Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odjištěný granát Bolek Polívka

  16:54aktualizováno  16:54
Smrští vtipů a neuvěřitelných gagů navazuje na slavnou tradici českých komiků Vlastu Buriana, Jana Wericha či Miroslava Horníčka. Inteligentním, kultivovaným, a přesto provokujícím humorem se naopak na hony liší od dnešních populárních bavičů. Boleslav Polívka přitom dokáže ztvárnit i postavy, které mají ke klaunství daleko.Který z těchto lidí podle vás nejvíc prospěl České republice?

Hrál třeba nedobrovolného hrdinu Josefa Čížka v Hřebejkově filmu Musíme si pomáhat či faráře Holého v Michálkově Zapomenutém světle, za kterého získal v roce 1997 Českého lva.

"Na akademii jsem si říkal, že mí spolužáci jsou mnohem hezčí než já, takže na jevišti asi moc díru do světa neudělám. Ovšem to bylo pod vlivem výroku Aloise Hajdy, donedávna rektora Janáčkovy akademie, který mi ve druhém ročníku řekl: 'Polívka, vy nepatříte na jeviště. Vy patříte na jídelní lístek!' Naštěstí avantgarda patří ukřivděným a ošklivým."

"Mým kamarádům Jirkovi Pechovi nebo Zdeňkovi Pospíšilovi jsem tak hrozný nepřipadal (oni byli ošklivější než já), takže jsem nakonec našel své pravé místo!"

Cesta k většině
"Když se mě teď někdo na něco zeptá, řeknu jenom wéwéwé-bolek-tečka-cézet," vyprávěl v jedné Manéži. Na příslušné webové stránce se dočtete, že "Boleček vyrůstal ve Vizovicích na Zlínsku v krásné, o fous nenarušené vesničce". Proč o fous? Prý právě zde měly stát Baťovy závody. Jenže "Vizovjané si představili ty škaredé hranaté budovy a Baťa musel táhnout dál".

Za nasměrování na hereckou dráhu vděčí Bolek otci. "Tátovým snem bylo stát se hercem, jenomže se mu to nepodařilo. Dědeček totiž najal potulného komedianta, aby tátovi namluvil, že na profesionála nemá dost silný hlas." Tak se stal Jaroslav Polívka drogistou a hrál jen jako ochotník.

"Nikdy nezapomenu, jak jsem s ním poprvé přišel v sokolovně do šatny mezi ochotníky. Ta nádherná vůně líčidel!" Už ve čtyřech letech dostal malý Bolek první roli a k ní obrovské sako, klobouček a otcem vlastnoručně vyrobený klaunský nos, který voněl po klihu. Od té doby hrál divadlo nejdřív s ostatními dětmi hlavně loutkové.

"Na střední škole jsem byl mladistvým intelektuálem tím odjištěným granátem tvorby, se kterým ale ještě nikdo nepráskl o zem. Měli jsme takový kroužek pubertálních mladíků, v němž jsme diskutovali o světě, psali povídky a básně, lehce pohrdali dospělými. Žili jsme pod vlivem Hrabalových knih, Škvoreckého Zbabělců a prokletých básníků. Rád jsem bloumal s básničkami v parcích, četl Hugovy Bídníky."

Na Janáčkovu akademii múzických umění ho přijali dřív, než odmaturoval, a brzy sem přitáhl i svého kamaráda Jirku Pechu, který maturitu neměl vůbec. Právě s ním založil už za studií v roce 1969 Divadlo Husa na provázku. V té době také začal s pantomimou, spolupracoval s Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou, vymýšlel a režíroval si své vlastní inscenace.

"Zpočátku jsem byl takový slušný student: 'Proč oni pořád chodí do těch hospod, když by si mohli číst!' nechápal jsem kamarády a dál posedával s knihami na lavičkách. Pak ale přišla taková krásná proměna: stal jsem se většinou, která po hospodách všechno okecává, místo aby pracovala."

Úspěch
Byla to vlastně náhoda, která "vykopla" Divadlo na provázku do světa. Jejich Komedii del Arte navštívil Jean-Pierre Valentine muž, který sháněl ve střední Evropě mladý soubor na festival do Nancy. Byl nadšen.

