Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žbirka: Můj stav se zhoršoval. Bál jsem se, jestli to organismus zvládne

  0:02aktualizováno  0:02
Strach o život, rychlý převoz soukromým letadlem z Londýna do Prahy a rušení koncertů. Miro Žbirka (65) prožil jeden z nejdramatičtějších roků svého života. Na vině byl komplikovaný zápal plic. „Když jsem se dostal do Prahy do nemocnice, bylo to na poslední chvíli,“ řekl týdeníku 5plus2 Žbirka.

Zpěvák Miro Žbirka jako host videochatu iDNES.cz. (19. května 2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Zpěváka Mekyho Žbirku čeká série mimořádných vánočních koncertů se symfonickým orchestrem. I tak zkušený muzikant, jakým Žbirka díky své čtyřicet let dlouhé kariéře je, tak nyní prožívá velké napětí. „Bojím se použít  pojem slavnostní moment, ale každopádně až se pak se symfonickým orchestrem rozejdeme, tak nikdy nevíme, zda se to ještě zopakuje,“ vysvětluje.

Před pár dny vyšlo na vinylu vaše Symphonic album, které jste nahrál s orchestrem Cappella Istropolitana. Klasické vinylové desky prožívají velkou renesanci, že?
Ano, už dříve jsme vydali Symphonic album v podobě cédéčka, ale v poslední době se stále víc ukazuje, že nejen starší, ale i mladší lidé rádi poslouchají hudbu z klasické desky. Znovu si kupují gramofony a skutečně se to zase nějakým způsobem vrací. Chápu, že znovu vycházejí na LP stará alba. Mně se teď ale stává, že vychází na vinylu i věci, které byly původně  pouze na CD. To je třeba případ Symphonic alba. Fandím tomuto trendu hned ze dvou důvodů. Jednak máte z obalu velké desky úplně jiný výtvarný zážitek. Asi těžko by se z obalu alba Abbey Road, na kterém Beatles přecházejí přes přechod, stala ikonická věc, kdyby vyšla na tak malém formátu, jako je u CD.

Říká se, že i zvukově jsou desky jinde než cédéčka.
A to je ta druhá věc. Spousta lidí říká, že vinyl zní líp, protože se tenhle názor dostal tak nějak obecně do povědomí. Já jsem ale ten zvuk skutečně podrobně analyzoval. Mám velmi citlivý sluch, protože prakticky pořád poslouchám údery na činely a tak dále. Zjistil jsem, že když poslouchám cédéčko, tak slyším něco, co má tendenci mít někdy kovový, řezavý zvuk. Naproti tomu deska má v sobě jakousi chybu, že se zvuk zdá být oblý, a tím pádem sytější a plný. Není to kec. Je to tak. Chtěl jsem se osvobodit od módní vlny, která říká, ať si všichni kupujeme gramofony, protože nějaký snob řekl, že je to lepší. Ale opravdu jsem to zkoumal a musím říct, že je to pravda. 

Fotogalerie

Vaše paní na vás v jednom rozhovoru prozradila, že máte sice velkou sbírku  desek, ale často si pustíte cédéčko a desku si k poslechu pouze vystavíte, nebo si ji prohlížíte. Je to tak?
To je pravda, protože některé desky si nechci častým přehráváním poškodit. Další důvod je, že vzácnější desky se už prakticky ani nedají sehnat v takové kvalitě, aby byl zvuk dobrý. Jsou staré a mám je spíš jako artefakty. I když včera jsem na internetu fascinovaně sledoval nabídku ještě nerozbaleného, nikdy nehraného alba Help! od Beatles z roku 1965 v přepočtu za čtyřicet tři tisíc korun. To je věc, která je dnes možná jen v Americe, kde se na trh dostalo ohromné množství desek. Našel se chlapík, který si ji koupil a nikdy nerozbalil.

Vy byste to udělal?
To by se mi nemohlo stát. Když jsem nějakou skupinu rád poslouchal, nevydržel bych nepustit si její album. Možná ten pán Beatles vůbec neměl rád, desku dostal, a teď si může gratulovat, že ji má. Její hodnota může jen stoupat. Čtyřicet tři tisíc je možná ještě málo.

