Nikdy nebude obratně řečnit, nemá touhu se předvádět na veřejnosti, přesto je odhodlaná brzy předstoupit před voliče a promluvit. Blíží se červnové volby, chystá se na ně i manželka premiéra Zuzana Paroubková. „Když bude muž chtít, sepíšu si na volební mítinky nějaký projev,“ plánuje.
Sešli jsme se v její oblíbené vinárně poblíž pražského Mariánského náměstí. Během hodiny a půl stihla večeři (těstovinový salát), telefonát se synem a několik cigaret. Vlasy obarvené do fialova a pečlivě upravené, na sobě svetr a tmavé kalhoty.
Mluví potichu. Než odpoví, uplyne často dlouhá pauza. Jako by zpočátku váhala, jestli může být v rozhovoru otevřená. Rozpovídá se, až když vypráví o svém psovi, jezevčíkovi Andym. Když v reproduktoru slyší zpívat Edith Piaf, tak se rozzáří: „Tu poslouchá Jirka taky rád.“ Prozradí třeba, s kým se přátelí v politice, že by manželovi odpustila i nevěru a že chystá knihu vzpomínek.
* Paměti nedávno napsal i bývalý premiér Miloš Zeman. A byl to trhák. Napodobíte jeho úspěch?
To si nemyslím. Napíšu svůj příběh. Ale nebude to jen o tom, jaké je být manželkou premiéra.
* Myslím, že den, kdy se stal váš muž před rokem premiérem, nebude tím nejšťastnějším ve vaší knize. Přijde mi, že byste radši vedla obyčejnější život. Bez oficiálních večeří, bez bodyguardů...
Manžela podporuju, přeju mu úspěch ve volbách. Ale máte pravdu, že bych byla radši, kdybychom mohli být víc spolu. Moc ho nevidím. Nedávno si aspoň vymínil, aby měl tři hodiny v týdnu volno, čas jen pro sebe. Většinou ho trávíme spolu.
* Jak?
Někdy jsme doma, povídáme si nebo jdeme na procházku, k přátelům. Občas zajdeme do divadla.
* Co sport? Váš muž nedávno prohlásil, že bude hubnout.
Dřív jsme hráli squash nebo tenis, ale rozumně, vždy jsme to pinkali na sebe. Teď chodíme plavat.
* A kdo je lepší sportovec?
V plavání muže trumfnu, oba plaveme prsa, ale jsem rychlejší, do patnácti let jsem to dělala závodně.
* Změnila jste kvůli manželově dietě jídelníček?
V týdnu se stravuje sám, doma jen snídá: hemenex nebo vločky a pribináčky. Vařím o víkendu a místo přílohy mu připravuju stále častěji zeleninu nebo saláty. Ale muž je omáčkový, takže si čas od času dá třeba svíčkovou s knedlíkem.
* Pořád bydlíte ve třetím patře panelového domu v Praze na sídlišti. Co by se muselo stát, abyste se přestěhovali do Kramářovy vily, sídla premiéra? Vyhrát volby?
I tak bychom zůstali v paneláku. Jsme tam spokojení. Znám tam lidi, chodíme spolu venčit pejsky. V Kramářově vile by to nešlo, v plotě jsou otvory, kudy by mohl Andy vyběhnout. Je to úžasný mazel, i když je trochu tvrdohlavý. Hrajeme si spolu, bafáme na sebe. Spí s námi v posteli. Většinou je u manžela. A když je muž na zahraniční cestě, tak jsem mu dobrá. Předchozí pejsek nám umřel v šestnácti letech. To už jsme měli Andyho, aby to nebylo tak kruté.
* Musela jste manžela přemlouvat, abyste si pořídili dalšího psa?
Ne, psy má rád. Říkala jsem, že bych chtěla malého, on toužil po loveckém. Říkám mu: Toho si pořiď, až s ním budeš chodit po lese. Já chci malého, aby se vešel do tašky. Aby s námi mohl cestovat.
* Manžela na zahraničních cestách příliš často nedoprovázíte. Proč?
Jezdím jen na ty kratší. Byla jsem třeba dva dny v Dánsku a Norsku. Oba máme jiný program, při večeři nesedíme ani vedle sebe. Spolu jsme vlastně jen v hotelu na pokoji. Nedávno byl manžel v Indii, dvanáctihodinový let mě nelákal.
* Voláte si často, když je v zahraničí?
Když má čas, jinak za něj volá někdo z okolí. Řeknou mi, že je v pořádku, a jsem klidnější.
* Je pozorný, vozí vám dárky?
Vždyť se vůbec nedostane do obchodů. Z toho města nic nevidí. My to řešíme tak, že mi dá kapesné. Já si to tady vyměním a něco si koupím. Část peněz si nechám na dárky pro děti z dětských domovů, o které se starám. Nemám žádnou nadaci, takže to platím ze svého a díky darům.
* Čím si uděláte radost?