"A zase jsme byli ten odjištěný granát... Pamatuji si, jak jsme si v autobuse říkali: 'To by bylo krásné, kdyby se to povedlo!' Vždyť pro nás 'Vizovjany' už Praha byla taková Mekka. A teď najednou Nancy, mezinárodní festival..." a byl to triumf.

Po představení vynesli diváci herce z jeviště doslova na rukou. "Vyšly skvělé kritiky, jak jsme nejlepší a jak já jsem veliký a co to je vůbec za fenomenální objev," vypráví Bolek. Dostali nabídky od manažerů divadel v Paříži, Miláně i v Americe a Japonsku. Leč psal se rok 1975 a pro Divadlo na provázku se na několik let zavřely hranice.

"Samozřejmě jsme dumali, jestli se na to u nás nevykašlat a nezůstat tam. Ale zvítězily misionářské představy, že jako avantgarda musíme dál bojovat za svobodu a za lesk myšlenky a že nejsme žádní prchající zbabělci."

K Bolkovým nejslavnějším inscenacím sedmdesátých a osmdesátých let patří Am a Ea, Pezza versus Čorba, Trosečník, Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Poslední leč.

Pak zákaz vycestovat pominul a od té doby hrál Bolek hlavně v cizině. Režíroval v Miláně, Paříži, Londýně i jinde. A také poznal Francouzku Chantal Poullainovou, s níž zplodil syna a vytvořil jedno ze svých nejkrásnějších představení Šaška a královnu.

"Seznámili jsme se v Ženevě. Seděla v první řadě a já na ní mohl oči nechat. Vystoupení trvalo o půl hodiny déle, jak jsem se předváděl a šponoval. A brzy jsem zjistil, že je i výborná herečka," vypráví Bolek o své třetí ženě, se kterou pak léta hrál po celém světě.

Doma tehdy znala Bolka jen malá část národa. To se změnilo, když v roce 1987 natočil první televizní Manéž. "Když za mnou Miloš Zapletal přišel s nabídkou vystupovat v televizi, řekl jsem, že půjdu jedině do vlastního pořadu, který by závisel jen na mně. Asi po půl roce se Miloš vrátil s tím, že to můžeme zkusit."

Bolkovy Manéže působily v předvečer pádu totalitního režimu jako balzám na duši. Společnost se začínala uvolňovat a Bolek se pokoušel tu štěrbinu pootevřít ještě více. Tak do pořadu propašoval třeba Michaela Kocába těsně poté, co měl Pražský výběr zákaz vystupovat.

Pro film Bolka objevila režisérka Věra Chytilová. Stal se jejím dvorním hercem rolemi ve filmech Kalamita, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Vyhnání z ráje. Natočila s ním i Šaška a královnu. Polívka však hrál i ve filmech jiných režisérů.

Ztvárnil filmové postavy ve snímcích Balada pro banditu, Poslední leč, Sedím na konári a je mi dobre, Něžný barbar, Zapomenuté světlo, Král Ubu, V žáru královské lásky, Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo.

Lásky
Z Divadla na provázku odešel v roce 1992 a založil v Brně Divadlo Bolka Polívky, na jehož repertoáru je sedm her, v čele s legendárním Podivným odpolednem dr. Zvonka Burkeho, jež se hraje už přes 30 let.

"Baví mě film i divadlo. Divadlo, to je hrát si, sdělovat. A film je spíše hrát si na někoho," říká o svých dvou největších láskách.

"Na divadle řádím. Filmové role obvykle vnímám jako poctu někomu. Josef Čížek z filmu Musíme si pomáhat je tak trochu poctou mému tatínkovi, který lehounce napadal na jednu nohu, nosil hůlku a obleky. A Pupendo je zase poctou nejenom Honzovi Brožovi, který byl můj kamarád a sochař, ale třeba i Olegu Vašicovi, do jehož ateliéru jsem často chodil."

Zatímco herectví miluje trvale, ženy v jeho životě se střídají. Bolek je otcem tří dětí. Nejstarší dceru Kamilu má se Stáňou Polívkovou, autorkou knihy Kuchařka Valašského království. Mladší dceru Annu s herečkou Evelýnou Steimarovou. Třináctiletý syn Vladimír pochází z manželství s Francouzkou Chantal Poullainovou.

