Thorpe v knize "To jsem já: Autobiografie" uvedl, že o svém psychickém stavu nikdy otevřeně nemluvil s přáteli ani rodinou. "Dokonce ani moje rodina nevěděla, že jsem strávil velkou část života bojem s tím, co se nedá nazvat jinak než deprese."
Thorpe sám sebe nepovažuje za alkoholika, nicméně přiznává, že se k lahvi postupem času uchyloval čím dál víc. "Využíval jsem alkohol k tomu, abych se zbavil svých děsivých myšlenek, abych nějak zvládal své nálady - ale dělal jsem to za zavřenými dveřmi, stejně jako mnoho jiných depresivních lidí, kteří takto bojují se svými démony, než pochopí, že to nezvládnou bez pomoci," napsal jedenáctinásobný mistr světa.
"Bylo tam bezpočet příležitostí, především mezi lety 2002 a 2004, kdy jsem trénoval na obhajobu svých olympijských titulů v Aténách, kdy jsem se takhle trápil - vždycky sám a v oparu hanby," uvedl Thorpe, jenž dokázal náklonnost k alkoholu skrývat před sportovními psychology a trenéry a občas prý uvažoval o sebevraždě.
Svou zářnou kariéru, během níž kromě 16 zlatých medailí z olympiád a mistrovství světa stanovil také třináct světových rekordů, ukončil Thorpe v listopadu 2006. Loni se k plavání vrátil, ale nepodařilo se mu kvalifikovat na olympijské hry do Londýna.
ZKLAMÁNÍ. Ian Thorpe si účast na OH nevybojoval. Neuspěl na národní kvalifikaci na 200 metrů volný způsob.
V životopisu se Thorpe také vyjadřuje ke své sexuální orientaci, o níž se v tisku dlouhá léta spekulovalo. "Jen pro informaci. Nejsem gay a všechny mé sexuální zkušenosti byly s opačným pohlavím. Přitahují mě ženy," napsal čtyřnásobný vítěz ankety o nejlepšího světového plavce roku.
