Prozkoumáním odborných pramenů bylo zjištěno, že se k Troskám, založeným před rokem 1396 Čeňkem z Vartemberka, vztahují hned tři pověsti.
Podle jedné z nich mají na svědomí pojmenování nepřístupných hradních věží husité, kteří hrad v roce 1424 dobývali. Protože věděli, že hrad má spojení s okolím tajemnými podzemními chodbami, nezdržovali se příliš obléháním a hned na něj zaútočili. Pod jejich náporem nevydržela jak posádka střední části mezi oběma věžemi, kde stály trojité hradby chránící třípatrový palác, tak západní, menší z obou věží. Naopak obráncům z východní vyšší věže se postavení podařilo uhájit a husité tak museli odtáhnout bez většího vítězství. Na základě různé statečnosti obránců pak byla menší dobytá věž pojmenována Baba a ta, která náporu odolala, Panna.
Jiná z pověstí vypráví o dvou příbuzných pana Oty z Bergova, jenž Trosky právě v roce 1424 bránil proti husitům, jeho vdově Markétě a její vnučce Barboře. Každá žena se usídlila na jiné věži. Zatímco stará Markéta byla i na sklonku svého života zuřivou katoličkou, mladá Barbora byla stoupenkyní víry kališnické. Každé ráno na sebe obě ženy k pozdvižení hradní čeládky z oken obytných věží - donjonů - zlostně křičely a navzájem si vyhrožovaly peklem. Tak to mělo trvat do té doby, než starší Markétu z věčného stresu trefil šlak.
Mladší Barbora ji však kupodivu dlouho nepřežila. Snad jí chyběly každodenní slovní půtky, sešla záhy nudou a osamělostí. Nyní se obě ženy mají stále zjevovat za jasných nocí v troskách svých věží a strašidelným houkáním do širého kraje pokračovat ve svých nekonečných hádkách.
Zdá se, že obě tyto pověsti, stejně jako třetí o schovaném pokladu, mají pravdivé jádro. Je totiž faktem, že za časů husitských válek vypálil zuřivý katolík Ota z Bergova opatovický klášter. Ještě před časem ukazovali pamětníci z podhradí výklenek na nádvoří, pod kterým byl prý tento legendární poklad ukryt, než jej objevili kartuziáni a odvezli do kláštera v Kartouzích (dnešní věznice ve Valdicích). Podle jiných pramenů je ale poklad dodnes skryt ve věži Panna pod zapuštěným těžkým čedičovým balvanem. Již mnoho odvážlivců se pokoušelo balvanem hnout, ale nikomu se to nepovedlo. Dnes je balvan ukryt navíc pod hromadou sutin.
I pověst o tajných podzemních chodbách, vedoucích z Trosek daleko do kraje, má možná historické jádro. Domorodci totiž dodnes považují jeskyni pojmenovanou příznačně Sklepy v revíru Stařina, asi 500 metrů východně od věže Panna směrem k Újezdu, za vyústění původní tajné chodby z hradu. Vzhledem k tomu, že se ji dodnes nepodařilo celou prozkoumat, je možné opravdu všechno.
 K hradu Trosky na Turnovsku se již od dob středověku vážou hned tři pověsti, které mohou mít reálný základ. |
 K hradu Trosky na Turnovsku se již od dob středověku vážou hned tři pověsti, které mohou mít reálný základ. |