Nyní je rozvedený a žije s přítelkyní Marcelou Černou v Olšanech, kde počátkem devadesátých let koupil rozpadající se kravín. Dnes tu má restauraci, hotel, stáje a pastviny, tady se točí dvakrát do roka Manéž a pravidelně Bolkoviny. Jezdí na koni jménem Bilbo a schovává se "před popíjející většinou" v dřevěném domku, kde má jen knihy a muziku.

"Tak si zase celé dny píšu nebo čtu a snažím se vrátit k mladickým ideálům."

Odkud jsem
Z vilky u areálu vizovické sokolovny, kde jsem se narodil 31. července 1949. Můj tatínek byl drogista, po komunistickém puči přišel o obchod. Proto mi vždycky říkal: "Bolečku, ty už ses narodil znárodněný."

Čím vším jsem byl
Třeba indiánem. Rád vyprávím, že moje prababička se zapletla s jedním z těch indiánů, co přijeli s Buffalo Billem do Prahy, což je ověřitelný fakt. Proto jsem tak výtečným znalcem přírody, plížení a lovu. Pak jsem byl skoro emigrantem. Můj nejstarší bratr se totiž po roce 1948 uchýlil do Kanady a naši pořád kuli plány, že jednou za ním odjedeme. Byl jsem i tenistou hrál jsem za Sokol Vizovice a také jsem chodil jednomu sedlákovi pomáhat ke koním. A hlavně jsem velkým ochotníkem divadlo jsem opravdu ochotně dělal a dělám celý život.

Co se mi v životě asi nejvíc povedlo?
Moje děti. Mám tři děti a je radost se na ně podívat, je radost se s nimi bavit nebo je jen tak pozorovat. Při tom se držím norského přísloví, které praví, že dobré děti se vychovávají samy.

Můj nejbližší velký úkol
Na podzim chystáme v režii Zdeňka Černína Čekání na Godota. Jsem zvědav, jak se nám to povede.

Autoři:



Nejčtenější

Nepotřebuji tvou lásku a podporu, odmítla Cattralová kondolenci Parkerové

Z filmu Sex ve městě 2

V seriálu Sex ve městě byly Carrie a Samantha nejlepší kamarádky, ale v reálném životě si jejich představitelky už...

Bavič Petr Novotný opět bojuje o život. Selhal mu organismus

Petr Novotný

Bavič a moderátor pořadů Novoty či Dobroty Petr Novotný (70) leží v nemocnici v kritickém stavu. Na ARO ve Vojenské...



Hlásí se další Trumpovy milenky. Playmate prozradila, jak tutlal zálety

Karen McDougalová (vpravo) si v roce 2001 zahrála v béčkovém filmu Aréna

Po bývalé pornoherečce Stephanii Cliffordové se začínají ozývat další ženy tvrdící, že měly sexuální styk s Donaldem...

Zemřel dánský princ Henrik, manžel královny Margrethe II.

Třináctého února zemřel dánský princ Henrik

Po vážné nemoci zemřel v noci na středu dánský princ Henrik, manžel královny Margrethe II. Třiaosmdesátiletý šlechtic...

Millsová: Seriál Báječná léta skončil po absurdním obvinění z obtěžování

Herci ze seriálu Báječná léta: Josh Saviano, Alley Millsová, Danica...

Americký herec Fred Savage (41), známý ze seriálu Báječná léta, čelil v roce 1993 obvinění ze sexuálního zneužívání....

Další z rubriky

Britská královna Alžběta II. má i v 91 letech volno jen dva dny v roce

Fotka královny v jejích komnatách v Buckinghamském paláci. (9. září 2015)

Královna Alžběta II. (91) zůstává i ve svém věku jedním z nejvíc pracujících členů britské královské rodiny. Existují...

Jackman: Když mě matka v osmi letech opustila, doufal jsem, že se vrátí

Hugh Jackman

Australský herec Hugh Jackman (49) se znovu rozpovídal o svém traumatu z dětství. V osmi letech ho ze dne na den...

Britské filmové ceny budou ve znamení černé, dorazí i vévodkyně Kate

Vévodkyně Kate na charitativní galavečeři Národního centra Anny Freudové  pro...

Dnešní udílení britských filmových cen BAFTA se stejně jako několik předešlých velkých ceremoniálů ponese ve znamení...

Najdete na iDNES.cz