Ačkoliv holohlavost nabývá v celém světě různých podob, a některé z nich jsou dokonce "sexy", v Japonsku ji po léta doprovází pocit studu podobného ztrátě cti, kterou se snaží skrýt jakýmkoliv způsobem a za jakoukoliv cenu.
Jeden farmaceutický podnik zkoumal v dubnu relativní význam plešatosti v moderním Japonsku a výsledkem bylo, že 48,7 procenta mužů ji považuje za velice významnou změnu ve svém životě.
Jiná studie parukářské firmy Aderans z let 1996 a 1998 ukázala, že mezi Japonci je 23,7 procenta plešatých, což je jeden z nejmenších podílů spolu s Tchaj-wanem (19,4 procenta) a je to dost vzdáleno například Německu (41,2), Francii (39,1), Nizozemsku (37,9), Velké Británii (36) a Spojeným státům (34,1).
Stejný průzkum také prokázal, že v posledních 16 letech počet plešatých vzrostl o osm procent a že mezi příčinami plešatosti figurují stres a změna v dietě - nevyhnutelné "maličkosti", jež šly ruku v ruce s cestou Japonska na pozici druhé ekonomické mocnosti světa.
Podle analytika Masaakiho Kitamiho z institutu Daiwa parukářský průmysl "bude ještě více prosperovat v příštích deseti či dvaceti letech", a to částečně zásluhou kulturních faktorů, jako je například naléhavá nutnost zakrýt svou "bleskovku".
Díky tomuto nepřiměřenému, ovšem výnosnému studu farmaceutická továrna RiUP hodila nedávno na trh prostředek pro růst vlasů obsahující substanci nazývanou "minoxidil", který se používá již v 85 zemích. Jeho předností prý je, že nejen způsobuje růst vlasů, ale obnovuje je i v místech, o nichž se myslelo, že z nich vymizely navždy.
Žárlící japonské zdravotnické orgány si daly s povolením nového výrobku načas, nicméně letos v únoru její udělení způsobilo zahlcení telefonické centrály Taišo, neboť se jí ozvalo přes 7000 potenciálních uživatelů či plešatců, kteří svým nákupem přispěli do firemní pokladny. Ta tak za loňský rok mohla uložit přibližně šest miliard jenů (50 miliónů dolarů).
Přes úspěchy tohoto i jiných přípravků na růst vlasů si paruka udržuje svoje místo na trhu.
Keniči Sugaja, prodejce firmy Artnature, která tyto výrobky uvádí na trh, zdůrazňuje, že věda je natolik vylepšila, že se změnily v předmět "každodenní potřeby" přinejmenším v Japonsku, a to hlavně pro ženy, které jsou hlavními kupujícími.
Při jejich výrobě jsou využívána umělá vlákna jako polyester, která se spojují do sítí téměř nerozeznatelných od vlastních vlasů díky technice, při níž se mísí původní vlasy s umělými. To však také naznačuje, kam až šplhají jejich ceny: od 100.000 do 700.000 jenů (850 až 5900 dolarů) v závislosti na velikosti.
Vysoká japonská technologie a obvyklá pracovní houževnatost Japonců a jejich snaha o další zdokonalování udělala z paruk prvotřídní a komplikovaný výrobek, jenž se jen obtížně rozezná od pravého porostu hlavy.
Jedním z nejobvyklejších způsobů, k němuž se postižení uchylují, když jejich vlasová pokrývka začne naznačovat, že se na hlavě buduje náměstí, hraničí s uměleckým řemeslem a uměním filigránu; spočívá totiž v navazování několika umělých vlasů k jednomu vlastnímu, čímž se dosáhne vzhledu tak přirozeného, že překvapí dokonce i ty nejbližší, neboť další tajemství jeho techniky je vytváření nového porostu postupným způsobem, aby se předešlo podezřením u sousedstva.
Autoři této nové techniky ujišťují, že tyto vlasové náhražky vydrží i tak náročné a riskantní sporty, jako je windsurfing nebo plavání, jež byly pro nositele paruk až donedávna tabu - je ovšem zapotřebí pravidelně navštěvovat speciální "parukárny" kvůli nezbytným úpravám.
Zdokonalování poskytovaných služeb zahrnuje rovněž soukromí, které klienti vyžadují. Konzultace se poskytují pouze na předem domluvených schůzkách, v oddělených místnostech a individuálně, za přísných dodatečných opatření již u vchodu na kliniky, kde se přísně dbá na to, aby nikdo do "tajné komory" nevnikl.
"Když se s někým sejdu, cítím, že ta osoba se vždycky nejdříve zahledí na mou hlavu. Upřímně řečeno, od chvíle, kdy jsem zjistil, že mi začínají padat vlasy, začal jsem ztrácet také důvěru v sebe samého," přiznal se jeden třicátník, který vyvinul značné úsilí, aby svou plešatost zakryl.
