Petr Novotný se synem Pavlem

Petr Novotný se synem Pavlem | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Petr Novotný dal první rozhovor po mrtvici, společně se synem

  • 38
V říjnu utrpěl mozkovou příhodu, ale teď vypadá šestašedesátiletý bavič a podnikatel Petr Novotný stejně jako vždycky. Nabízí se, že návštěvě uvaří kávu, a rovným krokem zmizí v kuchyni. Jeho dvaatřicetiletý syn Pavel zatím popisuje, co je pro otce teď nejhorší.

Čtěte ve čtvrtek

Velký dvojrozhovor s Petrem a Pavlem Novotnými čtěte ve čtvrtečním Magazínu DNES.

Petr Novotný se synem Pavlem

"Sám vidíte, že je celkem dobrej. Jenže zároveň je umělec, živí se mluvením, a to mu ještě moc nejde. Chtěl by pracovat, ale nedopustím, aby se vracel jako kdysi Neckář. Viděl jsem Neckářovo první vystoupení po mrtvici a bylo to šíleně smutné, nedalo se to vydržet," říká bulvární novinář, moderátor, ale také provokatér a recesista Pavel Novotný.

Jeho otec se mezitím vrací s kávou, velký dvojrozhovor pro čtvrteční Magazín MF DNES může začít. Po hodině je zřejmé, že si musí od televizní práce ještě na chvíli odpočinout. Špatně hledá slova a ve druhé půlhodině ho povídání zjevně vyčerpává.

Takto jejich rodinný dialog vypadá:

Pavel: Když táta zkolaboval, manželka si dohledala příčiny jeho kolapsu a začala je číst: obezita, přepracovanost, cukr, stres...

Petr: A všechny body seděly i na tebe, viď?

Pavel: No jo. A tak jsem si řekl, že musím v životě trochu zpomalit. Víte, když jsem byl malý, táta věčně nebyl doma, ale nevysedával v hospodě. S Fešáky měli třicet kšeftů do měsíce. Tehdy jsem si říkal, že takový nikdy nebudu, ale už se vezu. Ráno pozdravím dítě a kdovíkdy večer se vrátím jako hvězda. Ale můžu si v dnešní době stěžovat, že mám spoustu práce?

Petr: Nemůžeš. Já už pracuju opatrně, ale je to těžké, prací jsem vždycky odpočíval.

Pavel: Polovina blízkých přátel říká: "Teď ho musíš hlídat, ať odpočívá," ale druhá půlka tvrdí opak: "Potřebuje pracovat – když přestal hrát Karel Höger divadlo, tak hned umřel!"

Petr: Moc nemluvím, ale jinak jsem zdráv. Každý den snad budu mluvit víc a víc.

Pavel: Sranda byla, že mi dal táta k loňským narozeninám logopeda, ale já se zasekl: "Nejsem moderátor! Živím se velmi dobře psaním bulváru, ale mluvit neumím, mám nepříjemnej hlas, jsem ošklivej a lidi mě nemají rádi – už je mi dvaatřicet, tak mě neměň."

Petr: Vždyť jsi moderoval plesy...

Pavel: Nastal říjen a táta dorazil k volbám, kde jsem seděl v komisi. Vzal si mě ven a říká: "Prosím tě, já slyšel, že teď budeš moderovat živě na Nově." Odpovím: "To jsou magoři, viď?" A táta: "Nechtěl bys přeci jen zajít k tomu logopedovi?" Za čtrnáct dnů zkolaboval a logopeda jsem sháněl já jemu.

Petr: Je to pořád lepší. Potrvá to ještě třeba týden…