Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padesát let s televizí

  22:04aktualizováno  22:04
Pozítří to bude přesně padesát let, kdy se v tuzemských domácnostech poprvé rozblikalo šedomodré oko obrazovky. Ačkoli si zakladatelé české televize vybrali ke startu vysílání poetické datum prvního máje 1953, byla to spíše prozaická improvizace, která provázela první kroky dnes nejvlivnějšího média.

Perné začátky
Československá televize zpočátku sídlila v Měšťanské besedě - v pavlačovém domě s atriem v centru Prahy. Dnes je to sice nepředstavitelné, ale kromě průkopníků vysílání v něm žili i běžní nájemníci.

Také technické vybavení by nyní asi budilo úsměv: kvůli absenci záznamového zařízení se vysílalo výhradně živě, často jen prostřednictvím jedné či dvou kamer, a studio bylo zároveň šatnou, maskérnou a režijní místností.

"O židli jsme se někdy dělili všichni, herci, reportéři i redaktoři sportovních relací nebo moderátoři dětských pořadů," říká o svých začátcích první česká programová hlasatelka Jarmila Šusterová. "Sotva jsem dokončila ohlášení, už jsem se doslova plížila pod objektivem kamery, aby si na moje místo mohl sednout další účinkující."

I ona sama se dostala ke své důležité roli na úsvitu televizního věku takříkajíc náhodou. Tehdejší moderátorka dětských pořadů Štěpánka Haničincová čekala miminko, a tak za ni Jarmila Šusterová v dětském vysílání nakrátko zaskočila. Když vedení televize v čele s ředitelem Jiřím Pelikánem došlo k závěru, že je příliš "nepohodlné" najímat na ohlašování pořadů herce a herečky, stala se definitivně první hlasatelkou. Dnes bychom řekli první televizní celebritou.

Svou příležitost tehdy dostal i dnes již renomovaný televizní architekt Miloš Ditrich. Stalo se tak rovněž "jakoby" mimochodem. "Přišel jsem po zkušenostech z divadla a nastupoval jsem jako normální výtvarník. Za čtrnáct dní jsem dostal honosný titul šéf výpravy, ovšem bez toho, že bych mohl někomu šéfovat. Byl jsem sám a až později jsme mohli přijmout další kolegy," říká muž, který v Československé a později České televizi spoluvytvořil na šest stovek inscenací a pořadů.

"Točilo se všude, ve studiu i na dvoře. Kamery se posouvaly jen po fošnách, jinak to neuvěřitelně drncalo. Pamatuju, že moderátorka paní Kamila Moučková hlásila v krásných šatech, ale s teplými bačkorami na nohou. Strašně tam táhlo. A někdy zase bylo od světel ve studiu takové vedro, že se ohýbaly voskové svíčky, které byly v dekoracích," vzpomíná Miloš Ditrich.

Další v eterán z prvních televizních tažení, který m á za sebou práci na více než šesti stovkách projektů, režisér František Filip, zdůrazňuje, že to rozhodně nebyla doba přehmatů. "Jistě, někdy šlo o improvizaci. Vždyť televize byla úplně nová věc. Ale na druhé straně se tehdy tvořily základy branže a šlo to. Vysílání jelo jako auta v té době, bez mikročipů a bez počítačů, ale jelo," říká režisér, který má na kontě takové televizní monumenty jako seriály F. L. Věk nebo Cirkus Humberto.

Světélkující oltář
Vroce 1953 vysílala televize tři dny v týdnu (v létě dokonce a to jen dvě či tři hodiny. S vědomím toho, že prodej televizních přijímačů byl oficiálně zahájen až dva měsíce po zahájení zkušebního vysílání, to ovšem bylo, zdá se, až dost. Půl roku po svém vzniku však ČST zahájila pravidelné vysílání. Atak mohlo celých tři tisíce osm set třicet tři "šťastných" majitelů televizních přijímačů sledovat obrazovky pět dní v týdnu.

Peoplemetry, koláče a podobné delikatesy mediálního trhu tehdy samozřejmě nebyly. Dá se však téměř jistě tvrdit, že sledovanost byla alespoň na počet přijímačů mnohem vyšší než dnes. Není divu, vždyť televizor stál čtyři tisíce korun. Byl sice desetkrát levnější než nová Škoda 1200, ale i k jeho pořízení byly potřeba nejméně tři průměrné měsíční příjmy. Kdo však mohl, peníze dal. Vždyť to byla stejná rarita jako třeba sníh v Karibiku. Pamětníci hovoří o tom, že se z obrazovky stával světélkující "oltář", k němuž se scházeli lidé z širokého okolí.

Máte už barvu?
Po několikaměsíčních bezplatných líbánkách museli majitelé za svou televizi dokonce začít platit koncesionářské poplatky (pravda, jen patnáct korun), a tak se brzy stali diváky náročnými. "Velmi nás zajímalo, jak lidé reagují, jak jsou spokojení, ale na začátku pochopitelně neexistovaly agentury, které by to mohly zjistit. Tak jsme chodili tam, kde se lidé dívali na televizi, do restaurací například, a sledovali jejich reakce. Druhý den jsme se na poradě vážně zabývali tím, čemu se smáli, co je rozzlobilo," vypráví bývalá hlasatelka Jarmila Šusterová.

