Představte si, že jste host v Banánových rybičkách a téma zní: Jak přežít padesátku. Tak jak?
Některé typy žen mi neustále podsouvají, že určitě začnu chodit do zoo, až budu mít vnoučátka. Ale to není pravda! Já přece můžu do zoo i bez vnoučátek. A že by mělo skončit období flámů, to si nemyslím, možná naopak začne být intenzivnější. Rozhodla jsem se, že mi odteď už navždy bude osmačtyřicet. I když dcera má určitě pocit, že je důležitější, aby si koupila svetr ona, a ne já. Že pro mě už to nemá cenu.
Mnohé ženy, když je jim padesát, začínají pomalu počítat roky do důchodu. To asi nebude váš případ.
Slovo důchod zní děsivě. Je to období, kdy člověk dostává nějaké peníze od státu, a já mám absurdní pocit, že se mě to vůbec netýká, když celý život pracuju na volné noze. Ale snad mi ho taky někde počítají, ne? Vždyť platím daně.
Určitě. Ale připomněla jste mi ta vnoučata. O ty se ženy v padesáti taky začínají zajímat.
Nojo, padesátka je věk na babičku, ale ženy kolem mě jsou různé. Některé se ptají po vnoučatech a některé jsou samy v jiném stavu. U mužů to nikdo neřeší. Teď jsem byla na večírku, byli tam samí šedesátníci a všichni představovali své druhé ženy a své malé děti. Nové - lepší, jak já říkám.
Chlapi přece chytají druhou mízu. Co chytají ženy?
U nich se to tak milosrdně nechává plynout. Možná to není míza, ale racionální uchopení situace. Vzpomínám si na film Měsíční svit, kde hrála Cher a kde její otec byl nevěrný matce s mnohem mladší ženou. Ta matka na něj čekala, až se vrátí oblouzněn večer po schůzce domů, a řekla mu: "Stejně umřeš."
Tak si představuju, na co myslí žena v padesáti. Pomozte mi to pochopit.
Někdo si pořád myslí, že žena v padesáti by měla bilancovat. Ale tak to není. Hodně jich přemýšlí o tom, jestli ještě budou zamilované, jestli prožijí velkou lásku, nebo jestli to všechno skončilo. Podívejte se na cestovky, kolik jezdí do zahraničí žen, které už se nemusí starat o děti a chtějí si užít.
A najít si mladšího milence?
To nemůžu radit, to je nemorální. Když je žena vdaná, tak ať je šťastně vdaná dál. A když už milence, tak proč hned mladšího? Ať si najde, jakého chce, třeba staršího. Ale máte pravdu v tom, že mít mladšího je jednodušší. Mladší muži jsou dychtivější. Jsou zvědaví, touží po zkušenostech a můžete je okouzlovat. Nejhorší jsou jako partneři vrstevníci. Ti už totiž vědí, co od sebe můžou očekávat.
A co si v padesáti pořídit další dítě?
To je taky náročné. Ale něco vám řeknu, mám jinou představu. Nějak, někdy, v nějakou chvíli půjdu do kláštera, budu jeptiškou a budu dělat ty nejtvrdší práce, které nikdo nechce dělat. Budu se starat o staré nebo postižené lidi, třeba někde v Africe.
Prosím? To zvládnete?
Proč ne? V osmnácti jsem pracovala dva roky v Jedličkově ústavu a říkám si, že zase nastane čas něco dělat.
Nakdy to plánujete?
To není určené. Třeba zítra a třeba už na to nikdy nebudu mít sílu. Ale ještě předtím bych chtěla vystudovat práva.
Čím dál víc mě překvapujete.
Proč? Něco si pamatovat a odříkávat, to mi vždycky šlo.
Mít sex-appeal je nepohodlné
Pojďme ještě dál. Co žena v padesáti musí? Víc se o sebe starat?
Asi jak která, protože někdo se o sebe stará odjakživa. Možná bych to zobecnila tak, že některé ženy začínají být pohodlnější a žádný sex-appeal s pohodlím nesouvisí. Mít sex-appeal je hrozně nepohodlné, člověk pořád musí mít nějaké podpatky, tvářit se hezky, zatímco daleko jednodušší je vzít si boty na klínu, širokou halenu a tvářit se jako babička.
Což není váš případ, vy si ten sex-appeal udržujete.
Jenže pořád mám pocit, že ostatní určitě dělají něco víc a že to musím zjistit. Čtu časopisy a hroutím se, protože všude čtu, co žena musí, aby... Na každé stránce je něco jiného a já jsem zmatená. Říkám si: To vůbec není možný. Kdybych to všechno dělala, nestihnu nic jiného a budu finančně zruinovaná.