Kromě desek a cédéček sbíráte i další hudební artefakty. Co je váš největší klenot?
Jeden z největších klenotů je album, které mi osobně podepsal s věnováním Paul McCartney. Další klenot je kniha Johna Lennona jím podepsaná. Při tom podepisování byl tehdy i George Harrison, který se přidal tím, že připsal „Mee too“. To je věc, která se nedá zopakovat a existuje jen hodně omezený počet takto podepsaných knih. Je to pro mě unikát. Mám také pohlednici, kterou Ringo Starr poslal nějakému děvčeti. Musel jsem totiž zkompletovat všechny podpisy Beatles. (smích) 

Miro Žbirka

■ Narodil se 21. října 1952 v Bratislavě. Jeho maminka je Angličanka, otec Slovák.
■ V roce 1977 spoluzakládal populární skupinu Modus a už o pět let později se stal prvním slovenským Zlatým slavíkem a po Waldemarovi Matuškovi druhým, kdo v této anketě dokázal porazit Karla Gotta. Je vášnivým obdivovatelem Beatles, vlastní sbírku vzácných  artefaktů této legendární kapely.
■ Je podruhé ženatý, má tři děti. Se svojí druhou ženou Kateřinou žije v Praze.

Oslovil vás už nějaký sběratel s tím, že by z vaší sbírky rád něco koupil?
Spíš se stalo, že se na mě obraceli lidé s tím, že by chtěli něco prodat, a zda bych jim to znalecky posoudil. Pokud se tedy bavíme o Beatles, můžu říct, že pokud má na fotce někdo podpisy John, Paul, George, Ringo a nejsou tam příjmení, tak jsou to rozmnožené podpisy a nejsou tam přímo. Pokud je tam celé jméno, máte šanci, že je to originál. Potom už je namístě oslovit opravdového znalce.

Pomalu se blíží vaše vánoční turné se symfonickým orchestrem. Jak vy sám tato sváteční vystoupení prožíváte?
Vánoční koncert se symfonickým orchestrem je pro mě něco úplně jiného než  ostatní vystoupení. Bojím se použít pojem slavnostní moment, protože to už je někde jinde, ale opravdu si to užívám. Skutečně nemám tolik možností, abych každou chvíli s orchestrem vystupoval. Je to něco, co pro mě má svůj význam a běžně to nedělám. Proto má vánoční turné jen pár termínů. Když se pak se symfonickým orchestrem rozejdeme, nikdy nevím, zda se to ještě zopakuje. 

Začátek roku pro vás po zdravotní stránce nebyl úplně vydařený a dlouho jste se musel dávat kvůli přechozenému zápalu plic dohromady. Proč to došlo tak daleko?
Jako muzikant jsem za svůj život přechodil všechno možné. Letos to na mě dolehlo. Teď jsem zdravotně podstatně zranitelnější. Pokud chci zaručeně chytit nějakou chorobu, můžu se zavřít na pár hodin do letadla. Tak se to tehdy i stalo. Letěli jsme do Londýna, což je velmi krátký let, a nějaký chlapík tam prskal bakterie, které můj imunitní systém neznal. To by ještě nebylo nic hrozného, prostě jsem onemocněl. Ale při té nemoci jsem brzy zjistil, že probíhá nestandardně. 

Co to znamená?
Když jste v Británii, tak máte co do činění i s nestandardním zdravotnictvím. V té tobě byla v zemi epidemie, kterou Theresa Mayová (britská ministerská předsedkyně, pozn. red.) musela dokonce řešit v parlamentu, protože lidé se nemohli dostat k doktorovi. Běžný Brit čekal hodiny v přeplněných ordinacích, protože nebyl dostatek kompetentních lékařů. V takové chvíli jsem byl v Británii já. Jenom jsem ležel a čekal, až se dostanu do stavu, kdy budu  schopný přeletět domů. Během těch dní se můj stav ale zhoršoval, a tím jsem ztratil hodně času. Takže ze zápalu plic, který by se dal běžně vyléčit, se stal takový, kdy máte strach, zda to vůbec organismus zvládne. Když jsem se pak dostal do Prahy do nemocnice, bylo to už na poslední chvíli. 

Miro Žbirka a Marika Gombitová dodnes patří k nejpopulárnějším slovenským...