Květinou, hezkým povlečením, nějakou knížkou, třeba životopisem, nějakým románem nebo detektivkou. Mám oblíbenou Agathu Christie, ráda čtu knížky ve francouzštině.
* Od manželek politiků se v dnešní době čeká, že se aktivně zapojí do předvolební kampaně. Jste na to připravená?
Nebráním se tomu. Manželovi pomáhám i tím, jak se starám o dětské domovy. Vybrala jsem si dětský domov Hillary Clintonové na Vinohradech, ten navštěvuju pravidelně. Někdy je to hodně smutný pohled. Ráda dětem dělám radost, zvlášť těm, které jí moc neprožily.
* Přemýšleli jste s manželem o adopci?
Určitě, s manželem bychom si rádi jedno dvě děti osvojili, ale vzhledem k našemu věku z toho máme obavy. Měly by zabezpečení, ale nevíme, jak dlouho tady budeme. Ráda bych dětem pomohla jinak. Když mají rodiče ve vězení, tak po tu dobu nejsou volné. Ztěžuje to už tak obtížný proces osvojení. Půl roku musí trvat nezájem. Ráda bych to změnila. Kdybychom vyhráli volby, mám představu, co bych navrhla. Zkrátit tu lhůtu tak na dva měsíce, zjednodušit a zrychlit jednání soudů. Teď vyřizujeme adopci dvou dětí na dálku z Indie.
Livie Klausové mi bylo líto
* Máte mezi dámami zahraničních politiků nějaký vzor?
Byla mi sympatická Barbara Bushová. Vlídná, milá, hodná, rozvážná, držela při manželovi. Laura mi už tak nesedí, připadá mi víc jako dračice. Ale stýkám se víc se ženami velvyslanců.
* Není to nuda?
Většinou ne. Je to příjemné, stýkáme se i neformálně, bez protokolů.
* Máte mezi nimi nějakou přítelkyni?
Manželku chilského, italského a marockého velvyslance. Scházíme se každý čtvrtek. Ty první dvě mi pomáhají financovat dětské domovy. Jsou fajn, obě jsou lékařky, dělají to naprosto nezištně. Na Vánoce koupily pro vinohradský domov kočárky, čističku vzduchu a hračky.
* Předpokládám, že si povídáte francouzsky, v Tunisku jste chodila do francouzské školy a ještě nedávno jste jazyk učila na škole.
Přesně tak.
* Jak vypadá takové setkání? O čem se bavíte?
Třeba o knížkách, minule jsme se bavily o náboženství, ptala jsem se, jaký je rozdíl mezi náboženstvím v Tunisku, Maroku a Alžírsku, to mě zajímá. O politice si skoro vůbec nepovídáme. I když nedávno jsem si telefonovala s tou Chilankou a gratulovala jí, že vyhrála prezidentské volby levicová kandidátka.
* Na Nový rok vás pozval prezident Václav Klaus na Hrad. Našla jste společnou řeč i s jeho manželkou Livií?
Bavily jsme se normálně. Muži si hodinu povídali pracovně, my jsme se procházely venku, povídala mi o vnoučatech, co jim dala k Vánocům.
* Livia Klausová má pověst ženy, která drží při manželovi. Před lety zvládla i jeho veřejnou nevěru. Je vám i proto sympatická?
Určitě, mně jí bylo tehdy líto. I Hillary Clintonová si tím musela projít.
* Vy byste to také zvládla?
Určitě. Co bych mohla dělat?
* Třeba se rozvést.
Rozvod podle mě není řešení. Lidi si to přeberou. Ale určitě není správné, že když muž v naší společnosti podvádí, je považován za borce, a žena, která se dopustí podobné záležitosti, je zavrhovaná.
* Řešila jste někdy manželovu nevěru?
Svému muži věřím.
* A odpustila byste mu?
To víte, že jo. To se může stát kdekomu. Kvůli tomu se přece nerozvedu. Dvě třetiny manželství se u nás rozpadají a je to kvůli tomu, že je málo tolerance. Jsem vdaná šestadvacet let, to bychom museli být rozvedení kolikrát, vždy jsou nějaká nedorozumění. Pak se rozvedete a může to dopadnout stejně s dalším partnerem. Oboji naši rodiče spolu zůstali. Chceme to taky dokázat.
Když prohrajeme volby, manžel odejde z politiky
* Vraťme se ještě k vašemu setkání na Hradě s Klausovými. Připadalo vám, že jsou vaši muži při rozhovoru také tak nesmiřitelní jako v televizi?
Na Hradě vtipkovali při obědě, šarvátky nechali stranou. Občas se vtipně popíchli, to nepřátelství tam nebylo cítit. Líbilo se mi, že to dovedli nechat za dveřmi.
* Čeho se ty narážky týkaly?
Vítězství ve volbách.
* A vyhraje manžel volby?
Já doufám, že ano.
* Kdybyste si měla tipnout, na kolik procent to dopadne?
Tak devadesát pět procent. Nemůžeme si přece myslet, že prohrajeme. Když se to nepovede, odejde muž z politiky.
