V životě vaší rodiny se za poslední měsíce hodně změnilo. Kdo se s tím lépe vypořádal?
Karel se na miminko těší možná víc než já. Dokonce jsme uvažovali, že doma zůstane on.
A co budete dělat vy? Snad nepůjdete hned pracovat?
Zatím si to myslím. Chci se vrátit co nejdřív do práce, nakonec jsem to i slíbila svému zaměstnavateli. Ale na druhé straně opravdu nevím, co se mnou dítě udělá. Může se stát, že mi najednou budou časopisy, knížky i filmy úplně jedno a vykašlu se na ně. Stoprocentně to teď nedokážu říct.
Manžel souhlasí?
S tím, jak si představuju mateřství, se smířil. Je to první chlap v mém životě, vedle kterého jsem mohla myslet i na svoji kariéru. Takže se mých představ neděsí, jen má strach, že budu unavená.
A nebudete?
To už jsem teď! Nejdřív jsem se kasala a říkala, že těhotenství není nemoc a že budu pracovat až do porodu, ale už teď zvládám mnohem méně věcí. Pak Karlovi pláču na rameni, že jsem unavená, unavená, unavená, ale když mi řekne, ať tedy zůstanu doma, rozčilím se.
Umíte si svého muže představit na mateřské?
Zatím jsme to nevyzkoušeli, takže tuhle variantu nemůžu předem ani vychvalovat, ani zatracovat. Vím jen, že teď je manžel doma a naprosto skvěle se o mě stará. Zvládá domácí práce líp než já. Mateřskou by snad taky zvládal. Vykoupat dítě, přebalit, nakrmit... to přece nemůže být nic tak těžkého, ne?
Narodila se ve znamení Kozoroha v lednu 1975 v rodině dvou psychiatrů. Matka Libuše se stará o migranty a etnické menšiny, otec Josef píše sci-fi. Vystudovala gymnázium a poté masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracovala nejdříve v reklamě a když začala sama psát, nastoupila jako redaktorka a konzultantka časopisů Cosmopolitan a Xantypa. Loni na podzim se stala šéfredaktorkou měsíčníku Playboy, na jaře však už šéfovala Harper´s Bazaaru. Moderovala talk show Tváří v tvář na TV 3, kde se seznámila se svým nynějším manželem Karlem Březinou. Vydala tři knihy: Řízkaři, Bestiář a Život nanečisto. Je členkou Občanské demokratické strany a také českého ženského klubu Women´s Forum.
Uvidíte v prosinci... A teď ještě k vám dvěma. Už máte klidnou domácnost? Vycházím z toho, co se o vás říkalo a psalo, a nakonec i z toho, co jste sem tam o svém manželství prozradila.
Barbara Nesvadbová
K tomu řeknu jedno, věřte nebo ne. My jsme toho oba na sebe řekli jen málo. Přesto když jsme spolu začali chodit, vyšel článek s titulkem Božský sex. Upoutávka říkala: „Nesvadbová má božský sex. S kým? S ministrem Březinou!“ O pár měsíců později na stejném místě vyšel další článek s titulkem: „Mizerný sex! S kým? S Březinou.“ Já slovo božský ani mizerný nikdy nepoužila, to použil zřejmě pan šéfredaktor toho deníku, ale pokud vím, ten s Březinou nikdy nespal, takže těžko může tyhle věci hodnotit. No, zříkám se jakékoli obhajoby i obžaloby na toto téma.
Jinak. To, co se o vás psalo, ať to bylo jakkoli, se na vás asi muselo nějak podepsat.
Samozřejmě! Člověk není tak silný, aby vzdoroval všemu. Na druhé straně záleží na těch, o nichž se píše. My jsme s Karlem moc dobří kamarádi a... já hlavně vyznávám, že monogamie je monotónní. Podle mého je lepší vytáhnout karty na stůl.
Dobrá - tak je vyložte.
Já taky nejsem stoprocentně věrná.
Vida...
Jsem vychovaná v liberální domácnosti a je pro mne důležitější moci s někým vychovávat v pohodě děti než se hroutit kvůli chvilkovým úletům. My už si z těch článků dneska děláme legraci. Ale ze začátku to tak lehce nešlo.
Hádáte se s manželem?
Ne.
Opravdu? Vůbec nikdy?
