Panika okolo BSE se nevyhýbá ani koridě

Panika okolo takzvané nemoci šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie, BSE) se dostává už i do španělských arén, kde se pořádají býčí zápasy. Španělská vláda nyní uvažuje o tom, že zakáže prodej masa býků, které usmrtí matadoři, a rozhodnutí by mělo padnout ještě před začátkem sezóny v březnu.

Španělé po staletí jedí nejen maso býků usmrcených v aréně, ale i jejich varlata, uši a oháňky. Podle úvahy chovatelů býků pro koridu by mrtvá zvířata neměla putovat na jatky, ale měla by se pálit. Dosud nebyl zaznamenán žádný případ BSE u býka pro koridu, přestože ve Španělsku se od listopadu přišlo na sedm případů této nemoci hovězího dobytka.

Evropská unie nařídila, že se všechna zvířata starší třiceti měsíců musejí podrobit testům na BSE, což se týká také bojových býků, kteří vstupují do arény zpravidla jako čtyřletí. Býci by museli být na BSE testováni ihned poté, co budou usmrceni.

Problém ale spočívá v tom, že není dost vhodných kapacit, protože každý rok je ve Španělsku při 2000 býčích zápasech zabito asi 2000 zvířat, některá z nich v malých
venkovských arénách. Kvůli tomu chovatelé a pořadatelé zápasů dali najevo, že by se zákazem prodeje masa souhlasili, dokud vědci nepřijdou na metodu testování živých zvířat.

Příjmy za maso zabitých býků tvoří asi deset procent příjmů pořadatelů zápasů a mnoho Španělů považuje toto maso za pochoutku. Organizátoři koridy proto chtějí, aby jim vláda za každého zabitého býka zaplatila 60.000 peset (asi 13.700 Kč). Jejich jednání s ministerstvem zemědělství se soustředí právě na tento bod.

Zákaz prodeje masa bojových býků by jejich chovatele ochránil ještě před horším scénářem. Kdyby se totiž u nějakého zvířete BSE zjistila, musela by být utracena také ostatní zvířata v chovu, což by znamenalo velké ztráty.

Prvotřídní býk pro koridu stojí až tři miliony peset (664.000 Kč), tedy třicetkrát více než obyčejná kráva, a v jednom chovu je obvykle 40 takových býků a 30 krav. Chovatelé býků tvrdí, že se jejich zvířata pasou na loukách a že nedostávají krmení s příměsí masokostní moučky, jež je považována za zdroj nákazy nemocí BSE.

Podle některých odborníků se však BSE může přenášet i prostřednictvím hnoje. Vyloučit však nelze, že dodavatelé krmiva pro býky neinformovali správně o jeho složení nebo že krmivo s moučkou dostaly krávy chované s býky.

Zda se chovatelům podaří trvale ochránit svá zvířata, je otevřená otázka. "Nejvíce se bojíme toho, že nevíme, jak toho dosáhnout," říká jejich mluvčí.