Na nepřízeň osudu byl Pergner zvyklý, těžce ovšem snášel ránu, která přišla z jeho bezprostřední blízkosti. Jeho dcera Tereza Pergnerová se v devadesátých letech stala idolem dospívající mládeže. Měla svůj televizní pořad Čágobelo šílenci, plnila titulní stránky časopisů. Málokdo ovšem věděl, že současně podléhá démonům v podobě drog. Z obrazovky musela odejít a z hvězdné dráhy zbyl jen prach.
Z drogové závislosti se Tereza opakovaně léčila, opakovaně tvrdila, že tudy už její cesta nepovede. Otěhotněla, porod syna Samuela dokonce nabídla k přímému přenosu. Jenže…
"Ukázalo se, že heroin brala i během těhotenství," řekl jeden z jejích blízkých známých, který si nepřeje uvést své jméno. "Po porodu pokračovala, nakonec musela odejít do léčebny a o dítě se stará její matka.
A teď se k tomu přidaly starosti se zdravotním stavem Edy. Ta rodina se během několika týdnů prakticky zhroutila. Člověk to drogové svinstvo musí nenávidět a klepat se strachy, aby jednou nestál před holou pravdou, že tomu podlehly i jeho děti."
Podle některých zdrojů Tereza Pergnerová dobrovolnou léčbu v psychiatrické léčebně v Červeném Dvoře u Českého Krumlova, kde prodělávala detoxikační kůru, na sklonku minulého týdne předčasně ukončila.
V sedmdesátých a osmdesátých letech používal publicista, výtvarník a kabaretiér Eduard Pergner z politických důvodů pseudonym Boris Janíček. Nebyl u totalitních úřadů dobře zapsán, ze scény se musel stáhnout a psal potom zejména písňové texty. Má jich na svém kontě desítky, spolupracoval například s Jitkou Zelenkovou, Karlem Gottem, skupinou Kroky, Michalem Davidem, Petrem Spáleným. Mezi jeho nejznámější hity patří Josefína, Půjdem spolu hledat démanty či Když se narodíme.
 |
 |
 |