No, občas kvůli výchově psa. Já ho nevychovávám a Karel se snaží, aby alespoň občas poslechl. Mně to trochu vadí, protože si myslím, že všichni si mají vyrůstat, jako když je hodí do vody. Prostě nesnáším, když Karel na Garpa zakřičí. Ale to je jediná věc, jinak se nehádáme.
Kdo má na tom větší zásluhu?
Zřejmě Karel, je hodně tolerantní.
Jste šéfredaktorka ženského měsíčníku, spisovatelka, známá žena... Nežárlí manžel, který je nyní už jen bývalý ministr?
Myslím, že mu to nevadí, protože jeho nikdy moc nebavilo být vidět. I když spousta lidí si myslí něco jiného. On prostě jde někam buď se mnou, se psem nebo na fotbal.
Chodíte s ním na fotbal?
Nechodím. Fotbal mě bavil v osmaosmdesátém roce, kdy jsem koukala s mononukleózou na mistrovství Evropy a chtěla jsem si vzít Ruuda Gullita, toho holandského černocha s copánky. Jenže on se pak podruhé oženil a já to vzdala. Od té doby na fotbal nekoukám.
A v čem se s manželem, pokud jde o zábavu, shodnete?
Máme rozdílné zájmy. A je zvláštní, že přitom jsme schopni spolu vůbec existovat. Mě baví literatura, divadlo, jazzové koncerty - to se mnou Karel občas absolvuje. S nelíčenou radostí. Prostě to přežije.
Kdy naopak vy zatnete zuby, abyste mu vyšla vstříc?
Zatla jsem zuby na začátku našeho vztahu, třeba abych se donutila jít s ním na automobilové závody. Už bych na ně nikdy nešla. Děsně mě bolely uši.
Vraťme se k vaší práci. Z časopisu Playboy, časopisu pro muže, jste před časem odešla coby šéfredaktorka do časopisu Harper's Bazaar, časopisu pro ženy. Totální změna. Když žena dělá cokoli pro ženy, bývá to považováno za normální, když pro muže, bývá to nazýváno provokativním. Už jste tedy nechtěla provokovat?
Kdepak. To mělo jiné důvody. Já mám Playboye ráda, líbila se mi na něm publicistika, povídky, kultura..., ale přiznávám, že jsem se trochu přecenila. Najednou jsem zjistila, že mě nebaví psát a číst o elektrotechnice, o hrách, adrenalinových sportech. A vtom jsem dostala skvělou nabídku. Asi mám ženské jako čtenářky raději.
Jste pracovitá? Z toho, že se do práce chcete brzy po porodu vrátit, to tak může vypadat.
Jsem až workoholik. Pracuji od šestnácti let. I když na autorské psaní jsem občas líná. Ale to koriguje moje nakladatelka, ona je ten pomyslný bičík nade mnou. A zrovna nedávno mi vynadala režisérka Irena Pavlásková, s kterou připravuji film podle mojí knížky. Řekla mi, že jsem dobrá na dohodnutí něčeho, ale na dotažení bych potřebovala ficku. Jsem prostě kavárenský povaleč, který má hodně nápadů, ale to ostatní pokulhává.
Jak jste si zvykla na to, že pro lidi jste sexy blondýna s namalovanými rty a kontroverzní spisovatelka?
Jak kdy. Je legrační, jak si vás společnost zařadí do škatulky. Ale nijak to neřeším. Chtějí to, mají to mít. Osobně si ani nemyslím, že bych byla extrémně kontroverzní, to jsou klišé. Že do téhle škatule nepatřím, to se ukáže časem. Rozhodně dneska nepůjdu tvrdit národu, že jsem jiná - brýlatá intelektuálka. Ale víte, že jsem se o to svého času snažila?
A?
Vzdala jsem to.
Co potřebujete pro sebejistotu a sebevědomí?
Rodiče, práci a to, aby mi každý třetí den řekl nějaký chlap, že mi to sluší.
Dodala vám na pocitu sebejistoty svatba s ministrem?
To tedy fakt ne. Naopak spousta kamarádů nechápala, že jsem si mohla vzít sociálního demokrata a takhle mladého kluka. Prostě se divili, jak jsem se mohla vůbec vdát. Brali mě jako ženskou, která se vdávat nechce, je na starší pány a vyznává pravicovou politiku.
Abyste je dostala, vstoupila jste do ODS?
