Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Plachý samotář Josef Somr

  14:37
Nádražák, který razítkuje dívčí zadeček ve filmu Ostře sledované vlaky. Zhýralci a nabručení tatíci. Málokdy charakterní kladný hrdina. Žádní udatní milovníci. To jsou jeho postavy. Postavy českého herce Josefa Somra.
V pražském divadle Viola vystupuje s Blankou Bohdanovou v představení The Gin Game. Dvě hodiny jsou na jevišti sami.

Že mu jednu nevrazí! říkáte si po chvíli, vtaženi do osudů dvou osamělých lidí v penzionu pro důchodce. Josef Somr je tak bezohledný, protivný, zlý! Na svou partnerku, na celý svět. Naštvaný, že je starý, sám, že kdesi křičí mimino, že prší, že prohrává v kartách...

"Důležité je, aby člověk stačil zavčasu umřít," říká z jeviště tak, až jsou diváci přesvědčeni, že si to opravdu myslí.

To je ukázka toho, jaký je výborný herec. Málokdo jiný je ve svém skutečném životě tolik odlišný od postav, které více než čtyřicet let představuje v divadle, v televizi a ve filmu.

Představení skončilo a on po čtvrthodince nakukuje ze dveří šatny do kavárny, kde se ještě zdrželo několik diváků. Pár si jich jde pro podpis. Vypadá dojatě, plaše, až stydlivě. Takový totiž opravdu je.

Ptám se na jeho sedmdesáté narozeniny. "Já to snad ani slavit nebudu," mává rukou. "Nejraději bych už vůbec nikam nechodil, natož abych o sobě mluvil," vysvětluje své přesvědčení, že se do dnešního světa nehodí.

Několikrát se kvůli tomu dokonce omlouvá. Vypadá přitom, jako by mu skutečně bylo líto, že nedokáže vysvětlit, proč má pocit, že patří jinam než do televize, světel jeviště a časopisů.

Přesto jeho jméno zná snad každý. Hrál ve více než osmdesáti filmech, snad v každém druhém televizním seriálu a padesáti divadelních hrách.

Na fotbal pod topoly

Pruhy vinohradů vypadají jako hřbety ježků. Laťky ještě nejsou ovinuty révou a ostře trčí proti jasné jarní obloze. Je ticho, voní hlína a zdá se, že lidé zde chodí pomaleji než jinde. To je slovácký Vracov. Tam je Josef Somr doma. A moc šťastný.

"Ešče nás tu někdo čeká - před námi se nesková, dojél k nám až z Prahy - původem je z Vracova! Je to herec Jožka Somr - vrátil se dnes dom, potkává tu svoje mládí - a má tu svůj strom!"

Tak se vyvolávalo na loňské jízdě králů v Kyjově. Stejně jako ve Vracově, je tam Josef Somr nejen čestným občanem města, ale hlavně vítaným hostem. Takzvané vyvolávání, kdy se lidé střídají v předčítání různých básniček, replik a narážek, je součástí slavností.

Organizátoři požádali uznávaného herce, aby také předčítal. "Bylo zřejmé, jak je dojatý, že je zase ve svém rodném kraji. Až se mu trochu zatřásl hlas. Ale byla to chvilka, hned ho měl zase pevný a silný," vzpomíná jeden z organizátorů jízdy králů Josef Holcman. "Byl velmi vstřícný a vážil si toho, že tady vystupuje."

Vracovští potvrzují - populární herec je pověstný svým skromným chováním. "Vždycky, když tudy jede na kole, zdraví první," říká stará paní před jedním z vracovských domů. A chlapi se přidávají: Když jde na fotbal, nesedává na tribuně, ale jen tak pod topoly. Vídají ho často. Celé léto, často i o víkendech.

Ještě když žili jeho rodiče, odmítal o prázdninách natáčení - bylo přece třeba pracovat na vinohradě.

V rodném Vracově si koupil polovinu domku, druhou má jeho kamarád z dětství Stanislav Chmela, nyní majitel autoškoly, dříve fotbalista - když Otrokovice hrávaly v šedesátých letech první ligu.

Je nejen jeho blízký přítel. On může za to, že se Josef Somr stal hercem. To takhle spolu šli kolem brněnské JAMU. Jožka, jinak mu na Moravě nikdo neříká, už věděl, že ho nevzali. Z okresu přijímali jen jednoho a on při zkouškách skončil na druhém místě.

