Padesát let s televizí

  22:04
Pozítří to bude přesně padesát let, kdy se v tuzemských domácnostech poprvé rozblikalo šedomodré oko obrazovky. Ačkoli si zakladatelé české televize vybrali ke startu vysílání poetické datum prvního máje 1953, byla to spíše prozaická improvizace, která provázela první kroky dnes nejvlivnějšího média.

Perné začátky
Československá televize zpočátku sídlila v Měšťanské besedě - v pavlačovém domě s atriem v centru Prahy. Dnes je to sice nepředstavitelné, ale kromě průkopníků vysílání v něm žili i běžní nájemníci.

Také technické vybavení by nyní asi budilo úsměv: kvůli absenci záznamového zařízení se vysílalo výhradně živě, často jen prostřednictvím jedné či dvou kamer, a studio bylo zároveň šatnou, maskérnou a režijní místností.

"O židli jsme se někdy dělili všichni, herci, reportéři i redaktoři sportovních relací nebo moderátoři dětských pořadů," říká o svých začátcích první česká programová hlasatelka Jarmila Šusterová. "Sotva jsem dokončila ohlášení, už jsem se doslova plížila pod objektivem kamery, aby si na moje místo mohl sednout další účinkující."

I ona sama se dostala ke své důležité roli na úsvitu televizního věku takříkajíc náhodou. Tehdejší moderátorka dětských pořadů Štěpánka Haničincová čekala miminko, a tak za ni Jarmila Šusterová v dětském vysílání nakrátko zaskočila. Když vedení televize v čele s ředitelem Jiřím Pelikánem došlo k závěru, že je příliš "nepohodlné" najímat na ohlašování pořadů herce a herečky, stala se definitivně první hlasatelkou. Dnes bychom řekli první televizní celebritou.

Svou příležitost tehdy dostal i dnes již renomovaný televizní architekt Miloš Ditrich. Stalo se tak rovněž "jakoby" mimochodem. "Přišel jsem po zkušenostech z divadla a nastupoval jsem jako normální výtvarník. Za čtrnáct dní jsem dostal honosný titul šéf výpravy, ovšem bez toho, že bych mohl někomu šéfovat. Byl jsem sám a až později jsme mohli přijmout další kolegy," říká muž, který v Československé a později České televizi spoluvytvořil na šest stovek inscenací a pořadů.

"Točilo se všude, ve studiu i na dvoře. Kamery se posouvaly jen po fošnách, jinak to neuvěřitelně drncalo. Pamatuju, že moderátorka paní Kamila Moučková hlásila v krásných šatech, ale s teplými bačkorami na nohou. Strašně tam táhlo. A někdy zase bylo od světel ve studiu takové vedro, že se ohýbaly voskové svíčky, které byly v dekoracích," vzpomíná Miloš Ditrich.

Další v eterán z prvních televizních tažení, který m á za sebou práci na více než šesti stovkách projektů, režisér František Filip, zdůrazňuje, že to rozhodně nebyla doba přehmatů. "Jistě, někdy šlo o improvizaci. Vždyť televize byla úplně nová věc. Ale na druhé straně se tehdy tvořily základy branže a šlo to. Vysílání jelo jako auta v té době, bez mikročipů a bez počítačů, ale jelo," říká režisér, který má na kontě takové televizní monumenty jako seriály F. L. Věk nebo Cirkus Humberto.

Světélkující oltář
Vroce 1953 vysílala televize tři dny v týdnu (v létě dokonce a to jen dvě či tři hodiny. S vědomím toho, že prodej televizních přijímačů byl oficiálně zahájen až dva měsíce po zahájení zkušebního vysílání, to ovšem bylo, zdá se, až dost. Půl roku po svém vzniku však ČST zahájila pravidelné vysílání. Atak mohlo celých tři tisíce osm set třicet tři "šťastných" majitelů televizních přijímačů sledovat obrazovky pět dní v týdnu.

Peoplemetry, koláče a podobné delikatesy mediálního trhu tehdy samozřejmě nebyly. Dá se však téměř jistě tvrdit, že sledovanost byla alespoň na počet přijímačů mnohem vyšší než dnes. Není divu, vždyť televizor stál čtyři tisíce korun. Byl sice desetkrát levnější než nová Škoda 1200, ale i k jeho pořízení byly potřeba nejméně tři průměrné měsíční příjmy. Kdo však mohl, peníze dal. Vždyť to byla stejná rarita jako třeba sníh v Karibiku. Pamětníci hovoří o tom, že se z obrazovky stával světélkující "oltář", k němuž se scházeli lidé z širokého okolí.

