeno (dle cedule u vchodu, zavírací hodina se ale v praxi může hodně protáhnout, zvlášť když je muzika či pečení masa)
pondělí - čtvrtek 10 - 22 hod.,
pátek - sobota 10 - 24 hod.,
neděle 10 - 22 hod. 6 stolů uvnitř, zahrada.
Útratu v testovaných podnicích si platí autoři sami, o hodnocení personál ani majitelé nevědí.
Dačický 10° 8,80 Kč ***
Dačický 12° 10,80 Kč **
Krušovice 12° 11,80 Kč ***
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem ****

Hospoda Na valech je součástí bývalých hradeb Kutné Hory. V podniku je útulno, zdaleka jej nenavštěvují jen štamgasti.


Témata: Martin Kraus