To bylo daleko předtím, v čase takzvaného Sarajeva. Byl to jen můj vlastní trucpodnik. Ničemu jsem nepomohla a ničemu neublížila.
A jak sociální demokrat vydrží s členkou ODS?
My se o politice nebavíme, já třeba nerada koukám na zprávy. Vůbec nemám moc ráda televizi, kterou Karel občas používá jako zvukovou kulisu, což mě ničí.
Nevadí Karlu Březinovi, že už nemůže vstupovat do politiky?
To je otázka pro něj, ale myslím, že vadí. Určitá moc, i když u nás maličká, v politice je. Člověk tomu přivykne, a zvlášť chlap. Ovšem já manžela ministra nepotřebuju, tohle mě nebralo.
Má vůbec manželství s vysokým státním úředníkem výhody?
Nemá. I když... existuje vila v Kolodějích, kam může jezdit premiér a vedoucí úřadu, a tam je strašně velký park a jezero. A do toho jezera se zamiloval můj pes. Plaval v něm s děsnou rozkoší. Ale co víc, v tom jezeře byly kachny... no, tu jednu jsem zaplatili. A pak tam bylo bydliště naší kozy Lízy, kterou Karel dostal k svatbě od ministra financí Sobotky. Dost zvláštní dárek! Těším se, až se Sobotka jednou ožení. Myslím, že dárku od nás se lekne.
Ale paní ministrová může mít výhody. Co třeba zrovna při natáčení filmu podle vaší knihy Bestiář? Nehrnuli se k vám víc sponzoři?
Naopak spousta si jich nechtěla zadat a být spojována s Březinou, a tak mi říkali: Ptejte se po volbách.
Jsme už dávno po volbách, takže - jak na tom s filmem jste?
Vím jen, že půjde o česko-francouzskou koprodukci. Zatím je jen scénář, o ostatním je předčasné mluvit. I když doufám, že bude mít úspěch, ženské příběhy se nepřežijí. Osudy ženských jsou přitažlivé, silné. Domnívám se, že i v rámci jakéhosi společenského vývoje patří budoucnost právě nám, prostě víc vydržíme.
Vaše knihy si nedovedeme představit bez sexuálních motivů. Změní se to rodičovstvím, nebo je to komerční trik, který vám vydrží až do spisovatelského důchodu?
Jó, to nevím, doufám, že ne. Nechtěla bych, aby se Bibiana - tak se dcera bude jmenovat - děsila tvorby své matky. Ale nakonec já se s otcovou tvorbou taky sžila. I když vím, že to je přece jen něco jiného. Přesto chystám román. Uvidíme. Dceru asi do katolické školy nedám.
Říká se, že vy všechno sdělujete svým rodičům…
To je pravda. Z našeho sdělování si všeho byl Karel nejdřív trochu rozpačitý, ale zvykl si. A zvyká si na mě i jeho rodina. Myslím, že jsme si porozuměli, i když je to naprosto jiné prostředí i počet. Zatímco nás je osm, jich osmdesát.
Nesvadbovi v menšině?
Jsme menšina, ale urputná! A na sobě hodně závislá.
O rodičích hovoříte v superlativech. O své rodině trochu zvláštněji. Je vám jasný počet dětí - tři, psů - jeden, ale u těch manželů se to číslo nějak ne a ne vyjasnit.
Nevím. V životě se může stát řada věcí. Zatím mě představa zestárnout vedle Březiny neděsí. Ale najednou se jeden z partnerů zblázní a začne toužit po někom jiném, pak jsou všechny představy k ničemu. To se prostě uvidí. Byla bych ráda, kdyby ten partner byl jeden, ale znám se, a za sebe moc neručím. Abych s chlapem mohla být, potřebuji k tomu respekt, a aby mě toleroval. Mnoho mých partnerství padlo právě na netoleranci druhé strany. Prostě když zazvoní v noci telefon a zavolají mi kamarádi, že mám jít na skleničku, tak já půjdu, a potřebuju, aby to chápal i můj partner. A Karel konkrétně tohle pochopil.
Snesete vy, když manželovi zavolají ráno ve dvě hodiny tři kamarádky a on je bude následovat na mejdan?
To se zatím nestalo. Ale když mě vzbudí a řekne mi to, tak ano. Nejsem moc žárlivá.
 Bára Nesvadbová |
 Bára Nesvadbová |
 Bára Nesvadbová |
 Bára Nesvadbová |