Máte už barvu?
Po několikaměsíčních bezplatných líbánkách museli majitelé za svou televizi dokonce začít platit koncesionářské poplatky (pravda, jen patnáct korun), a tak se brzy stali diváky náročnými. "Velmi nás zajímalo, jak lidé reagují, jak jsou spokojení, ale na začátku pochopitelně neexistovaly agentury, které by to mohly zjistit. Tak jsme chodili tam, kde se lidé dívali na televizi, do restaurací například, a sledovali jejich reakce. Druhý den jsme se na poradě vážně zabývali tím, čemu se smáli, co je rozzlobilo," vypráví bývalá hlasatelka Jarmila Šusterová.

Televizní národ postupně dostával větší porce pořadů a s nimi i větší kvalitu. V roce 1955 bylo vysílání rozšířeno na šest dní v týdnu a přidalo se k němu i krajské studio v Ostravě. Když se v roce 1961 usídlila televizní tvorba i v Brně, měla už Československá televize jeden milion koncesionářů. O deset let později jich už bylo třikrát tolik a ti šťastnější s barevnou televizí mohli sledovat první barevný přenos z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách. Všichni pak za svých pětadvacet korun měsíčně dostali návdavkem druhý program.

A všichni se také modlili, aby se naplnilo to tak často opakované moderátorské přání "ostrý obraz, dobrý zvuk". Pokrytí signálem, kvalita vysílání, a především přijímačů byla velmi nízká. České domovy často duněly takzvaným "technickým poklepem". Zejména muži se silnými údery do dřevěné skříně televizoru často snažili oživit skomírající či případně zcela zmizelý obraz. Televizní opravář bývalo řemeslo s těžkým zlatým dnem. Na televizi divákům už od začátku zkrátka velmi záleželo a dokázali si k ní a k jejím lidem vytvořit hezký vztah. "Nikdy jsem si nepřipadala jako to, čemu se dnes říká celebrita," usmívá se dnes Jarmila Šusterová.

"Na druhé straně je pravda, že jsme já a později i moje kolegyně dostávaly horu dopisů, ve kterých lidé reagovali na každý detail. Pokud jsem se jeden den neusmívala tak jako jindy, hned se ptali, jestli je všechno v pořádku, jak se cítím. Prostě jsme vstoupily do jejich domácností a staly se jejich součástí.Ž Dodejme jen, že oblíbená hlasatelka musela obrazovku stejně jako další její kolegové a kolegyně opustit po roce 1968, když neprojevili dostatečný zápal pro okupaci Československa vojsky Sovětského svazu a jeho satelitů.

Ideově čistá televize

Komunisté během normalizace objali média a zvlášť televizi skutečně pevným stiskem a dbali pečlivě na její "ideovou čistotu". Ke klasické propagandě v rámci zpravodajství i mimo ně, k nekonečným přímým přenosům ze stranických sjezdů a spartakiád přibyla rafinovaně dávkovaná zábava. A to v okamžicích, kdy si vládní garnitura mohla myslet, že národ uchvacují hříšné touhy. Například francouzský romantický slaďák Angelika byl do programu nasazen mimořádně během Palachova týdne počátkem roku 1989. 

V listopadu téhož roku však přišly změny, které televizi ulehčily a postavily před ni zcela novou budoucnost. V roce 1990 přibyl do vysílání další celoplošný kanál pod názvem OK3. Došlo k několika rošádám a změnám názvů. O dva roky později se dělila česko-slovenská federace, vznikla "samostatná" Česká televize a jeden z jejích tří programů byl položen na oltář trhu.

Vysílací frekvenci získalo spojenectví intelektuálního kruhu doktora Vladimíra Železného a nadnárodního mediálního impéria amerického podnikatele Ronalda Laudera. Televize v Čechách začínala znovu. Tentokrát jen za soukromé peníze, ale stejně jako v roce 1953 úplně od základů a na stejném místě - tedy v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici. A stejně jako před lety to byla celkem vzrušující doba.

