DNES: Nevadí vám, že spousta lidí je přesvědčena, že modelky jsou hloupé?
S.K.: Znám spoustu žen, které jsou krásné i chytré. Jenže pro některé lidi je nestravitelné, že je někdo hezký, a ještě inteligentní. Hezká? Ta musí být aspoň blbá, to je heslo, kterému já říkám obrana škaredých.
věk: 27 let
výška: 178 cm
váha: 58 kg
míry: 88 - 61 - 88
kariéra: V šestnácti letech vyhrála konkurs u agentury Czechoslovak Models a díky tomu odjela do Paříže. Patří mezi úspěšné modelky nejvyšší třídy. V Česku ji zastupuje agentura Karin Models. Hrála v sérii filmů Byl jednou jeden polda.
DNES: Další věcí, na kterou se mnozí dívají s nelibostí, bývají výše honorářů pro modelky. Jak se s tím vyrovnáváte?
S.K. : Podívejte, na Západě se těžce pracuje, a pak se vydělávají velké peníze. Tady by lidé chtěli hodně vydělávat, ale o té první podmínce slyšet moc nechtějí. Když například fotografujeme na ostrovech v Tichomoří, musím být připravena ve čtyři hodiny ráno, aby fotograf stihl záběry s vycházejícím sluncem, protože jsou efektní. Celý den na nohou, s úsměvem, často bez jídla. A další ráno totéž. A musíte skvěle vypadat. Proč si myslíte, že většina modelek se neobejde bez televize? Protože to bývá společník pro večerní samotu. Na mě jako droga teď například funguje byt, v němž v Paříži žiju. Má okna nad terasou malé restaurace. Slyším z venku hlasy, smích, hudbu - a já mám pocit, že jsem tam, mezi lidmi. Večer totiž nikam moc nemůžete, protože kdyby vás venku častěji viděli fotografové a ti, kteří zadávají zakázky, mohli by dostat strach, jak budete ráno vypadat. Nejdříve se vám líbí hotelové pokoje, protože nemusíte uklízet a o nic se starat, za pár let na vás z nich začne padat deprese. I za tohle se modelkám platí.
DNES: Byla byste pro velký honorář ochotná udělat něco, co vám nesedí?
S.K. Nikdy bych nefotografovala akty pro špatné časopisy. Ale s takovým Helmutem Newtonem bych je pro americký Vogue dělala klidně, protože vím, že to nikdy nebude vulgární.
DNES: Někdy je však třeba nabídnout to, co právě frčí, třeba tělo připomínající probíhající anorexii. Teď se ovšem tvrdí, že vychrtlým modelkám odzvonilo, že se na mola vrací ženské tvary. Je to pravda?
S.K.: Poslední dva roky se to skutečně začíná měnit, taky proto, že se v módě vrací osmdesátá léta a ty potřebují smyslnější, ženštější postavy. Dneska chce každá modelka vypadat jako Gisele Bundchenová (dvacetiletá topmodelka z Brazílie, s níž se zasnoubil Leonardo DiCaprio, pozn. red.). To je krásný kus ženský, zaplaťpánbůh.
DNES: Hodně se v poslední době hovoří o plastických operacích. Jsou ve vaší branži běžné? Máte vy nějakou za sebou?
S.K.: Ne, nemám. Modelky, které už uspěly, je moc nepotřebují. Spíš to zkusí ty, které chtějí tuhle práci dělat. Někdy se totiž na začátku stane, že agentura udělá s dívkou testy a pak jí řekne - podívej, z profilu máš velký nos, to vadí, nevyděláš si tolik. Ale nikdo jí nenutí, záleží jen na dívce, k čemu se rozhodne. Navíc agentury chtějí přirozenost, ne uměle udělané panenky. Pokud máte takzvaně komerční obličej, udržíte se v branži třeba i do pětatřiceti, když vás zařadí mezi zvláštní typy, skončíte klidně za dva či tři roky - a bez ohledu na to, kolik je vám let.
DNES: Jenže dnes děvčata začínají v šestnácti, a to moc rozumu nemají...
S.K. : Holky by si měly prožít dětství, nic by se jim nestalo, kdyby začínaly v osmnácti. Zažila jsem to sama. Jste sama v cizím městě, musíte se starat sama o sebe, naučit se jazyk. Začnete přemýšlet o tom, jak vydělávat peníze, přijdete o přátele. Je to drsná škola, kterou nemusí každá zvládnout.
DNES: V čem dnes chodí modelky v Paříži, ne do společnosti, ale třeba na castingy?
S.K.: Paříž teď žije džínovinou, módou hippies. Džíny jsou i potrhané, jakoby špinavé. Džínovina shazuje věk. Já džíny miluju. Dřív jsem se potácela na podpatcích a snažila se chodit jen v elegantních modelech, dnes si klidně vezmu pohodlné tenisky a k nim džíny.
DNES: Může modelku, která se v módní branži pohybujete už deset let, móda ještě vůbec bavit?