"Tak se tam zajdi zeptat, jestli se jim třeba něco neuvolnilo, když už jdeme kolem," nabádal ho Stanislav. Zkusil to. Jeden z přijatých uchazečů právě odstoupil a opravdu bylo volné místo.

"Že se Jožka stal hercem, je vlastně moje zásluha," dává dneska pan Chmela historku k dobru. Je znát, že je na svého úspěšného kamaráda pyšný.

"Stačí, jak v televizi vidím ruku, a hned poznám, že je Jožkova. Některá jeho představení jsem v divadle viděl tolikrát, že jsem poznal, kdy říká něco jiného, než je ve scénáři. Vždycky jsem ho na to upozornil a on se vztekal, jak je možné, že jsem to poznal."

Ostře sledované vlaky - doma ostuda!

Ale kdysi se ve Vracově spíše dalo slyšet: Co to ten Jožka Somr vyvádí, copak to je nějaká práce být hercem? Tehdy ho sousedé ještě neviděli v televizi a ve filmech jako dnes. Tudíž v jejich očích nebyl "slavný".

Nevěděli, co hraje v angažmá v Českém Těšíně, pak v Brně, v Pardubicích... V té době, v šedesátých letech, si ho už všímají filmoví režiséři. Dostává roli opilce ve snímku Obžalovaný režisérů Kádára a Klose. Oslovuje ho Jiří Menzel. Připadá mu jako ideální typ pro roli zhýralého výpravčího v Ostře sledovaných vlacích.

Josef Somr to nebere moc vážně. Nezdá se mu pravděpodobné, že by mohl hrát v Praze, natož ve filmu. Ale role na něj upozornila, vždyť film dostal Oscara.

Avšak to zděšení doma na Moravě! O Vracovských se přece odjakživa říká, že je každý druhý z nich železničář. Nejinak tomu bylo u Somrů. Tatínek, který pracoval na dráze, byl v šoku. Kdo to kdy viděl, aby nádražák ve stanici razítkoval nahý dívčí zadeček.

"Lidé si teď budou myslet, že něco takového děláme," lamentoval a maminka se styděla vyjít mezi lidi.

Neocenili ani jeho výkon v hlavní roli ve filmu Žert podle knihy Milana Kundery. Kritici ho sice opěvovali, film sklízel úspěchy v zahraničí, ale komunisté snímek stejně brzy zavřeli do trezoru, takže doma zůstával pořád tím nemravným nádražákem.

Nejlepší roky pak prožíval v pražském Činoherním klubu. Zažil nejslavnější éru, kdy soubor patřil v Praze mezi nejpopulárnější a jeho členové byli zváni na festivaly do světa. Však tam taky hrála sestava!

Takhle na ni vzpomíná Jiří Kodet: "V divadle jsme i bydleli. Ráno jsme stáli frontu na koupelnu, protože v jedné šatně spal Hrzán, v druhé Čepek a ve třetí Somr."

Josef Somr s pověstí slušného a plachého člověka býval dobrým terčem pro legrácky kolegů.
Třeba pro Vlastimila Brodského. Jednou si tak vyjeli na Moravu. Ráno, po povedené noci v restauraci, Brodský a kumpáni říkali: "Jožko, ty jsi teda číslo. Neměli bychom se tam jít aspoň omluvit?"

Nic nechápajícímu Somrovi namluvili, že byl tak opilý, až si spletl toaletu s krbem.
No to je strašné! zděsil se. Koupil kytici, bonboniéru a kajícně se vydal omlouvat personálu restaurace. Nikdo netušil za co. Brodský si samozřejmě celou historku vymyslel.
Ale konec zábavy.

Je rok 1978 a Josef Somr přechází do Národního divadla. Vrchol kariéry, zdálo by se. Jenže je to jinak. Postupně zjišťoval, že se do menšího Činoherního klubu - party lidí, kteří si rozuměli - hodil víc.

A také, být v sedmdesátých letech hercem Národního divadla přinášelo prekérní situace. V té době se v něm hrály kusy stvořené ke vkusu tehdejšího režimu. Příklad? Tak třeba Kremelský orloj. Stačí?