Televizní národ postupně dostával větší porce pořadů a s nimi i větší kvalitu. V roce 1955 bylo vysílání rozšířeno na šest dní v týdnu a přidalo se k němu i krajské studio v Ostravě. Když se v roce 1961 usídlila televizní tvorba i v Brně, měla už Československá televize jeden milion koncesionářů. O deset let později jich už bylo třikrát tolik a ti šťastnější s barevnou televizí mohli sledovat první barevný přenos z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách. Všichni pak za svých pětadvacet korun měsíčně dostali návdavkem druhý program.

A všichni se také modlili, aby se naplnilo to tak často opakované moderátorské přání "ostrý obraz, dobrý zvuk". Pokrytí signálem, kvalita vysílání, a především přijímačů byla velmi nízká. České domovy často duněly takzvaným "technickým poklepem". Zejména muži se silnými údery do dřevěné skříně televizoru často snažili oživit skomírající či případně zcela zmizelý obraz. Televizní opravář bývalo řemeslo s těžkým zlatým dnem. Na televizi divákům už od začátku zkrátka velmi záleželo a dokázali si k ní a k jejím lidem vytvořit hezký vztah. "Nikdy jsem si nepřipadala jako to, čemu se dnes říká celebrita," usmívá se dnes Jarmila Šusterová.

"Na druhé straně je pravda, že jsme já a později i moje kolegyně dostávaly horu dopisů, ve kterých lidé reagovali na každý detail. Pokud jsem se jeden den neusmívala tak jako jindy, hned se ptali, jestli je všechno v pořádku, jak se cítím. Prostě jsme vstoupily do jejich domácností a staly se jejich součástí.Ž Dodejme jen, že oblíbená hlasatelka musela obrazovku stejně jako další její kolegové a kolegyně opustit po roce 1968, když neprojevili dostatečný zápal pro okupaci Československa vojsky Sovětského svazu a jeho satelitů.

Ideově čistá televize

Komunisté během normalizace objali média a zvlášť televizi skutečně pevným stiskem a dbali pečlivě na její "ideovou čistotu". Ke klasické propagandě v rámci zpravodajství i mimo ně, k nekonečným přímým přenosům ze stranických sjezdů a spartakiád přibyla rafinovaně dávkovaná zábava. A to v okamžicích, kdy si vládní garnitura mohla myslet, že národ uchvacují hříšné touhy. Například francouzský romantický slaďák Angelika byl do programu nasazen mimořádně během Palachova týdne počátkem roku 1989. 

V listopadu téhož roku však přišly změny, které televizi ulehčily a postavily před ni zcela novou budoucnost. V roce 1990 přibyl do vysílání další celoplošný kanál pod názvem OK3. Došlo k několika rošádám a změnám názvů. O dva roky později se dělila česko-slovenská federace, vznikla "samostatná" Česká televize a jeden z jejích tří programů byl položen na oltář trhu.

Vysílací frekvenci získalo spojenectví intelektuálního kruhu doktora Vladimíra Železného a nadnárodního mediálního impéria amerického podnikatele Ronalda Laudera. Televize v Čechách začínala znovu. Tentokrát jen za soukromé peníze, ale stejně jako v roce 1953 úplně od základů a na stejném místě - tedy v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici. A stejně jako před lety to byla celkem vzrušující doba.

"Nevím, jak celá Nova, ale pro nás jako pro publicisty bez zkušeností z televize to bylo úplně nové. Učili jsme se za jízdy a za jízdy jsme vytvářeli vlastní styl a měli jsme úspěch. Bylo to příjemné i v tom, že to byla doba velkého nadšení. Na rozdíl od let pozdějších jsme se nemuseli prodírat žádným administrativním houštím. Vše, co bylo potřeba, vše, o co jsme si řekli, šlo bez papírování a průtahů," vzpomíná reportér Josef Klíma.

K milníkům českého televizního příběhu patří i nový začátek Novy po roztržce Vladimíra Železného s jeho americkými partnery v roce 1999. Beseda osiřela, Železný začínal za dramatických okolností na Barrandově. "To skutečně připomínalo v jistém smyslu rozjezd televize v roce 1953. Technika byla sice na míle daleko, ale všechno se vysílalo z jediného malého studia. Hosté a moderátoři museli někdy podlézat po objektivem kamery, aby se mohli vystřídat," říká Josef Klíma.

