Poslední roky jste se médiím a sociálním sítím vyhýbala, nedávno jste si však založila účet na Instagramu, proč ta změna?
Dlouho jsem Instagramu odolávala, ale najednou jsem byla trochu donucena okolnostmi. Oslovovaly mě firmy na reklamu, a tak jsem si říkala, proč jim to neoplatit. Kamarádky, které už samozřejmě Instagram mají dávno, mi také říkaly, proč si ho nezaložím, že můžu řadu žen inspirovat. Vrhla jsem se třeba na trenérství fitness. Dodělávám si kurz, který je teď ale kvůli koronaviru přerušen.
Plánujete vést spíš skupinové lekce, nebo klienty individuálně ve fitness centru?
To mám ještě otevřené. Chci určitě spolupracovat s nějakým fitness centrem a také zvažuji vést kruhové tréninky doma. Zatím mám testovací období na kamarádkách. Chodíme běhat na Ladronku, nebo děláme kruhové tréninky u nás na zahradě.
Na jaký cvik, který můžeme udělat i doma v obýváku, nedáte dopustit?
Plank, tedy obyčejné „prkno“ na předloktích a prstech nohou. A v této pozici držet minutu. Když to děláte pravidelně, tak se ten interval zvyšuje, já už vydržím i dvě minuty. Takhle si to můžete dát třeba třikrát za sebou s krátkými přestávkami. Trvá to chvilku a celé tělo je krásně zpevněné.
A nějaký trik, jak dosáhnout pevného břicha?
Cvičit, cvičit a cvičit. A k tomu samozřejmě změnit stravu, omezit v jídelníčku tuky, čímž snížíte podkožní tuk.
Vy jste typ ženy, která má lepší postavu v 35 letech než ve 20, je to tak?
Určitě, já jsem začala cvičit až po třicítce. Po šestinedělí s druhým synem jsem si najednou uvědomila: No, už by s tím tělem chtělo něco dělat, už to není jako kdysi. Tak jsem se přihlásila do fitka, změnila jsem jídelníček, najela jsem na krabičkovou dietu a začala jsem se o zdravý životní styl hodně zajímat.
Jsou potraviny, kterým se úplně vyhýbáte?
Nejím maso, ale to už od dětství. Také knedlíky, omáčky, snažím se nejíst moc těstoviny a pečivo. Ale občas dostanu chuť a dám si rohlík s nutelou.
Máte pak černé svědomí? Cvičíte o to víc?
To ne, cvičím pravidelně nehledě na to, co jím. Všechno je to v hlavě. Když zahřeším, tak toho nelituji.
Čím tedy hřešíte?
Mám ráda buchty a koláče. I ráda peču, jsem taková kuchta domácí, ale snažím se péct ze zdravějších surovin, jako jsou špaldová mouka, třtinový cukr, med.
Co z toho rádi mlsají vaši kluci?
Manžel má nejradši makovec a synové ořechovou nebo piškotovou bábovku.
A jak vypadá váš jídelníček? Co máte ráda?
Den začínám kávou s mlékem a vodou se šumivým vitaminem C. Tělo se pěkně nastartuje. Jinak mám ráda řecký jogurt, různé ovesné kaše, vajíčka, ovoce jako maliny, borůvky, ananas. A hodně jím saláty například s cizrnou či s mozzarellou.
Přestaňte soutěžit s ostatními a začněte soutěžit sami se sebou. ⠀
~⠀
️♀️ Je jedno, jakým tempem, i když to půjde pomalu, ale vždycky budete napřed před těmi, kteří jen sedí doma na gauči. A pokud chcete být zítra lepší než dnes, musíte do toho teď dát ještě víc než včera. Protože buď jsou výsledky, nebo výmluvy, nikdy ne obojí.⠀
~⠀
Foto od @ondrejpycha_photography ve @volcano_complex. Na sobě @nikepragueofficial.⠀
~⠀
#motivation #selfcare #selfmotivation #youcandoit #power #betterme #passion #sport #fitness #model #miss #fitnessmodel #futurecoach
Některé modelky drží drastické diety, jedí třeba pouze vajíčka nebo špenát.
Myslím, že když člověk omezí cukr a pečivo, večer si dá místo chipsů radši okurku, tak za chvíli na sobě pozná, že se cítí líp a hmotnost jde dolů. Není třeba držet žádnou speciální dietu.
Dočetla jsem se, že pijete denně dva litry šťávy z mrkve, k čemu je to dobré?