* Kam by šel?
Asi do mezinárodní banky. Možná by si dal chvíli oddych, nepracoval by. Odpočinek by mu jen prospěl.
* Podle předvolebních průzkumů ztrácí sociální demokracie na ODS několik procent. Proč by lidé měli volit stranu vašeho manžela?
Co řekne, to splní. Nedělá to pro svůj prospěch. Měl svoji firmu, kde vydělával slušně. Do politiky nešel kvůli penězům.
* V čem ho politika změnila?
Získal zdravé sebevědomí. Když začínal na magistrátu, prosil mě, abych si četla jeho projevy, teď už je čtu až v novinách. V práci si pochvalují, že mají řád - ráno je porada, rozdělí úkoly a nikdo netápe.
* Pracovala byste ráda pod ním?
Určitě ne. (směje se) Je hodně přísný.
* Sledujete televizní politické debaty, kterých se účastní?
Jistě, fandíme mu se synem. Dřív jsem byla při těch debatách víc napjatá. Teď, co je tam muž pořád s Topolánkem, jsem v klidu. Myslím, že měl vždy navrch.
* Radíte manželovi? Třeba aby se víc usmíval?
Říkám mu, aby zachoval klid. Někdy se nechá zbytečně vytočit.
Rozzlobil ho Michal Kraus
* Když přijde manžel večer z práce, bavíte se o politice?
Doma ještě většinou pracuje. Vím, že na něj nemůžu mluvit, ale může běžet televize, můžu si povídat se synem, hrát si se psem. S manželem probíráme jeho práci většinou až ráno. Někdy chce slyšet můj názor. Nebo se potřebuje vypovídat, když ho něco pozlobí.
* Co ho naštvalo v poslední době?
Hněval se na svého kolegu Michala Krause.
* Ten se kvůli podezřelému podnikání postupně vzdal řady politických funkcí...
Ano, ten skandál před volbami nebyl vhodný. V tom s mužem souhlasím.
* A nesouhlasila jste s manželem někdy?
Možná bych vyměnila nějakého člověka z jeho okolí, ale jistě chápete, že nebudu jmenovat.
* Dá na vás?
Chvilku mu to trvá, nakonec si to nechá projít hlavou.
* Vztah sociální demokracie a komunistů se prohlubuje. To vám nevadí?
Jiří mi jasně řekl, že komunisté po volbách ve vládě nebudou. Nevím o tom, že se prohlubuje vztah komunistů a sociální demokracie.
* Mě to nepřekvapuje. Kromě toho, že jste manželkou premiéra, jste rovněž členkou sociální demokracie, že?
Ano. (směje se) Ale vše jsem nechala na manželovi, platí za mě příspěvky, nechodím na schůze, mě to ani nebaví. Kdybyste to někdy viděl... Jsem tichý člen.
* Do politiky se zřejmě nehrnete. Nedávno jste prohlásila, že se podle vás ženy do politiky nehodí. A popudila jste proti sobě nejen feministky.
Ať do té politiky jdou, když chtějí. Já bych tam nešla, pro mě to není zábava ani radost. Mě baví malovat, být s přáteli, hrát třeba se sousedkou karty nebo scrabble.
* A starat se o domácnost.
Mně osobně takový model vyhovuje. Sama vše zastanu, jen si nechám od kamarádky vyžehlit prádlo, má to jako přivýdělek, je nemocná, nemůže pracovat. Hospodyni bych nechtěla, mě by to doma rušilo. O manžela se starám ráda. Každé ráno mu připravuju oblečení, boty, kravatu. Zabalím ho na cesty. Nedovedu si představit muže, který nedělá kariéru, nevydělává peníze a sedí doma. U ženy se to dá omluvit.
* Nikdy jste neměla touhu dělat kariéru?
Ne, já svého muže poznala ve dvaceti, už začínal dělat politiku. Od začátku bylo jasné, že kariéru bude dělat on.
* Jaký máte osobní cíl?
Proč bych měla mít nějaký velký cíl?
* Lidi mají sny a cíle, aby měli za čím jít.
Mám cíl, aby byl manžel spokojený, aby byli spokojení lidé kolem mne. A abychom vyhráli volby.
Zuzana Paroubková
Miluje psy, hlavně svého jezevčíka Andyho. Ti dva jsou téměř nerozlučná dvojice. Štěně ji doprovází i na rozhovory a na některé společenské akce. O tom, že se její muž stal před rokem premiérem, se dozvěděla z esemesky. „Od manžela mi přišla zpráva: Můžeš si začít brát lekce klavíru.“ V Kramářově vile, sídle premiéra, je mezi nábytkem znamenité křídlo. Zuzana Paroubková stihla jen několik lekcí. Stará se o rodinu, stýká se s manželkami velvyslanců a pečuje o dětské domovy. Narodila se 25. července 1957 v Praze. Vystudovala střední ekonomickou školu, pracovala jako sekretářka, po roce 1989 působila jako učitelka francouzštiny a překladatelka.