Tak co žena musí, aby vypadala dobře?
Být veselá. Nejhorší jsou trpké vrásky kolem úst, takový ten mučednický obličej. To si žena nemůže dovolit.
Jakou máte teorii na plastické operace?
Ať si každý dělá, co chce. Jako když si lidi nechají spravovat zuby. Někdo je má bělejší a dřív umělé, někdo později. Někdo ne, a ten už bez těch zubů je divný, kdežto dřív nemít je bylo normální. Tak je to i s plastikami, i když k nim zatím mám jen teoretický přístup. Zbytečně moc se o nich mluví, nic by nemělo být zapovězené. O endoprotézách se přece tolik nemluví.
Když už jsme naťukli mladé muže, tak třeba Sámer Issa vypráví, že je z vás vedle. Že máte krásné oči, že jste opravdová ženská a že se líbíte mladým klukům. Všímáte si toho?
No ano, chlapečci v mateřské škole v Praze 2 mě dokonce vyhlásili miss. Někde jsem četla, že miminka, když se jim ukazovaly obličeje lidí, pozitivně reagovala na jeden typ modelky, třeba na Cindy Crawfordovou. A na Mossovou nereagovala, takže mám asi ten obličej pro mimina.
Sámer Issa přece není mimino.
Z mého pohledu je to dítě, velmi milé dítě.
Dostává se vám často lichotek od mladých mužů?
Asi jo. Ne že by každý den omdlévaly zástupy, ale občas se mladí čtenáři a diváci ozvou. Mám na to zase teorii: mladí v sobě nemají žádnou závist, nejsou předpojatí a jsem jim normálně sympatická. Třeba mi říkají, že jsem hezká. Z toho jsem nadšená, den je pak krásný a v noci nemám splín. Jinak často kolem třetí ráno propadám do stavu beznaděje. Když většina lidí spí, já jsem sama a uvědomuju si, že každý je sám a bude sám.
Taky jsem slyšel, jak z vás byli nadšeni teenageři, když jste předčítala na knižním veletrhu v Lipsku.
To byla jedna z nejstrašnějších situací v mém životě. Četla jsem z knihy Zoufalé ženy dělají zoufalé věci a viděla jsem kluky od čtrnácti do sedmnácti, kteří si šli sednout jen proto, že nikde jinde nebyly židle. Neumím si představit nikoho, koho by ta moje knížka mohla míň zajímat. Jenže ona začíná, když mi bylo čtrnáct, a ti kluci se hrozně smáli. Způsobili, že mě vydavatelství vzalo. Otevřeně jsem četla o tom, jak mě rostla prsa, jak pracovaly hormony, což je asi zaujalo, protože se to samé dělo jejich spolužačkám.
Máte slabost pro mladé muže?
Ráda se s nimi bavím. Ale že bych toužila po mladém muži jako partnerovi, to ne. Je mi s nimi dobře, směju se. Vyhovuje mi nezatíženost jejich hovorů. Nemám moc ráda zodpovědný přístup k životu, který kolem sebe pořád slyším. Všichni si stěžují, pracují a něco musí.
Nikdy nebudu Twiggy
Co nejčastěji slýcháte pod větou: Halina Pawlowská, to je ta, co...
Ta z Banánových rybiček, ta z televize.
Nic co by se týkalo povahy nebo postavy? Třeba ta s velkými prsy nebo ta šílená?
Prsa tam jsou, samozřejmě, ale šílená? Spousta lidí si myslí, že jsem blázen, ale nejsem. A víte, co je zajímavé? Někdo mě na ulici osloví a řekne lichotku, která mě zabije na místě a těžko se z ní vzpamatovávám. Nejhorší na tom je, že to ti lidi myslí dobře.
Například?
Potkala mě jedna paní a říkala: "Víte, vy jste nejkrásnější žena v téhle republice." Pauza a pak dodala: "On si to nikdo jiný nemyslí." A já mám při tom ten obličej imbecila, protože se od ní vlastně dozvím, jak mě ostatní nemají rádi. Že si myslí, že jsem kráva, což mi připadá hrozně nespravedlivé. Proč mě nemají rádi? Co jsem jim udělala? Vždyť je ani neznám.
Ještě jednu věc byste mohla slýchat: "To je ta z reklamy na dietu, která sama neshodila ani deko."
Tak to se pletete, zhubla jsem. Nikdy sice nebudu Twiggy, ale za posledních osm let jsem zhubla asi třicet kilo. Lidi si mě pamatují poslední dva tři roky a málokdo už ví, že jsem třeba měla tmavé vlasy. K těm reklamám na dietu: není to tak, že v nich vystoupím, šup a za čtrnáct dní jsem úplně jiný člověk. Tak to prostě nejde. Mám samozřejmě rezervy, můžu zhubnout dalších dvacet kilo, ale není to jen tak. Nejsem asketik a ráda jím i piju všechno.
