Nejdražší herečka: Cameron Diazová

  • 4
Vydělává víc než Julia Robertsová, Halle Berryová nebo Nicole Kidmanová. Její honoráře za Gangy New Yorku, Vanilkové nebe nebo Prostě sexy přesáhly 20 milionů dolarů, za příští film už dostane 30 milionů. Kráska Cameron Diazová se stala nejlépe placenou herečkou Hollywoodu.
Jste jedna z mála hispánských hereček, které se v Hollywoodu dostaly na vrchol. Přitom máte modré oči a plavé vlasy. Jste ráda, že váš kubánský původ není na první pohled zřejmý?
Měla bych? Vždyť je to hloupost. Jsem už sice celkem spokojená s tím, jak vypadám, je to mnohem lepší než v pubertě, ale na svoje karibské pouto jsem hrdá. Kdykoliv můžu, připomenu ho, i když jinak než pouhým zjevem.

No tak jen do toho...
Můj otec Emilio má kubánské předky, matka Billie je směsicí německé, anglické a indiánské krve. Oba se už narodili v Kalifornii, ale prarodiče přišli do Ameriky přes Kubu ze Španělska. Rodina mého otce se usadila v Ebor City, což je část Miami, kde žije početná kubánská komunita a kde se vyráběly doutníky. Takže kubánské jídlo, jazyk, doutníky a celá kultura mě tam v dětství provázely, později jsem přišla na chuť i národnímu koktejlu Mojito. Víte přece, co je Mojito? Rum, cukr, citron a máta.

Cítila jste někdy, že vaše rodina je trochu jiná než rodiny vašich kamarádek?
Vždycky! Kubánci jsou velmi loajální ke své zemi, i když tam teď mají Castra. Všichni určitě mají našetřené peníze, aby se na Kubu jednou mohli vrátit. Můj otec už v Americe představuje druhou generaci naší rodiny, ale jeho otec byl celou svou mentalitou skrz na skrz Kubánec.

Projevoval se nějak kubánský vliv ve vaší výchově?
Moc ne. Otec ještě mluvil španělsky, ale mě a sestru už španělsky nenaučil. Nechtěl, aby nás považovali za cizince. Chtěl, aby jeho děti byly Američané. Ale to vůbec nevěděl, že za dvacet let se ten jazyk možná jeho dětem bude hodit při práci. Na výchovu si jinak nemůžu stěžovat. Rodiče byli hodně mladí, když měli mě a moji sestru Chimene. Všude nás brali a chovali se k nám jako k dospělým. Jen zřídka mi řekli ne. A když už, věděla jsem, že k tomu mají důvod. Dávali si tu práci, aby nám všechno vysvětlili. V naší rodině jsme všichni měli svůj vlastní názor.

Pocítila jste na sobě někdy efekt tolik diskutované pozitivní diskriminace, jejímž prostřednictvím začala vláda USA zejména za prezidenta Cartera pomáhat etnickým menšinám v zemi?
Až na střední škole. Do té doby jsem byla divoká, neohrabaná holka, samá ruka samá noha. Byla jsem dost jednoduchá, takové to drsné dítě s hřebenem v zadní kapse u kalhot a rozčepýřenými vlasy. Na střední škole v Long Beach však měli program pro talentované děti z menšin. No a protože jsem byla bílá a jmenovala se Diaz, rozhodně jsem tam byla za menšinu. (smích) Ta škola totiž stála v černém ghettu, hned vedle chudinské čtvrti, takže to tam bylo trochu drsnější. Ale nebýt toho programu, kdoví jak bych dopadla, jestli bych se vůbec dostala k modelingu. Mimochodem, dnes je okolí školy ještě horší, všichni tam chtějí být gangstery.

Už na střední škole jste se jako modelka dostala do světa. Poznala jste Tokio, Maroko, Paříž... Co na to říkali rodiče? A co vy? Byla jste sama se sebou spokojená?
Do Japonska jezdilo pracovat hodně holek, takže si naši řekli, že to bude bezpečné. Strávila jsem tam celé léto. A báječně jsem se bavila. Chodila jsem do klubů a tančila až do úsvitu, zkrátka něco jako život na vysokoškolské koleji. Když jsem se vrátila, zase jsem odjela do Paříže. Ale přiznejme si, nebyla jsem nějaká supermodelka, žádná Cindy Crawfordová. Dělala jsem obyčejné katalogy a reklamy. Vydělávala jsem sice slušně, až dva tisíce dolarů denně, koupila jsem si auto, ale věděla jsem, že chci být víc než jen jednou z řady hezkých tváří, které prodávají džínsy Calvin Klein.

Co vám vadilo, když jste byla modelkou?
Vadilo je slabé slovo. Tenkrát jsem nafotila nějaké fotky nahoře bez a ty se objevily na obálce časopisu Celebrity Sleuth a na internetu. To mě úplně rozlítilo.