Pila jsem ji dříve, a to hlavně přes zimu kvůli hnědé pokožce. Nenavštěvuji solária a opálená pokožka se mi líbí, takže jediný způsob, jak toho dosáhnout, je buď se mazat „samoopalovákem“, nebo užívat vitamin B zevnitř.
Prý zvládnete udělat třicet angličáků pod dvě minuty.
Ano, teď jsem zrovna měla být v plném tréninku na Spartan Race, který se měl konat 6. června v Kroměříži, ale samozřejmě je zrušen.
Tento závod jste absolvovala již šestkrát, co vás na něm tak baví?
Překonávání vlastních limitů, to mě hrozně nabíjí. Je tam zhruba šest tisíc účastníků, ale do cíle doběhne polovina. Člověk zde soutěží sám se sebou.
Na závodě Spartan Race musíte kromě běhu překonat minimálně 20 překážek, například prolézat ostnatým drátem nebo ručkovat na laně, co je pro vás nejtěžší?
Nejtěžší je pro mě disciplína, kdy se člověk musí ponořit do bahnité vody a překonat takovou dřevěnou překážku. To mi vadí, hlavně když si představím tu masu lidí, který se tam potápěla přede mnou. Náročný je pro mě také hod oštěpem a šplh na laně. Ale za ten pocit v cíli to stojí.
Jakou máte před sebou další výzvu?
Chtěla bych víc běhat a třeba jednou zkusit i nějaký půlmaraton. Běhání mě zatím moc nechytlo, dám si sice do uší sluchátka a odběhnu si za hodinu zhruba 10 kilometrů, ale nemám z toho ten radostný pocit. Raději jdu třeba na brusle nebo do fitka na trenažer „schodů“, tam vydržím i 90 minut, to mě baví.
S manželem Radkem Kováčem, bývalým fotbalovým reprezentantem, jste spolu již 16 let. Máte recept na fungující vztah?
Tolerance, komunikace. Myslím, že dnes je až příliš mnoho možností, mladí vidí drobný problém a hned jdou od sebe. Někdy je dobré se zastavit a říct si: Vždyť je mi s tím člověkem dobře, tak proč se kvůli takovému problému rozcházet a bourat rodinu. My jsme s manželem také měli bouřlivější období, strávili jsme devět let v zahraničí, nebylo to vždy jednoduché, ale zvládli jsme to.
První vicemiss Klára Medková, Miss ČR 2003 Lucie Váchová a druhá vicemiss Markéta Divišová na soutěži krásy (2003)
První zkouška byly jistě společné čtyři roky v Moskvě.
Ano, zpětně si myslím, že jsem si to mohla užívat víc. Byla jsem hodně zavřená v bytě, manžel byl zas často v tréninkovém centru, nijak jsem se nerozvíjela, což mě trochu mrzí. Hlavně jsem vařila, uklízela, venčila psy. Teď už bych ten čas využila jinak. Ale tehdy mi bylo teprve 21 let.
Poté hrál váš muž za West Ham, žili jste v Londýně a další dva roky ve švýcarské Basileji. Chybí vám něco z těch zemí?
Ani ne, já jsem velký vlastenec. Praha je krásné město, máme tu všechno. Švýcarsko má třeba skvělé zdravotnictví, ale v Londýně a Moskvě je zdravotnictví v hrozném stavu.
Máte osobní zkušenost?
Syn měl vysoké horečky a já jsem nemohla sehnat žádného doktora. Stejně tak, když jsem měla zánět močového měchýře. Nakonec ke mně přijel doktor z manželova klubu, dal mi Ibalgin a hotovo. Tady v Česku si opravdu nemáme na co stěžovat.
Vašim synům je 11 a 8 let, také sportují?
Starší hraje fotbal, je do toho zapálený. S manželem se spolu pořád baví o tom, kdo kam přestoupil, za kolik peněz, kde hrál předtím. A mladší syn zas chodí na gymnastiku, toho fotbal nebere, každý je jiný.
Mnoho lidí teď využívá víc volného času na úklid, máte to také tak?
Jistě, my teď máme konečně hotovou zahradu! Rozvezli jsme tam dva kubíky mulčovací kůry, upravila jsem terasu a kluci si zas vytřídili hračky. I tohle období má něco do sebe.
Času s rodinou je teď opravdu hodně, nemáte už „ponorku“?
Ani ne, nejdřív jsme byli dva týdny v Harrachově, kde máme apartmán, pak dva týdny u mých rodičů na Moravě a teď jsme v Praze. Ponorka nehrozí. Předtím jsme žádný víkend neměli volný, teď si aspoň užijeme sami sebe.
19. února 2015 |
