Potkáváme se ve chvíli, kdy budou vašemu malému tři měsíce. Jak to vše prožíváte?
Už jsme se spolu hezky sžili. Cítím se úplně perfektně. Mateřství je, jak se říká, dar. Nemohu si stěžovat. Syn je hodný, pláče jen ve chvílích, kdy ho bolí bříško, nebo poukazuje na to, že má hlad. Nechává mě tedy občas vydechnout.
Jaké jsou noci?
Docela dobré. Už si nacházíme určitý režim, kdy syn jí většinou po čtyřech hodinách. Nedávno se nám povedlo spát i osm hodin. Ty intervaly pro kojení se prodlužují, takže vstávám jednou, maximálně dvakrát za noc.
Jste dvojnásobná maminka. Máte tedy možnost srovnávat v mnoha ohledech s předešlým dítětem...
První dceři Rachel je dnes již osm a půl roku. Rozdíl mezi holčičkou a chlapečkem jsem pociťovala už v těhotenství. Chlapeček měl větší sílu, byl větší a o kilo těžší, takže jeho kopance stály za to. Od začátku jsem o něm tedy více věděla. Hodní jsou však oba dva stejně.
Co se týká vašeho věku, rozdíl je předpokládám také znát?
Samozřejmě ano. Měla jsem z toho respekt, pustit se do toho všeho znovu téměř po deseti letech. Ale musím říci, že mě to naopak hrozně nakoplo a je to moc fajn. Když pominu sem tam různé tělesné neduhy, necítím žádný zásadní rozdíl. Překvapilo mě, jak se tělo dává po porodu rychle dohromady. Co se týká technických vymožeností, výbavy pro miminko a hraček, vše se také posunulo dopředu, což také vše ulehčuje.
Jaké vymoženosti dnešní doby vám pomáhají v péči o miminko?
Používám pro syna například ergonomické lehátko a přístavnou postýlku, která je přímo vedle naší manželské postele. Nemusím tak vstávat pokaždé, když malému vypadne dudlík. To jsou takové praktické věci, které před lety ještě tolik využívány nebyly.
Pomáhá vám hodně i předešlá zkušenost s prvním dítětem?
Určitě ano. Když člověk ví, že už to jednou zvládl, tak to určitě dodá sebevědomí a mnohem více klidu.
Kromě syna máte ještě starší holčičku. Jak se k bráškovi chová?
Rachelka je z Edouška nadšená. Je moc šikovná a hodně nám pomáhá. Snaží se a baví ji to. Mluvila na něj hodně, už když byl ještě v bříšku. Mám z toho radost. I na Edouškovi je vidět, že když přijde ségra ze školy, rozdovádí se a má radost, že ji vidí. Mají se navzájem moc rádi.
Kazdy den nam Edousek predvadi neco noveho a my jsme se tak ani nenadali a maly v pondeli oslavil 1 mesic na svete!!! Je to proste nas maly Supermanekcoz je ostatne z fotek, ktere jsme si poridili na pamatku, asi jasne #1month #babyboy #family #love #miracle #proudparents @monika_navratilova_photography
Jak vypadají vaše běžné dny?
Momentálně je to určitý stereotyp, o který se však vlastně vědomě snažím. Když to jde, zůstáváme se synem dopoledne v posteli, poté si hrajeme, jdeme ven s kočárkem, vyzvednout sestřičku ze školy či ji doprovodit na některý z kroužků. S Edouškem mi od začátku hodně pomáhá samozřejmě i manžel. Syna si často bere, přebaluje, koupe, dělá vše, co může.
Věnujete se třeba už částečně i pracovním povinnostem?
Sem tam ano, zatím se to však snažím omezovat. Když bylo Edíčkovi čtrnáct dní, natáčeli jsme reportáž pro televizi Nova. Práci se jinak věnuji jen nárazově. Se synem jsem čtyřiadvacet hodin denně. Zatím jsem od něj byla pryč maximálně hodinu a půl. Vždy se pak moc ráda vracím. Mé místo je teď u syna a jsem tak naprosto spokojená.
Dalo by se říci, že si nyní mateřství vážíte více, než kdysi před třicítkou?
Určitě se dá říci, že člověk má s vyšším věkem mnohem větší pokoru. S věkem přicházejí neduhy i uvědomění, co všechno se může stát a že zdraví není samozřejmost. Zdravé dítě je dar. Moc si toho vážím.
Koho v synovi vidíte?
Co se týká podoby, vidím už jasně, že má Edík oči mého manžela a smějeme se, že už v tak útlém věku i některé jeho výrazy a pohledy.
Šest let pracujete v televizi. Co vše vám tato práce přinesla?
Je pravda, že nástup do televize pro mě byl životním zlomem. V médiích jsem již předtím pracovala, také jsem však žila v zahraničí a později jsem měla dceru. Díky castingu jsem se dostala na Novu v takovém životním období, kdy jsem dá se říci začínala znovu i v soukromí. Pak začala úžasná etapa. Kromě skvělé práce, která mě moc baví a naplňuje, jsem se v televizi poznala i se svým současným manželem Ondřejem.
Petra Svoboda v Televizních novinách
Krátce před narozením miminka jste měli svatbu...
Za letošní rok jsme toho stihli opravdu hodně. Ať už to byly zásnuby, svatba, svatební cesta či narození Edouška. Byl to úžasný a zásadní rok v mém životě.
Co vás jako rodinu čeká v nejbližší době?
Až to s miminkem půjde, chtěli bychom vyrazit na dovolenou. Jinak se v současnosti plně koncentruji na mateřství a chci si ho užít. Až mi mateřská skončí, plánuji samozřejmě návrat do práce. Na to se také moc těším.
O spoustě vašich aktivit víme například i z Instagramu. Jak vy osobně vnímáte sociální sítě?
V posledních pár letech je to ve společnosti velký fenomén. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Na Instagramu jsem také a věnuji se mu, protože je to dobrá platforma pro komunikaci s mými fanoušky i fanoušky televize Nova. Je ale nutné to nepřehánět a stále si chránit své soukromí. To už je ale na každém jednotlivě.
Jak nedopustit, aby nás sociální sítě ovládaly?
Každý si musí stanovit určité své hranice. Instagram je například pro mě na mateřské určitá forma zábavy a třeba také možnost inspirovat ostatní maminky. Věnuji se mu tedy okrajově, ale ráda.
Vypadáte krátce po porodu báječně. Co pro to děláte?
Děkuji, po porodu se žena samozřejmě necítí hned v nejlepší formě. Ale to k tomu patří. Jsem ráda, že se mi zatím daří syna plně kojit, a to asi přispívá k tomu, že jdou kila rychleji dolů. Také chodím častěji na procházky a pomalu se chystám začít zase se cvičením.
Jak proběhl porod a jak jste ho prožívali jako rodina?
Byl to pro mě a manžela krásný zážitek. Rodila jsem císařským řezem, ale byli jsme s mým mužem po celou dobu spolu. Manžel se tak o malého okamžitě po narození staral, za což bych mu chtěla ještě jednou poděkovat. V porodnici jsme nakonec jako nejužší rodina strávili pět dní.