A co jste naopak měla ráda?
Všechno. Vezměte si, že je vám šestnáct a otevírá se před vámi celý svět. Cestujete, potkáváte zajímavé lidi, vyděláváte.

Jak se vám líbí historky o anorektických modelkách?
Nesnáším je. Neznám jedinou modelku, která drží dietu. Ty historky jsou naprosto, totálně a maximálně přehnané. Štíhlé holky mají prostě takový metabolismus. Práce modelky je fyzicky náročná, nikdy neposedíte na jednom místě. Je to, jako byste celý den strávili na fotbalovém hřišti. Modelky nepijí jenom vodu a nejí jenom klíčky. To je takový mýtus.

Dělali ze mě sexuální symbol

Modelek, které touží stát se herečkami, jsou plná přehlídková mola. Vy jste však jedna z mála, které uspěly. Čemu vděčíte za to, že jste dostala roli sexy zpěvačky ve filmu Maska s Jimem Carreym?
Když se ohlížím, ani jsem nevěděla, co vlastně dělám. Prostě se to tak seběhlo. Hodně mi pomohla i moje tehdejší agentura Elite. Povzbuzovala mě, ať do toho jdu. Jako start to nebylo špatné, ale se mnou se ta role táhla déle, než jsem chtěla. Tina, ta dívka, kterou jsem hrála, byla jako animovaná postavička. Měla jsem podprsenku s vycpávkami tlustými deset centimetrů, takže ze mě byli všichni paf. Po Masce jsem chtěla pokračovat, chtěla jsem se učit a pracovat s dalšími herci, ale ty scénáře, co mi posílali, mě všechny stavěly do role povrchního sexuálního symbolu.

Nelichotilo vám to?
Nenáviděla jsem to.

Pojďme k vrcholům vaší dosavadní kariéry. Jaké to bylo, když vám uznávaný režisér Martin Scorsese nabídl významnou roli ve stomilionovém eposu Gangy New Yorku?
Tenhle film je snem každého herce. Co víc si můžete přát než hrát s kolegy, jako je Leonardo DiCaprio, Daniel Day-Lewis nebo Liam Neeson, a pracovat s Martinem Scorsesem. Když jsem jela do New Yorku na zkoušku, měla jsem strašný strach. Právě jsem dokončila první Charlieho andílky a nechtěla jsem ze sebe udělat při čtení role před Scorsesem úplného hlupáka. Vždyť on je žijící filmová legenda. Roli jsem nakonec získala, sbalila si kufry a opustila na půl roku Kalifornii. Natáčelo se v římských ateliérech Cinecitta.

Šlo vlastně o vaše první účinkování ve skutečném velkofilmu. Byly tam znát nějaké změny ve stylu práce?
Měli jsme tam Felliniho Studio pět, což je taková obrovská hala, kterou nechal vybudovat Mussolini pro své propagandistické filmy. Postavili tam přístav a lodě a nahnali pět set komparzistů v kostýmech! Bylo to úžasné. Gangy jsou tak krásný film, až mi z toho naskakuje husí kůže, ale když jsme natáčeli, uběhlo i několik týdnů, než jsem se vůbec dostala před kameru.

Nenudila jste se?
Hodně času jsem strávila s člověkem, kterému se říkalo Kouzelník. Byl to italský kapesní zlodějíček, kterého najali, aby mě naučil, jak šlohnout hodinky a peněženky. Už jsem vyšla trochu ze cviku, protože jsem to nějakou dobu nedělala, ale je to docela jednoduché. Je to kombinace dvou dovedností: zaměření se na cíl a odvedení pozornosti. Ale musím říct, že při natáčení mi hodně překážel korzet, který byl součástí kostýmu.

Takže se z vás stala taková šikovná zlodějka...
... počkejte, to není celé. Víte, co je největší legrace? Že mě v římském luxusním hotelu Grand Hotel de Russie okradli dva místní zlodějíčci. Rozběhla jsem se za nimi, honila je po schodišti a křičela. Bylo to jako vystřižené z policejní reality show. Ukradli sejf z mé skříně, pas a hotovost, počítač a dvě kožené bundy. Laptop a bundy odhodili. Hnala jsem se za nimi až před hotel, ale utekli mi. Byla jsem bílá vzteky, chtěla jsem je zabít!