Zázrak televizní komerce byl zopakován, ovšem za cenu více než deseti miliard korun, které čeští daňoví poplatníci s největší pravděpodobností zaplatí za to, že jejich stát nedokázal ochránit zahraniční investice na mediálním trhu. Na jeho výsluní však vystoupala další soukromá stanice TV Prima. Z ošklivého káčátka metropolitní televize s původním názvem Premiéra TV se postupnou fúzí regionálních stanic vyklubala lukrativní celoplošná kráska. Ale i ona má několik ošklivých pih v podobě nevyjasněných majetkových vztahů a licencí k vysílání. Bez poskvrny není ovšem ani veřejnoprávní matka zakladatelka. Časté personální přemety na nejvyšších postech, hospodaření plné otazníků, novely novel zákonů o České televizi Kavčím horám vůbec nesvědčí.

Nově a digitálně
Budoucnost neklidného televizního vesmíru je ve hvězdách. Lépe řečeno v jeho stálicích. A k těm musíme především počítat nás, oddané diváky. A tady se má televize o co opřít. Počet televizích přijímačů podle údajů Českého statistického úřadu už koncem osmdesátých let přesáhl počet domácností a na přelomu století dále utěšeně rostl. Roste chuť, s jakou diváci televizi konzumují. Není divu, stanice nabízejí navíc se satelitním a kabelovým vysíláním prakticky cokoli kdykoli. A možná už v průběhu několika málo let dostaneme ještě víc. Digitalizované vysílání přinese v jednom kanálu několik programů v nesrovnatelně větší kvalitě. Ceny nových přijímačů nebo zařízení, která propojí starý systém s novým, by neměly být vysoké, takže televizní pravěk se jistě opakovat nebude.

OBLÍBENÉ OSOBNOSTI
"Kdo není v televizi, ten jako by ani nebyl," říkává se často v showbyznysu. Ale toto rčení lze i pootočit. Televize by bez respektovaných a slavných osobností asi nikdy nebyla tolik obdivovaným médiem. Tuto vzájemnou přitažlivost začala televize v Česku brát veřejně na vědomí až v polovině osmdesátých let, a to při udělování takzvané Televizní rolničky. Poprvé byli s plnou parádou a v přímém přenosu vyhlašováni vítězové divácké ankety v několika kategoriích v roce 1984. Na pět ročníků rolničky navázala v roce 1991 soutěž TýTý. Jedna anketa však zřejmě nestačí, a tak televize Nova, která na českém mediálním trhu prosadila "self promotion", tedy reklamu pro "vlastní" osobnosti, zavedla svoji soutěž - ANNO. Obliby, a potažmo sledovanosti není zkrátka nikdy dost.

Marek Eben se zakřivenými zrcátky, trofejemi ankety TýTý 2001.

Autoři:



Nejčtenější

Leoš Mareš se podruhé oženil. Moniku Koblížkovou si vzal na zámku

Leoš Mareš a Monika Koblížková (Karlovy Vary, 3. července 2016)

Leoš Mareš (41) je od úterý podruhé ženáčem. Na zámku v Litomyšli si vzal svou přítelkyni Moniku Koblížkovou (36)....

Hlásí se další Trumpovy milenky. Playmate prozradila, jak tutlal zálety

Karen McDougalová (vpravo) si v roce 2001 zahrála v béčkovém filmu Aréna

Po bývalé pornoherečce Stephanii Cliffordové se začínají ozývat další ženy tvrdící, že měly sexuální styk s Donaldem...



Amerika nebyl dobrý nápad, pořád jsem brečela, přiznala Prachařová

Mariana Prachařová

Zpěvačka Mariana Prachařová (23) se rozhodla postavit na vlastní nohy a vydala se sama do Ameriky. Tímto rozhodnutím ze...

Lawrencová o úniku nahých fotek: Jako by se mnou spala celá planeta

Jennifer Lawrencová (Toronto, 10. září 2017)

Hvězda filmů X-Men a Hunger Games Jennifer Lawrencová (27) opět zavzpomínala na incident z roku 2014. Hackeři tenkrát...

Anistonové nevyšlo další manželství, s Therouxem oznámili odluku

Jennifer Anistonová a její manžel Justin Theroux (Santa Monica, 17. ledna 2016)

Američtí herci Jennifer Anistonová a Justin Theroux oznámili oficiální cestou svou manželskou odluku. Informovala o tom...

Další z rubriky

Miloš brzy bude jediný, kdo žádnou herečku nezneužil, žertuje Formanová

Martina Formanová

Martina Formanová (52) žije s manželem, oscarovým režisérem Milošem Formanem (86) už řadu let v Americe. V rozhovoru...

Úspěch nám přerůstal přes hlavu, přiznávají Kelly Family a hlásí návrat

Kapela Kelly Family

V 90. letech Kelly Family vyprodávali stadiony po celé Evropě. Když v roce 1997 rodinná kapela dlouhovlasých...

Princ Harry a Meghan dostali poštou podezřelý balíček s bílým práškem

Meghan Markle a princ Harry na návštěvě Skotska (Edinburgh, 13. února 2018)

Londýnská policie zahájila vyšetřování kvůli podezřelému balíčku, který dorazil minulý týden na adresu prince Harryho...

Domácí chipsy pro děti
Domácí chipsy pro děti

Upečte si domácí chipsy, ale pozor, jsou velice návykové.

Najdete na iDNES.cz