S.K. Mě móda stále fascinuje, mám ji ráda. A troufám si říci, že jí i rozumím. Ale je pravda, že dříve jsem dokázala vyházet neskutečné peníze za oblečení a spoustu nesmyslů, teď už s chutí nakupuji i věci do bytu. Při cestách jsem se doslova zamilovala do Afriky, hlavně do Maroka. Fascinují mě věci, které tam řemeslníci vyrábějí ručně, hlavně různé lampy, stolky nebo koberce. Jsou neskutečné! Miluju svíčky, romantické vůně. A taky světlo. Kam přijdu, tam nakupuji lampy, protože dokáží vytvořit v bytě fantastickou atmosféru. Stolky si také vozím z celého světa. S přítelem se hádáme o to, jaký stůl si koupíme. Když mě to popadne, dokážu převěsit obrazy, předělat celý interiér. Ale ne tak, že koupím pohovku za šedesát tisíc. To není žádné umění, ale pořídit si ji za tři tisíce, aby vypadala jako za šedesát, tomu říkám výkon! Proto chodím ráda i na blešáky
DNES: Takže už žádné zbytečné nákupy do skříní?
S.K. : Taky se všechno nepovede. Co neunosím, vozím sestře do Ostravy. Ta se občas děsí, kudy se do toho vůbec leze. S čistým svědomím můžu ale říct, že dnes už upouštím od trendových věcí, které jsou módní pár měsíců. Dávám přednost klasice. Ale musí mít nápad. Takový Alexander Queen, Helmut Lang, Jil Sander nebo Alexander del Agua, to jsou návrháři, kteří mně sedí.
DNES: Takže heslo "nemám co na sebe" neznáte?
S.K. Ale ano. Tahle "nemoc" přece postihuje všechny ženy. Každá ženská si navíc ráda udělá radost něčím na sebe. Někam jdete, potřebujete skvěle vypadat. Tak otevřete skříň - a ježíšmarjá - já nemám co na sebe. Nakupování je ale nebezpečná hra.
DNES: Co byste si ze současných módních hitů klidně odpustila?
S.K. Třeba vysoké podpatky. Takové boty si vezmete dvakrát, třikrát - a pak už nikdy. Jsou nepraktické a nepohodlné. Když už trend, tak to, co je stravitelné, o čem vím, že to takzvaně vynosím.
DNES: Jak vidíte české ženy?
S.K. Často nemají vkus. Strašně se přeplácávají, aby na sebe upozornily. Vezmou si kozačky na vysokém podpatku, silně se nalíčí a ještě si na hlavu udělají něco, co vypadá jako helma. Pak vypadají, jako kdyby přišly z Perlovky. Vulgárně. Míň je vždycky víc. Já vím, že s vkusem se nikdo nenarodí, ale dá se přece naučit. I v modelech od Versaceho můžete vypadat jako šlapka nebo mafián, a to docela snadno.
DNES: Líbí se vám někdo z českých návrhářů?
S.K. Mám jedny šaty od Kláry Nademlýnské, je úžasná. Ale možná bych nosila věci i od jiných, jenomže nestíhám sledovat, co se u nás děje.
DNES Co děláte pro svůj vzhled?
S.K. Protože mám kamaráda, který pracuje jako zástupce pro Elizabeth Arden, používám tuhle značku, hlavně všechno do koupele. Vlasových šamponů mám litry. Ale bez čeho bych nemohla být, je odličovací olej od Japonce Shu Umera (u nás na trhu není, pozn. redakce). Potřete si s ním obličej i nalíčené oči a jen spláchnete teplou vodou. Za tři vteřiny máte všechno pryč. Je to geniální. Krémy ale střídám každé dva či tři měsíce, vůní mám spoustu. Teď používám Aromatonic od Lancome.
DNES: Na dietu určitě řeknete, že ji nedržíte, zvláště když všude hlásáte slávu skvělé kuchyně vaší maminky. Umíte ale vůbec vařit?
S.K.: Zvládám špagety na všechny způsoby a tomatovou omáčku. Umím skvěle servírovat snídani, protože miluju pořádně se nasnídat, od vajíček se slaninou až po jogurty a ovoce. Do Paříže si vozím české polévky v sáčku. Ale doufám, že se to změní. Před třemi měsíci jsem si koupila českou kuchařku a chci začít vařit. U maminky dokáži spořádat takové porce, až mi je špatně. Možná kdybych bydlela tady, byla bych jako kulička. Nejím zdravě, ale většinou spíš rozumné porce. I když mě doma učili dojídat, klidně nechávám na talíři. A po osmé hodině večer už nejím.
DNES: Maminka na rozdíl od vás asi šetří víc?
S.K. Když přišla o místo kresličky, marně jsem jí nabízela peníze, aby se nemusela dřít v hypermarketu, ale rezolutně odmítla. Možná, jestli mi vyjde jedna věc (vyhrála jsem jeden moc důležitý konkurs), že se mi podaří splnit si svůj velký sen - koupit rodičům malý domek, aby mohl tatínek zahradničit a maminka bydlet konečně ve svém, ne v paneláku. Moc bych to chtěla. Chce to být ovšem ve správnou dobu na správném místě. Zatím musím zaťukat, ale štěstí si mě vždycky našlo.
 Simona Krainová doma v Havířově. |
 Simona Krainová doma v Havířově. |
 Simona Krainová |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
