Peruánský archeolog Johnny Islas upozornil, že tento výzkum umožnil zjistit, kde žili autoři čar v Nazce a umožní odkrýt původ a vývoj těchto hieroglyfů a také důvod, proč byly vytvořeny.
Los Molinos zahrnuje ruiny rozsáhlých staveb, paláců, rezidencí a staveb z vepřovic, v La Muňa byly nalezeny hrobky.
Naprostá neznalost původu kreseb v Nazce dala vzniknout různým teoriím včetně té, která předpokládá mimozemský původ. Čáry, které objevil v roce 1927 peruánský archeolog Mejía Xespe, se rozkládají na ploše 350 kilometrů čtverečních a představují více než 70 figur zvířat a lidí a geometrické obrazce.
Matematička Maria Reicheová, která po několik desetiletí vystupovala každý den na planinu, aby linie studovala, tvrdí, že se jedná o astronomický kalendář a první projevy exaktní vědy ve vývoji lidstva.
Objev komplexů zřejmě způsobí zánik teorií, podle nichž Nazca představovala civilizaci začátečnickou, plochou a bez definované sociální struktury. Islas a jeho německý kolega Markus Reidel naopak tvrdí, že společnost kultury Nazca byla autokratická, měla kněžskou kastu a složitou a hierarchizovanou organizaci. "Tehdejší společnost měla charakter státu," soudí badatelé.
V palácích v Los Molinos žili podle nich představitelé moci. V La Muňa byli prostí lidé pohřbíváni téměř pod povrchem země, zatímco významné osoby byly pohřbívány až osm metrů hluboko v pohřebních komorách s omítnutými stěnami a zdmi z vepřovic.
 Jedna z kreseb na peruánské poušti Nazca představující kondora |
