Oslaví Silvestra pod zemí, ale neví, zda se strefí

- Francouzský speleolog Michel Siffre oslaví letošní Silvestr několik stovek metrů pod zemí, ale zatím není jasné, zda se do oslav Nového roku 2000 vůbec strefí. V rámci pokusu nazvaného Mimo čas totiž bude několik měsíců odkázán pouze na své biologické hodiny, píše agentura AFP.

Siffres sestoupí do jeskyně Clamouse v lokalitě Saint-Jean- de-Fos na jihu Francie 29. listopadu a podle Francouzského speleologického institutu nebude mít s sebou ani hodinky, ani telefon. Bez časového kontaktu se světem ležícím plných 900 metrů nad jeho hlavou tak nebude mít ani žádnou možnost, jak si ověřit střídání dne a noci, datum či hodinu.
"Pokus se uskutečňuje v době, kdy se na Zemi bude slavit poslední den 20. století, a my jsem zvědaví, zda se Siffre vůbec strefí do Nového roku," řekl agentuře představitel institutu.
Speleolog, kterému je 60 let, hodlá v podzemní izolaci strávit nejméně dva měsíce. Připouští, že to bude "možná dva a půl měsíce, nebo o něco víc".
Je to již jeho třetí pokus tohoto druhu, kdy se bude muset v odhadu času spoléhat pouze na sebe sama.
Než ale sestoupí do hlubin, chce se ještě potěšit jižním sluncem a načerpat z něj nějakou psychickou energii.
"Nezapomínejte, že pod zemí strávím nejen Silvestr, ale i své narozeniny, které slavím 3. ledna, a to ve stoprocentní vlhkosti vzduchu. 24 hodin denně budu mít na obličeji sedm čidel a další tři sondy na hrudníku...," dodává.
Pokud jde o ověřování chodu vnitřních lidských hodin v dlouhém časovém pásmu, patří Siffre mezi průkopníky. V roce 1962 strávil v naprostém osamění dva měsíce v hloubce 110 metrů. Pokus, kdy se mohl řídit jen svými představami o čase, trval od 16. července do 18. září. Pouhý den před ukončením experimentu, tedy 17. září, se domníval, že je teprve 20. srpna.
O deset let později prožil v podzemí dokonce 205 dní. Bylo to v Texasu a na výzkumu se tehdy podílel i americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Teď chce francouzský vědec získat poznatky, které by mu umožnily srovnání s předcházejícími dvěma pokusy, a to především pokud jde o vztah mezi biologickými hodinami a bděním.
Bude srovnávat zkušenosti z vývoje chodu vnitřního času, které nabyl před 20 a před deseti lety.
Četné pokusy podobného druhu dokazují, že řada lidí, kteří prošli stejnou zkušeností jako Siffre, délku času podhodnocuje, zatímco jiní ji naopak přeceňují. Délka subjektivního dne, tedy střídání rytmu bdění-spánek, se tak u pokusných osob pohybuje od šesti do 72 hodin. Siffre si nyní ověří, zda hodnoty, které naměří, budou shodné s těmi, které získal v předcházejících pokusech.