Kapesní krádeže pro Scorseseho jste se tedy naučila snadno. Jak to bylo s bojovým uměním, které tak suverénně předvádíte ve filmu Charlieho andílci?
Trénink byl očistec. Odborník na čínské bojové umění Cheung-Yan Yuen vydal rozkaz: "Žádné kouření, žádný alkohol, žádné mobily, žádní známí." Ty poslední dvě položky mi tak nechyběly, ale nebylo jednoduché cvičit šest až osm hodin denně. Když jsme začínali, nedosáhla jsem na prsty u nohou a on říkal: "Bolest je tvůj nejlepší přítel. Poznej ho. Obejmi tu bolest." A samozřejmě večer už jsem čelo tiskla ke kolenům a všechno mě strašně bolelo. Když jsem přišla domů, dávala jsem si horkou lázeň, každou noc jsem se rozpouštěla v léčivých koupelích. Když jsem si pak lehla, už jsem nevstala.

Není vyloučeno, že v nejmladší generaci diváků by se našli vaši ctitelé, kteří ani pořádně nevědí, jak vypadáte. Znají vás jako hlas princezny Fiony z obou dílů Shreka, mimořádně úspěšného animovaného filmu. Není to zvláštní?
Animované filmy prošly velkými změnami. Kdysi jste si herce, kteří postavy namluvili, moc neuvědomovali. Ale dnes se klade čím dál větší důraz právě na ně a jejich hlasy, a proto se do těchto projektů pouští uznávaní umělci. Vždyť mého partnera ve Shrekovi mluví Mike Myers, slyšíte tam Julii Andrewsovou, Eddieho Murphyho, Johna Cleese, Antonia Banderase... Myslím, že je bezvadné přinést do toho trochu jinou část sebe sama a zahrát si postavu, kterou byste nikdy zahrát nemohli. Třeba princeznu z pohádky, které už se dneska tolik nenatáčejí. A proto bylo bezvadné, když jsem dostala roli princezny Fiony. Je to skvělá postava a byla s ní velká legrace.

Jaký to byl pocit, když jste se "viděla" ve Shrekovi?
Velice podivný. Pamatuji si, jak jsem u prvního dílu nemohla uvěřit vlastním očím. Ta postavička, co vůbec nevypadá jako já, má stejná gesta, pohyby a hlas. Nebyla jsem připravená na taková gesta a pohyby, to světlo v očích mé postavy. Oba filmy jsem viděla, když ještě nebyly dodělané, takže tam byly hotové pasáže s detaily i ty nehotové. To, jak světlo dopadalo v těch detailně provedených pasážích, dodávalo všem rostlinám, kůži a všemu animovanému jakýsi charakter. Bylo to skoro stejné jako skutečné světlo, které dává věcem jejich stín a hloubku. Jenom s tím rozdílem, že to udělala technologie. Fakt neuvěřitelné.

Co mě naučila Julia Robertsová

Žila jste s několika muži: s Carlosem de la Torre, Matem Dillonem, Jaredem Letem, Justinem Timberlakem... Svatba však, zdá se, na obzoru není.
Svatba je krok, kdy se rozhodnete, že přichází doba dál jít s druhým člověkem, že už jste zcela způsobilý člověk a je čas přibrat si společníka na zbytek života.

Hodně se mluvilo o vašem vztahu s Leonardem DiCapriem, kolegou a filmovým milencem ve filmu Gangy New Yorku. Jak to bylo?
Jenom fámy! Lea znám od mala. Měla jsem pocit, jako bych si měla zadávat se svým mladším bráchou. Mezi Leem a mnou to zajiskří na plátně, ale je to jenom hrané.

Čím se zabýváte kromě práce?
Když mi bylo třicet, udělala jsem si jakousi psychologickou inventuru svého života. Teď si můžu dovolit ten luxus a myslet na své duševní zdraví. Někteří lidé toho dosáhnou při jízdě na horském kole, mně k tomu stačí, že si popovídám se starými přáteli, vezmu psa na procházku, promluvím se svým psychoterapeutem. Třikrát týdně cvičím s trenérem a dělám jógu. Už nejsem nejmladší. (smích) Podívejte se na Britney Spearsovou! To je tělo! Jasně, vždyť jí je dvanáct, ale stejně je nejvíc sexy ze všech. Ale vážně, holky musí vědět, že kdyby kolem sebe měly maskérky, které je napudrují pokaždé, když se zapotí, taky budou svým způsobem vypadat úžasně.

Říkalo se, že vás láká práce producenta a že už jste dokonce podnikla nějaké kroky. Je to pravda?
To se jen říkalo, nic víc. Prý jsem se podílela na produkci pokračování Charlieho andílků. Není to pravda. Nedokážu dělat víc věcí najednou. Je ohromné, kolik toho Lucy Liuová a Drew Barrymorová zvládnou. Lucy při natáčení pořád něco psala. Drew vyřizovala telefony. A já? "Potřebujete mě na place? Ne? Fajn, tak já si odskočím do karavanu a něco slupnu. Nemá někdo hlad?"

Jaké to je být nejdražší filmovou hvězdou?
Nemám ráda, když mě do něčeho tlačí. Chci hrát jenom role, které mi něco dají, kterých se bojím, protože ten strach, že je musím předvést, je na tom nejlepší.

