Mrtví na silnicích

B r n o  - Brněnští lékaři a policisté varují: pokud nezačneme dodržovat pravidla silničního provozu, staneme se vítězem pomyslného evropského závodu o počet mrtvých a těžce zraněných z dopravních nehod. Policisté vidí jediné řešení - tvrdě trestat každého neposlušného řidiče. Dopravní odborníci však dávají přednost technickým opatřením na silnicích. Počtem dopravních nehod a mrtvých na milion obyvatel se republika dostala na první místo v Evropě už v roce 1996. Předstihli jsme Švédsko, Nizozemí, Švýcarsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Francii. Výsledek je alarmující.

"Je to, jako by každoročně vymřela jedna celá vesnice převážně mladých lidí," uvedl předseda České společnosti pro úrazovou chirurgii a ředitel Úrazové nemocnice v Brně Petr Zelníček. Léčení jednoho pacienta, z nichž většina skončí jako doživotní invalidé, přitom stojí v průměru kolem jednoho milionu korun.
Počet nehod se v zemi od roku 1990 zvýšil o více než polovinu, nyní se jich stane dvě stě deset tisíc ročně. Proti takovým výsledkům se cítí policie bezmocná.
"Nejtvrdší trest, který dnes můžeme vůči neposlušným řidičům uplatnit, je odejmutí řidičského průkazu. Je to mnohem účinnější než peněžní pokuty. Ani to však nestačí. Dokud se ve společnosti nezačnou respektovat právní normy a řidiči se nepřestanou policistům vysmívat, budeme bezmocní. A mrtvých nebo těžce zraněných bude víc a víc. Jen v v Brně za devět let zahynulo dvě stě padesát devět lidí," uvedl šéf jihomoravské dopravní policie Jan Lukáš.
Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu v Brně je však přesvědčen, že lze chování řidičů ovlivnit prostřednictvím techniky. "V západních zemích ubylo o čtyřicet procent dopravních nehod díky technickým opatřením na komunikacích. To jsou uměle postavené ostrůvky, okružní křižovatky nebo zúžené vozovky, které řidiče psychologicky motivují k tomu, aby zpozorněli a na nebezpečných úsecích zpomalili jízdu. Prvním krokem ke snížení nehodovosti a úmrtnosti u nás může být i snížení rychlosti v obci na padesát kilometrů v hodině," řekl Heinrich.
Počet nehod v zemi se podle Lukáše zvyšuje zejména kvůli neopatrným řidičům, jezdícím rychle a na červenou a kvůli neopatrným cyklistům. "Těm pro změnu chybí cyklistické stezky. Jejich plány má však většina měst pouze na papíře. Důvod: nejsou peníze," dodal Lukáš.
Řešením by podle Zelníčka mohl být i postoj pojišťoven, které ročně na následky nehod vyplatí šedesát miliard korun. "Pokud by existoval systém trestů za nehody a systém odměn za jízdu bez nehod, jistě by to mnohé řidiče motivovalo k opatrnější jízdě a k pocitu důležitosti. To však předpokládá, že se k takové akci zvedne celá společnost jako třeba ve Švédsku, kde je dnes nehodovost nejnižší v celé Evropě," dodal Zelníček.