"Nevím, jak celá Nova, ale pro nás jako pro publicisty bez zkušeností z televize to bylo úplně nové. Učili jsme se za jízdy a za jízdy jsme vytvářeli vlastní styl a měli jsme úspěch. Bylo to příjemné i v tom, že to byla doba velkého nadšení. Na rozdíl od let pozdějších jsme se nemuseli prodírat žádným administrativním houštím. Vše, co bylo potřeba, vše, o co jsme si řekli, šlo bez papírování a průtahů," vzpomíná reportér Josef Klíma.

K milníkům českého televizního příběhu patří i nový začátek Novy po roztržce Vladimíra Železného s jeho americkými partnery v roce 1999. Beseda osiřela, Železný začínal za dramatických okolností na Barrandově. "To skutečně připomínalo v jistém smyslu rozjezd televize v roce 1953. Technika byla sice na míle daleko, ale všechno se vysílalo z jediného malého studia. Hosté a moderátoři museli někdy podlézat po objektivem kamery, aby se mohli vystřídat," říká Josef Klíma.

Zázrak televizní komerce byl zopakován, ovšem za cenu více než deseti miliard korun, které čeští daňoví poplatníci s největší pravděpodobností zaplatí za to, že jejich stát nedokázal ochránit zahraniční investice na mediálním trhu. Na jeho výsluní však vystoupala další soukromá stanice TV Prima. Z ošklivého káčátka metropolitní televize s původním názvem Premiéra TV se postupnou fúzí regionálních stanic vyklubala lukrativní celoplošná kráska. Ale i ona má několik ošklivých pih v podobě nevyjasněných majetkových vztahů a licencí k vysílání. Bez poskvrny není ovšem ani veřejnoprávní matka zakladatelka. Časté personální přemety na nejvyšších postech, hospodaření plné otazníků, novely novel zákonů o České televizi Kavčím horám vůbec nesvědčí.

Nově a digitálně
Budoucnost neklidného televizního vesmíru je ve hvězdách. Lépe řečeno v jeho stálicích. A k těm musíme především počítat nás, oddané diváky. A tady se má televize o co opřít. Počet televizích přijímačů podle údajů Českého statistického úřadu už koncem osmdesátých let přesáhl počet domácností a na přelomu století dále utěšeně rostl. Roste chuť, s jakou diváci televizi konzumují. Není divu, stanice nabízejí navíc se satelitním a kabelovým vysíláním prakticky cokoli kdykoli. A možná už v průběhu několika málo let dostaneme ještě víc. Digitalizované vysílání přinese v jednom kanálu několik programů v nesrovnatelně větší kvalitě. Ceny nových přijímačů nebo zařízení, která propojí starý systém s novým, by neměly být vysoké, takže televizní pravěk se jistě opakovat nebude.

OBLÍBENÉ OSOBNOSTI
"Kdo není v televizi, ten jako by ani nebyl," říkává se často v showbyznysu. Ale toto rčení lze i pootočit. Televize by bez respektovaných a slavných osobností asi nikdy nebyla tolik obdivovaným médiem. Tuto vzájemnou přitažlivost začala televize v Česku brát veřejně na vědomí až v polovině osmdesátých let, a to při udělování takzvané Televizní rolničky. Poprvé byli s plnou parádou a v přímém přenosu vyhlašováni vítězové divácké ankety v několika kategoriích v roce 1984. Na pět ročníků rolničky navázala v roce 1991 soutěž TýTý. Jedna anketa však zřejmě nestačí, a tak televize Nova, která na českém mediálním trhu prosadila "self promotion", tedy reklamu pro "vlastní" osobnosti, zavedla svoji soutěž - ANNO. Obliby, a potažmo sledovanosti není zkrátka nikdy dost.

Marek Eben se zakřivenými zrcátky, trofejemi ankety TýTý 2001.

Autoři:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Usadím se tam, kde najdu muže, říká herečka Vica Kerekes

28. března 2024  16:30

Slovenská herečka s maďarskými kořeny Vica Kerekes dnes slaví 43. narozeniny. Pracovně pendluje...

Otec umírá, chci se rozloučit, oznámila odchod ze Survivoru další celebrita

28. března 2024  13:49

Reality show Survivor Česko & Slovensko 2024 přišla o další účastníky. Kvůli vážné nemoci otce se...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...