Ano, hráli v ní mistři jako Josef Somr nebo Josef Kemr a říkalo se, že kvůli nim se na to dá i dívat, ale pro mnohé milovníky divadla to přece jen bylo příliš. Somrovi kolegové říkají, že se v té době trápil.

Tak jako většina herců, kteří tehdy byli na vrcholu sil. Chtěl hrát, a tak přijímal i role ve hrách a televizních inscenacích, o jejichž kvalitě a smyslu pochyboval. Josef Somr dostal titul zasloužilý umělec.

Když se jeho kolegové po roce 1989 začali o oceněních z minulé doby vyjadřovat s opovržením, řekl: "Nejsem z těch, kteří by po něm plivli. Ale v momentě, kdy se tato titulatura odbourá, bude jen dobře."

"Skvělý herec!" říká Miroslav Krobot, divadelní režisér, který v Národním divadle v roce 1992 s Josefem Somrem připravil hru Rok na vsi.

"S obrovskou energií, vybaven právě k vystupování na velkých jevištích, jako je Národní divadlo. Lidsky mu však určitě bylo líp v Činoherním klubu. Cítí se lépe, když má kolem sebe lidi, kteří jsou mu osobně blízcí. Ale je profesionál a pochybnosti nebo nějaké znechucení nikdy nedával najevo."

Před třemi roky to však vypadalo, že Josef Somr s hraním skončí. V Národním divadle zkoušel hru Garderobiér. Náročnou hlavní roli. Premiéra se blížila, kostýmy a kulisy byly hotové, představení nazkoušené...

"Končím. Roli vracím," oznámil. Následovaly spekulace, pomluvy, hádky. Jen málokdo pochopil, že udělal to, co považoval za nejlepší. Raději skončil dřív, než aby měl dojem, že se představení jeho vinou nepovedlo.

Necítil se na ně. Texty se neučil snadno jako dřív, mnohdy si je opakoval celou noc a ráno je stejně neznal. Po hodině zkoušky byl unavený, bez nápadů.

"V dnešní době je etika často prázdným slovem a skromnost se moc nenosí," říká, ale o svém trápení s rolí nechce mluvit. Na takové otázky má vždycky připravenou odpověď - větu, kterou říkával Rudolf Hrušínský: "Když tě to tak trápí, že se na to nevysereš?"

Něco jsem prošvihl

Ve Vracově je několik vinných sklepů. Jednomu z nich se říká Parlament. Odjakživa se v něm scházejí místní chlapi. Po mši v kostele, než bude doma hotový oběd. Všechno proberou, někdy vycházejí se zpěvem...

"Tam bývá rád. Vždycky je spokojený, když si může popovídat, i když si už na pití musí dávat pozor," říká Květa Mezihoráková, Somrova neteř, která má ve Vracově malý obchůdek s oblečením.

Důležitá data v životě Josefa Somra
1934 - Narodil se 15. dubna v rodině železničáře jako prostřední ze tří synů.

1956 - Skončil studium Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

1965 - Angažmá v Činoherním klubu.

1978 - Přestup do Národního divadla.

1997 - Cena Thálie za roli v Hrubínově Romanci pro Křídlovku.
Dříve na jejího strýce Vracovští volali: "Herec je však mladý - dokáď chodí po prknech,
včil si s nama litr dá - při tem ani nemrkne!" To je minulost. Josef Somr už pije ryzlink nanejvýš po deckách.

Vždycky býval zdravý jako všichni z jeho rodiny, však se jeho tatínek dožil devadesátky... Až před devíti lety se to stalo. V Národním divadle dodnes vzpomínají, jaký to byl šok, když kdosi oznámil: Josef Somr umírá. Bylo to opravdu vážné. S těžkým onemocněním slinivky skončil v nemocnici. Na přístrojích, v bezvědomí.

Přežil, ale uzdravování bylo dlouhé a obtížné. Od té doby je trochu jiný. Nejen kvůli tomu, že musel přestat pít své oblíbené víno. To zvládl. Ale začal přemýšlet, jestli udělal dobře, že vůbec kdy odešel z Vracova. Bilancuje, jak žil.

"Co je to za život?" říkával mu jeho tatínek. Ano, rodiče, jeho dva bratři a další příbuzní na něj byli hrdí - vždyť ho všichni znali z televize - ale žít jako on? Bez rodiny? Copak je to vůbec možné? mysleli si mnohem dřív, než takhle začal uvažovat i on sám.