Já si třeba pod jménem Halina Pawlowská představuju: To je ta, co pořád dává rady a skládá rýmy.
Vidíte, a to je ono. Rýmy říkám poslední tři roky. Dřív jsem byla "tou" ze Žita, "tou" ze Zanzibaru, "tou" tlustou uklízečkou z Vrať se do hrobu.
Skládáte básničky?
Skládám.
A řeknete mi nějakou?
Mám jeden takový song. "Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema budu si vyprávět, co do hrobu mě sklátilo... Blbý řeči, úsměv v křeči. Bolení břicha, výkřik do ticha. Že ho mám ráda a křivý záda. Tlustý nohy, špatná pleť a... divnej vkus. Až jednou umřu, s kostlivcema budu si povídat, co do hrobu mě sklátilo... A budu trapná, budu trapná, budu trapná..."
Hezké. Uměla byste mi, jako novináři, dát rýmovanou radu?
I když se nic neděje, pište aspoň ideje.
Na oplátku dám jednu já vám: "I když vám bude pade, nezoufejte, noci jsou mladé."
Dobrý.
Kdy jste se naposledy opila?
Nijak hrozně se neopíjím, ale špičku jsem měla předevčírem. To jsem šla s kamarádkami a celý den z toho byla mátožná. Řešily jsme život, konkrétní situace ohledně mužů, práce, tužeb.
Ptám se opět kvůli Sámeru Issovi. Vyprávěl totiž, jak se s vámi dobře paří.
To je pravda, hodně vydržím. Teď jsem byla na narozeninách Vladimíra Železného a nějaký mladík říkal: "Když se Železnému daří, tak se dobře paří." To je moderní slovo. Pařit mě baví, nejsem melancholický navštěvovač vináren. Bary a restaurace jsou výborná zařízení.
Tančíte? Zpíváte?
Tančím ráda a rychle. Zpívat neumím, jedině snad ukrajinské písně. Jsou lyrické a právě o tom, že život je pomíjivý.
Úspěšný život Haliny
1955 narodila se 21. března v rodině učitelky a ukrajinského básníka
1981 dokončila scenáristiku na FAMU
1992 moderuje televizní magazín Žito, vydržela u něj pět let
1993 vydává knihu Zoufalé ženy dělají zoufalé věci
1994 stává se šéfredaktorkou časopisu Story, je jí pak sedm let
1999 začíná psát a uvádět Banánové rybičky; v den 50. narozenin se bude natáčet 252. pokračování
2001 vytváří nový magazín Šťastný Jim, který vede dosud
Vzestupy a pády Haliny Pawlowské
Co se jí nepovedlo
* Malina
Své jméno a tvář propůjčila firmě Malina, která prodávala stravenky do restaurací, ale brzy zkrachovala.
* Reklama
Hrála v reklamě na autobazar AAA, která nebyla povedená, navíc v době, kdy firma čelila podezření, že se nechová seriózně k zákazníkům.
* Opisování
Některé historky si vypůjčila od jiných autorů, ale zdroje neuváděla.
* Julian
Snažila se čtenáře nalákat na svůj nový časopis smyšlenou senzací a na obálce naznačila, že zpěvák Julian Záhorovský je gay.
Co se jí povedlo
* Film
Za scénář Díky za každé nové ráno dostala v roce 1995 Českého lva.
* Televizní show
Za Banánové rybičky dostala dvakrát cenu diváků TýTý za nejoblíbenější pořad.
* Knihy
Za dvanáct let prodala přes milion výtisků svých knížek.
* Manželství
Trvá téměř třicet let, mluví o něm jako o nejlepším rozhodnutí svého života, má z něj syna a dceru.
 |
 Halina Pawlowská |
 Spisovatelka Halina Pawlowská |
 Spisovatelka Halina Pawlowská |
 Halina Pawlowská |
 Spisovatelé Michal Viewegh a Halina Pawlowská podepisují knihu Tři v háji na slavnostním křtu, který se konal 22.7.2004. |
 Halina Pawlowská laškuje s Bolkem Polívkou a jeho přítelkyní Marcelou Černou těsně před udílením televizních cen Elsa. |
 Halina Pawlowská a za vítěznou Cestománii, která z Novy "docestovala" na ČT, spokojený šéf Febia Fero Fenič, Elsa 2004. |
 Halina Pawlowská na cenách Elsa s partnerkou Bolka Polívky Marcelou Černou. |
 Porotci Halina Pawlowská a Ondřej Hejma. (26.2. 2005) |
