Encyklopedie
Někdo z mobilního telefonu vyndává baterii, jiný i SIM kartu, někteří ho raději nechají v jiné místnosti, než kde jednají. To všechno z obavy, aby se i nečinně ležící telefon nestal vysílačkou, která bude informovat o všem, co se kolem majitele děje. I to je možné, ač velmi drahé, složité a vyžaduje to skoro přípravu tajného agenta. Aby například mohl přenášet dění z místa jednání mobil, z něhož nikdo nevolá, je třeba zabudovat do baterie přístroje štěnici. T a vysílá hovor na jiné frekvenci. Člověku pak stačí přijímač a ví, co se v okolí telefonu řekne. Odposlouchávat hovor z mobilních telefonů je méně složité. Zejména u starých telefonů, které fungují v NMT systému, takzvaném typu, jež v Česku používá asi 60 tisíc lidí, to nemusí být ani drahé. "U této analogové sítě si stačí přes přijímač, který přijde asi na sedm tisíc korun, naladit pásmo 460 megahertzů, ve kterém se hovory vysílají. A slyšíte, co se kde říká," vysvětluje Patrick Zandl ze společnosti Mobil server, která dělá internetové zpravodajství o mobilní telekomunikaci. Hovor lze zachytit i na vzdálenost pěti kilometrů, ač se samozřejmě příjem zlepšuje s blízkostí odposlouchávaného přístroje. Kromě zmíněných šedesáti tisíc používá zbytek ze tří milionů majitelů mobilních telefonů digitální GSM přístroje. Tady už je odposlouchávání hovorů mnohem složitější a cena zařízení k tomu potřebného se pohybuje i ve statisících korunách. "Když se člověk napojí na frekvenci digitálního telefonu, uslyší jen pištění. To jsou slova zakódovaná do čísel," říká Patrick Zandl. Pištění se pak musí rozkódovat a převést do řeči, kterou si pustíte do reproduktoru. Přestože se na kódování používá veřejně známý klíč, není snadné je rozkrýt. Signál GSM se podařilo rozluštit teprve nedávno. Rozhodně je technicky nezvládnutelné odposlouchávat někoho "v přímém přenosu". Hovor se většinou v zakódované podobě uloží a převádí se postupně. K tomu je třeba výkonný počítač. Podle jeho kvality a podle složitosti zprávy pak trvá rozšifrování několik hodin, dnů, ale třeba i let. Stejně jako se na trhu objevují stále novější a dokonalejší přístroje, také Asociace provozovatelů GSM telefonů v současné době vyvíjí nov é nerozluštitelné kódování. I když ho chce představit na jaře příštího roku, jeho instalace pak bude trvat ještě nějakou dobu. Je třeba vyřešit, aby zároveň fungovaly telefony a sítě v obou kódováních. Ti, kdo budou chtít mít jistotu, že je nikdo hlídat nebude, si mohou koupit nový telefon s novým kódováním. Ostatní mohou dál telefonovat ze svých starých přístrojů. Ale i pak bude trvat jen několik let, než se někomu podaří novou šifru rozluštit. Síť GSM nebyla od samého začátku připravena na přenášení tajných dat. Proto Evropská unie ve svých direktivách říká, že mobilní telefony nemají být používány pro důvěrná a tajná sdělení.
Někdo z mobilního telefonu vyndává baterii, jiný i SIM kartu, někteří ho raději nechají v jiné místnosti, než kde jednají. To všechno z obavy, aby se i nečinně ležící telefon nestal vysílačkou, která bude informovat o všem, co se kolem majitele děje. I to je možné, ač velmi drahé, složité a vyžaduje to skoro přípravu tajného agenta. Aby například mohl přenášet dění z místa jednání mobil, z něhož nikdo nevolá, je třeba zabudovat do baterie přístroje štěnici. T a vysílá hovor na jiné frekvenci. Člověku pak stačí přijímač a ví, co se v okolí telefonu řekne. Odposlouchávat hovor z mobilních telefonů je méně složité. Zejména u starých telefonů, které fungují v NMT systému, takzvaném typu, jež v Česku používá asi 60 tisíc lidí, to nemusí být ani drahé. "U této analogové sítě si stačí přes přijímač, který přijde asi na sedm tisíc korun, naladit pásmo 460 megahertzů, ve kterém se hovory vysílají. A slyšíte, co se kde říká," vysvětluje Patrick Zandl ze společnosti Mobil server, která dělá internetové zpravodajství o mobilní telekomunikaci. Hovor lze zachytit i na vzdálenost pěti kilometrů, ač se samozřejmě příjem zlepšuje s blízkostí odposlouchávaného přístroje. Kromě zmíněných šedesáti tisíc používá zbytek ze tří milionů majitelů mobilních telefonů digitální GSM přístroje. Tady už je odposlouchávání hovorů mnohem složitější a cena zařízení k tomu potřebného se pohybuje i ve statisících korunách. "Když se člověk napojí na frekvenci digitálního telefonu, uslyší jen pištění. To jsou slova zakódovaná do čísel," říká Patrick Zandl. Pištění se pak musí rozkódovat a převést do řeči, kterou si pustíte do reproduktoru. Přestože se na kódování používá veřejně známý klíč, není snadné je rozkrýt. Signál GSM se podařilo rozluštit teprve nedávno. Rozhodně je technicky nezvládnutelné odposlouchávat někoho "v přímém přenosu". Hovor se většinou v zakódované podobě uloží a převádí se postupně. K tomu je třeba výkonný počítač. Podle jeho kvality a podle složitosti zprávy pak trvá rozšifrování několik hodin, dnů, ale třeba i let. Stejně jako se na trhu objevují stále novější a dokonalejší přístroje, také Asociace provozovatelů GSM telefonů v současné době vyvíjí nov é nerozluštitelné kódování. I když ho chce představit na jaře příštího roku, jeho instalace pak bude trvat ještě nějakou dobu. Je třeba vyřešit, aby zároveň fungovaly telefony a sítě v obou kódováních. Ti, kdo budou chtít mít jistotu, že je nikdo hlídat nebude, si mohou koupit nový telefon s novým kódováním. Ostatní mohou dál telefonovat ze svých starých přístrojů. Ale i pak bude trvat jen několik let, než se někomu podaří novou šifru rozluštit. Síť GSM nebyla od samého začátku připravena na přenášení tajných dat. Proto Evropská unie ve svých direktivách říká, že mobilní telefony nemají být používány pro důvěrná a tajná sdělení.