Oženil se ještě za dob studií. Manželství trvalo patnáct let, ale časem už vlastně jenom na papíře. Žili každý sám. Rozvedli se, až když se paní rozhodla, že se znovu vdá. Děti neměli.

Josefu Somrovi volnost vyhovovala. Mohl kdykoli sbalit tašku a změnit divadlo. A klidně spát třeba v té divadelní šatně. Později, když už měl malý byt v Praze na Vinohradech, býval rád, že ho v něm nikdo neruší. Vždyť v divadle a při natáčení byl pořád mezi lidmi.

"Strašně toho lituju. Já jsem nechtěl být nikdy bohatý, nechtěl jsem mít všechno. Ale že například nemám děti, to je pro mě v současné době něco, co jsem moc a moc prošvihnul. A jestliže mi bylo mnohdy v tom dobře, tak vím, že kdybych o to víc stál, tak bych měl ten život jinačí," řekl v rozhovoru s bývalou mluvčí Národního divadla Zuzanou Maléřovou, která na setkání s ním vzpomíná ve svých knihách Křehké otázky a Viděla jsem jitro.

"Josef Somr, to je nepokojný herec, pravdivý chlap, o pokoru a víru usilující člověk a vlídný otec. To poslední je touha nenaplněná, pozdě objevená. Životní dluh nebo splátka za vše ostatní, čeho bylo dost," říká o něm Maléřová.

"Nejčastěji ho vidím neklidně mlčet. Slov se bojí. Když mlčení prolomí, bývá to bolestné i nekompromisní. Jeho herectví vyrůstalo spolu s potřebou nestydět se za svou práci, za existenci. Ke svému cíli mnohokrát došel. Snad proto, že nikdy nechtěl být nejlepší."

A dneska? Hraje v pátém díle filmové série o Básnících, která je právě v kinech, a v televizním seriálu Místo nahoře. Ten minulý týden začala vysílat Česká televize.

Když se jeho režiséra Karla Smyczka zeptáte na natáčení, uslyšíte tuhle historku: "Josefa Somra jsem tehdy více než půl roku neviděl. V seriálu měl představovat sešlého a částečně sklerotického dědu. Ale když přijel na natáčení, vypadal lépe než kdy dříve. Trochu mě to překvapilo, a tak jsem mu řekl, že jsem potřeboval vetchého starce. On se zamyslel a pak říká: Aha, a co kdybych to zahrál?"

VÝZNAMNÉ ROLE

Filmy

Ostře sledované vlaky (1966)
Žert (1968)
Soukromá vichřice (1967)
Radost až do rána (1978)
Pozor, vizita! (1981)
Tři veteráni (1983)
Dobří holubi se vracejí (1988)
Helimadoe (1993)
Konec starých časů (1989)
Jak svět přichází o básníky a jeho další čtyři pokračování (1982-2004)

Televizní seriály

Byl jednou jeden dům (1974)
Žena za pultem (1977)
Dnes v jednom domě (1979)
Dynastie Nováků (1981)
Cirkus Humberto (1988)
Místo nahoře (2004)
Nemocnice na kraji města (1978, 1981, 2003)

Divadelní hry

Maryša
Romance pro křídlovku
Obsluhoval jsem anglického krále
Rok na vsi

Thálie 2001: Josef Somr.

Blanka Bohdanová a Josef Somr v Divadle kouzel v Líbeznicích u Prahy.

Josef Somr - herec, kterého dobře známe, ale nic o něm nevíme.

Josef Somr.

Kde teď můžeme vidět Josefa Somra? Nejnověji v televizním seriálu Místo nahoře, který se začal vysílat minulý týden. Hraje v něm starého, sklerotického dědu.

Josef Somr.

Autoři:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Adept na Bonda poznal svou manželku v 18 letech. Jí bylo 42

29. března 2024  10:38

Před pár týdny se kolem hollywoodského fešáka Aarona Taylor-Johnsona (33) vyrojily spekulace, že by...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Usadím se tam, kde najdu muže, říká herečka Vica Kerekes

28. března 2024  16:30

Slovenská herečka s maďarskými kořeny Vica Kerekes dnes slaví 43. narozeniny. Pracovně pendluje...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...