Uvědomujete si tu velkou odpovědnost plynoucí z výše vašich honorářů?
Když jsem s Julií Robertsovou natáčela Svatbu mého nejlepšího přítele, něco jsem se od ní naučila. Když jste hlavní hvězda filmu, celý štáb očekává, že udáte tón každého natáčecího dne. Takže když přijdete v určitém rozpoložení, takový bude tón pracovních podmínek ten den. Snažím se to mít na paměti. Tohle jsem se od Julie naučila.

A co když vám kariéra nakonec nevyjde?
Teda to nevím, co bych dělala. Asi bych propadla myšlenkám typu "já za nic nestojím, všechno jsem zpackala" a našla bych si asi nějakého starého bohatého chlapa těsně před smrtí.

5 věcí, které Cameron miluje

1. Vlastní tělo
Mám 175 centimetrů, 60 kilo. Naprosto spokojená.
2. Jídlo
V restauraci si dám ráda steak, kaviár a hranolky. Hranolky nade vše. Cheeseburger s hranolky si dávám skoro každý den.
3. Vlastní lék na kocovinu
To zajdu do McDonald's a dám si vaječný McMuffin, ale musí se zapíjet pivem. Prostě další alkohol, chlup ze psa, který vás kousl, jak se říká.
4. Charlieho andílci
Říkala jsem si: "No teda, tyhle holky jsou sexy a ještě k tomu skvělý, žijou si svůj život a dobře se baví. To není vůbec špatný. To bych taky sama chtěla."
5. Třicátiny
Jsem tak ráda, že už nejsem dvacátnice.

5 věcí, které Cameron nenávidí

1. Závist
Lidé, kteří mě nenávidí, mi závidí. Tím jsem si jistá. Já jsem se dost tvrdě napracovala, abych se dostala tam, kde jsem.
2. Nemít co na práci
Když jsem dodělala poslední dva filmy, dala jsem si pauzu deset měsíců. Cítila jsem se divně.
3. Výstřednosti
Nemám porsche, nebydlím v obrovském domě. Chci se jen postarat o sebe a rodinu a dát jí to nejzákladnější.
4. Internetové stránky o sobě
Panebože! Prý tam je napsáno: "Jsi nadržený bastard číslo tolik a tolik, který navštívil tuto stránku." Všichni mají nějakého koníčka, ale netušila jsem, že někdo bude mít za koníčka mě.
5. Hollywoodská nestřídmost
Příliš mnoho filmů. Zkoušeli jste najít v programu film šest týdnů po premiéře?

Cameron Diazová
Narodila se 30. srpna 1972 v San Diegu v Kalifornii. Brzy na sebe upozornila jako vysoká, pohledná, modrooká, přírodní blondýna. V šestnácti, ještě na střední škole, se na pět let stala modelkou. Jejím prvním filmem byla v roce 1994 Maska, následovaly mimo jiné Svatba mého nejlepšího přítele, Strach a hnus v Las Vegas, Něco na té Mary je, V kůži Johna Malkoviche, Charlieho andílci, Vanilkové nebe, Minority Report, Prostě sexy, Gangy New Yorku, Charlieho andílci: Na plný pecky. Namluvila princeznu Fionu v animovaných filmech Shrek a Shrek 2. Žila s kubánským producentem Carlosem de la Torre, s herci Mattem Dillonem a Jaredem Letem, nyní je jejím přítelem zpěvák Justin Timberlake.

Cameron Diazová ve filmu Olivera Stonea Vítězové a Poražení.

Cameron Diazová ve filmu Olivera Stonea Vítězové a Poražení hrála prezidentku a spolumajitelku amerického fotbalového klubu.

17. místo - Cameron Diazová

Americká herečka Cameron Diazová na festivalu v Cannes.

Drew Barrymorová a Cameron Diazová na premiéře filmu Charlieho andílci: Na plný pecky.

Lucy Liu, Drew Barrymorová a Cameron Diazová na premiéře filmu Charlieho andílci: Na plný pecky.

Cameron Diazová

Lucy Liu, Drew Barrymorová a Cameron Diazová na premiéře filmu Charlieho andílci: Na plný pecky.

Lucy Liu, Drew Barrymorová a Cameron Diazová na premiéře filmu Charlieho andílci: Na plný pecky.

Cameron Diazová a Demi Mooreová

Cameron Diazová ve filmu Charlieho andílci: Na plný pecky.

Cameron Diazová

Cameron Diazová

Cameron Diazová

Cameron Diazová

Cameron Diazová

Herečka Cameron Diazová před slavnostním uvedením filmu Shrek 2 na filmovém festivalu v Cannes (15.5.2004).

Americká herečka Cameron Diazová na filmovém festivalu v Cannes. (15.5.2004)