Co vás nyní zaměstnává nejvíc?
Já mám doma šest týdnů starou dceru, nebo šest týdnů mladou dceru, takže já teď mám takový projekt ve svým bytě a zatím se neobjevuji ani v televizi, ani ve filmu, ani v divadle.
Není vám líto, že kromě Letiště a Zdivočelé země vás televizní seriály nějak obcházejí?
No, líto. Tak co si budeme vyprávět, určitě je pro herce přitažlivější točit film, kde má většinou záruku kvalitnějšího materiálu v podobě scénáře a koncentrovanějšího způsobu práce. A seriál je dobrý, když potřebujete platit hypotéku nebo leasing na auto. Ne, to zlehčuji. Ale prostě toho nějak nelituji, že se neobjevuji tolik v seriálech. Ale kdyby bylo víc filmů, jako je tento, tak bych se rozhodně nezlobila.
Jak se natáčelo s Jiřím Schmitzerem, který hraje vašeho milence, a Taťjanou Medveckou, jeho exmilenkou, s níž se o umírajícího umělce dělíte?
Spolupracovalo se mi výborně a tušila jsem, že to tak bude, protože s Jiřím Schmitzerem už jsem točila v seriálu Zdivočelá země, tak jsme se znali, i když ne zblízka, ale vždycky jsem ho měla ráda a líbil se mi jako herec, muzikant i jako chlapík se mi líbil. A s Táňou Medveckou mám to štěstí, že se potkáváme pravidelně v divadle, takže jsem tušila, že spolupráce bude víc než dobrá. A to se mi i potvrdilo. Ale stejně tak se mi dobře spolupracovalo i s Markem Němcem a Janou Pidrmanovou, s těma z mladší generace.
Je to už váš druhý film s režisérem Zdeňkem Tycem...
První byl Smradi a druhý byl tento s tím, že jeden film pořád tak lítá ve vzduchu se scénářem Markéty Bidlasové, která psala scénář i k tomuto filmu Jako nikdy. Tak je tak ve hvězdách, jestli v dohledné době na něj budou peníze. Ale už se shánějí asi deset let, musíme být optimisté a doufat.
A když už jsme u názvu filmu Jako nikdy, kdy jste si naposledy řekla "nikdy"?
Dlouho jsem si takový slovíčko neřekla, protože vím, že přináší smůlu.
