Na Kubě se daří africkým náboženským kultům

- V ranních hodinách míří věřící do nádherného kostela z 18. století, který vévodí ústřednímu náměstí v jihokubánském městě Trinidadu a odpoledne, však v mnohem skromnějším chrámku za rohem pro ně hlavní místo zaujímají podle agentury DPA božstva zcela jiná. Právě afro-kubánské kulty - v některých jiných zemích známé jako "vúdú" - mnozí odborníci považují za nejvýznamnější náboženství na Kubě.
Po staletích represe ze strany španělských koloniálních úřadů, katolické církve a pak komunistického režimu jsou nyní kubánské kulty silnější než kdykoliv předtím. Čím dál víc lidí se k nim obrací, vláda Fidela Castra je podporuje a turistický průmysl na ostrově na nich vydělává.

Od 16. do 19. století byl na Kubu přivezen přibližně milion otroků, zejména pro práci na

Afro-kubánské kulty už  nejsou výhradně záležitostí černochů. Bílých kněží a vyznavačů je mnoho, někteří z nich mají dokonce universitní vzdělání. Není výjimečné sledovat iniciační obřady, jejichž účastníci jsou všichni běloši.

třtinových plantážích. Otroci, kteří pocházeli z území od nynějších států Togo a Nigérie po Kongo a Angolu, si s sebou vzali i své bohy. "Pro nás černochy zde nebylo nic jiného než řetězy a biče," připomíná Blas Puig Zayas, afro-kubánský kněz z Trinidadu. "Tak jsme si přizpůsobili katolické svaté, abychom mohli tajně uctívat naše africké bohy," dodal.

Když otroci prováděli obřady například na počest svaté Barbory, ve skutečnosti uctívali boha hromu Changóa, bůh nemocí Babalu Ayé byl zase ztotožněn se svatým Lazarem, Yemayá s Pannou Marií z La Regla (čtvrť v Havaně).

Výsledkem je barvitá forma náboženského synkretismu, při níž jsou obětována zvířata, počínaje slepicemi a konče psy, fetišům obsahujícím kameny a mořské mušle na oltářích se sochami svatých.

Nejrozšířenější kult "santería" čili kult svatých uctívá asi tři desítky božstev původem z afrického kmene Joruba. Dalšími kulty jsou například Palo Monte, které se snaží využívat moci duší zemřelých, uzavřená společnost Abakuá či kult vúdú haitského původu. "Je v tom i černá magie, ale etičtí kněží takové techniky používají pouze pro obranné účely," poznamenal Puig Zayas.

"V druhém největším kubánském městě Santiagu praktikuje afro- kubánské kulty na 80 procent obyvatel," odhaduje badatelka María Isabel Berbesová.

V hlavním městě Havaně lze snadno rozeznat afro-kubánské zasvěcence oblečené celé do bílého. V mnoha lidových čtvrtích prakticky každý druhý dům má jakousi domácí svatyni věnovanou některému z afro-kubánských božstev.

Afro-kubánské kulty už ale nejsou výhradně záležitostí černochů. Bílých kněží a vyznavačů je mnoho, někteří z nich mají dokonce universitní vzdělání. Není výjimečné sledovat iniciační obřady, jejichž účastníci jsou všichni běloši.

V souvislosti s hospodářskou krizí Kubánci hledají útěchu v náboženství a rostoucí obliba afro-kubánských kultů přiměla některé odborníky k tomu, že začali mluvit o santeríjském boomu.

"S kněžími čtoucími vůli bohů z mořských mušlí či z kokosů a nabízejícími řešení v podobě obětí či zaříkávání problémů, od nedostatku peněz po srdeční záchvaty, jsou afro-kubánské kulty ve skutečnosti nutně praktické a blízké každodenním obavám lidí," vysvětluje Berbesová.

Individualitou své osobnosti a svými nedostatky afro-kubánští bohové - často srovnávaní se starořeckým Pantheonem - jsou také mnohem přístupnější pochopení člověčích problémů než strohý a vzdálený bůh katolický.

Kulty pomáhají turistickému ruchu
Vláda začala rušit restrikce náboženství v 90. letech. Dokonce i členové komunistické strany mají nyní povoleno vyznávat afro-kubánské kulty a vláda založila muzea a pomohla pořádat kongresy. Kulty pomáhají turistickému ruchu a někteří analytikové dokonce tvrdí, že vláda se nestará o oslabující autoritu katolické církve.

Taneční představení jsou pořádána pro turisty, v obchodech se suvenýry jsou prodávány napodobeniny kultovních předmětů a santeríjské kněžky oblečené v bílých rouchách a s náhrdelníky z barevných kuliček čtou turistům tarotové karty na náměstí, kde se tyčí havanská katedrála.

Komercializace vzbuzuje sice jisté obavy, ale zároveň Kubě pomáhá vyvážet kulty. Velmi se praktikují na Haiti, v Dominikánské republice a Brazílii, stále oblíbenější jsou však v poslední době v Mexiku, Kolumbii a Panamě. Ve Spojených státech, kde žije početná kubánská komunita, se počet jejich vyznavačů odhaduje na milion.

O bývalém kubánském diktátorovi Fulgenciu Batistovi se říká, že se dostal k moci pomocí zvířecích obětí, a jsou tací, kteří tvrdí, že podobným věřícím je i Fidel Castro.
Když se ho však zeptáte na jeho postoj k náboženství, kubánský "comandante en jefe" (nejvyšší velitel) jednoduše odvětí: "To je moje věc."