Jeden farmaceutický podnik zkoumal v dubnu relativní význam plešatosti v moderním Japonsku a výsledkem bylo, že 48,7 procenta mužů ji považuje za velice významnou změnu ve svém životě.
Jiná studie parukářské firmy Aderans z let 1996 a 1998 ukázala, že mezi Japonci je 23,7 procenta plešatých, což je jeden z nejmenších podílů spolu s Tchaj-wanem (19,4 procenta) a je to dost vzdáleno například Německu (41,2), Francii (39,1), Nizozemsku (37,9), Velké Británii (36) a Spojeným státům (34,1).
Stejný průzkum také prokázal, že v posledních 16 letech počet plešatých vzrostl o osm procent a že mezi příčinami plešatosti figurují stres a změna v dietě - nevyhnutelné "maličkosti", jež šly ruku v ruce s cestou Japonska na pozici druhé ekonomické mocnosti světa.
Podle analytika Masaakiho Kitamiho z institutu Daiwa parukářský průmysl "bude ještě více prosperovat v příštích deseti či dvaceti letech", a to částečně zásluhou kulturních faktorů, jako je například naléhavá nutnost zakrýt svou "bleskovku".
Díky tomuto nepřiměřenému, ovšem výnosnému studu farmaceutická továrna RiUP hodila nedávno na trh prostředek pro růst vlasů obsahující substanci nazývanou "minoxidil", který se používá již v 85 zemích. Jeho předností prý je, že nejen způsobuje růst vlasů, ale obnovuje je i v místech, o nichž se myslelo, že z nich vymizely navždy.
Žárlící japonské zdravotnické orgány si daly s povolením nového výrobku načas, nicméně letos v únoru její udělení způsobilo zahlcení telefonické centrály Taišo, neboť se jí ozvalo přes 7000 potenciálních uživatelů či plešatců, kteří svým nákupem přispěli do firemní pokladny. Ta tak za loňský rok mohla uložit přibližně šest miliard jenů (50 miliónů dolarů).
Přes úspěchy tohoto i jiných přípravků na růst vlasů si paruka udržuje svoje místo na trhu.
Keniči Sugaja, prodejce firmy Artnature, která tyto výrobky uvádí na trh, zdůrazňuje, že věda je natolik vylepšila, že se změnily v předmět "každodenní potřeby" přinejmenším v Japonsku, a to hlavně pro ženy, které jsou hlavními kupujícími.
Při jejich výrobě jsou využívána umělá vlákna jako polyester, která se spojují do sítí téměř nerozeznatelných od vlastních vlasů díky technice, při níž se mísí původní vlasy s umělými. To však také naznačuje, kam až šplhají jejich ceny: od 100.000 do 700.000 jenů (850 až 5900 dolarů) v závislosti na velikosti.
Vysoká japonská technologie a obvyklá pracovní houževnatost Japonců a jejich snaha o další zdokonalování udělala z paruk prvotřídní a komplikovaný výrobek, jenž se jen obtížně rozezná od pravého porostu hlavy.
Jedním z nejobvyklejších způsobů, k němuž se postižení uchylují, když jejich vlasová pokrývka začne naznačovat, že se na hlavě buduje náměstí, hraničí s uměleckým řemeslem a uměním filigránu; spočívá totiž v navazování několika umělých vlasů k jednomu vlastnímu, čímž se dosáhne vzhledu tak přirozeného, že překvapí dokonce i ty nejbližší, neboť další tajemství jeho techniky je vytváření nového porostu postupným způsobem, aby se předešlo podezřením u sousedstva.
Autoři této nové techniky ujišťují, že tyto vlasové náhražky vydrží i tak náročné a riskantní sporty, jako je windsurfing nebo plavání, jež byly pro nositele paruk až donedávna tabu - je ovšem zapotřebí pravidelně navštěvovat speciální "parukárny" kvůli nezbytným úpravám.
Zdokonalování poskytovaných služeb zahrnuje rovněž soukromí, které klienti vyžadují. Konzultace se poskytují pouze na předem domluvených schůzkách, v oddělených místnostech a individuálně, za přísných dodatečných opatření již u vchodu na kliniky, kde se přísně dbá na to, aby nikdo do "tajné komory" nevnikl.
"Když se s někým sejdu, cítím, že ta osoba se vždycky nejdříve zahledí na mou hlavu. Upřímně řečeno, od chvíle, kdy jsem zjistil, že mi začínají padat vlasy, začal jsem ztrácet také důvěru v sebe samého," přiznal se jeden třicátník, který vyvinul značné úsilí, aby svou plešatost zakryl.