Miro Žbirka a Marika Gombitová (1979)

Miro Žbirka a Marika Gombitová

Miro Žbirka a Marika Gombitová (2016)

Do Londýna jezdíte celkem často, a to i pracovně. Poslední album jste nahrál v Abbey Road a další tam vznikne také. Jako turista s foťákem po městě už asi nechodíte, že?
Ze začátku jsem si užíval Británii jako takovou. Je třeba vrátit se trochu v čase. Když najednou po osmdesátém devátém bylo možné jen tak vycestovat, létal jsem tam, abych dohnal vše to, co dříve nešlo. Moje maminka byla Angličanka a měl jsem spoustu důvodů tuhle zemi zažít. Nejdřív to tedy bylo o tom poznávat především Londýn pokaždé trochu jinak. Až po letech to dospělo do fáze, kdy jsem tam seděl už ve svém vlastním bytě, všechno jsem viděl minimálně pětkrát a řekl jsem si, že by bylo dobré něco v Londýně nahrát. Teď už to není tak, že přijedu a musím hned vidět Big Ben. Už nepovažuju za ztracený čas, když jsem v bytě a hraju si na klavír.

Uvažoval jste v dobách minulého režimu o emigraci? Zvláště, když jste měl v Anglii část rodiny z maminčiny strany…
Kdo tehdy neuvažoval o emigraci? Přišel jsem na Západ, nemusela to být zrovna Anglie, a první rozdíl byl v tom, že jsem si mohl koupit jakoukoli desku! Už tehdy každého napadlo, že by bylo super takhle žít, moci si koupit jakékoli knihy a tak dále. Byla to ale jen taková myšlenka, kterou si vyslovíte pro sebe s tím, že by to bylo fajn. Že bych doopravdy emigroval, jsem ale nikdy nezvažoval, a povím vám i proč. Já jsem byl odjakživa ženatý. (smích) Opravdu. Ženil jsem se, když mi bylo 20 a většinou jsem se dostal ven sám. Tohle řešení nepřicházelo v úvahu, protože bych musel nechat doma rodinu a dítě. Někteří to udělali i v takové situaci a byla to jejich věc a jejich rozhodnutí. Já takové úvahy nikdy neměl. 

Kousek Anglie jste si nakonec určitě přenesl sem. Dodržujete pití čaje o páté?
Víte, vylepšil bych tenhle zvyk podle jednoho vtipu Lasici a Satinského, který zněl: Dnes si dáme ve čtyři čaj o páté. Není totiž úplně dobré pít silný anglický čaj až později odpoledne. Má stejnou intenzitu jako káva, nabudí vás, jenže po něm v noci nemůžete spát. Navíc jsem zjistil, že vlastně ani nemůžu pít pravý anglický čaj. Moje povaha na to není, protože mě to neurotizuje. Nejdříve jsem po něm strašně spokojený a pak se dostaví taková záhadná nervozita, že se začnu hádat s lidmi. Přísahám bohu, po čaji jsem hádavý. (smích)

Vánoční turné s orchestrem

Když před šesti lety Miro Žbirka absolvoval velké turné se symfonickým orchestrem, zájem mezi diváky byl tak velký, že téměř všechny koncerty byly dlouhé týdny dopředu vyprodané. Letos se Žbirka s podobným projektem vrací. Spolu se zlínskou filharmonií vystoupí v rámci Vánoční Symphonic Tour 2017 9. 12. v Brně (DRFG Arena), 11. 12. v Plzni (Home Monitoring Aréna), 13. 12. v Bratislavě (Zimní stadion O. Nepely), 15. 12. v Pardubicích (Tipsport Arena).

Jako speciální hosté vystoupí zpěvačka Lenka Filipová a houslista Jaroslav Svěcený. Aby toho nebylo málo, 19. 12. se oblíbený muzikant představí při mimořádném projektu Miro Žbirka Symphonic & Beatles v pražském Kongresovém centru.

Autor:



Nejčtenější

Leoš Mareš se podruhé oženil. Moniku Koblížkovou si vzal na zámku

Leoš Mareš a Monika Koblížková (Karlovy Vary, 3. července 2016)

Leoš Mareš (41) je od úterý podruhé ženáčem. Na zámku v Litomyšli si vzal svou přítelkyni Moniku Koblížkovou (36)....

Hlásí se další Trumpovy milenky. Playmate prozradila, jak tutlal zálety

Karen McDougalová (vpravo) si v roce 2001 zahrála v béčkovém filmu Aréna

Po bývalé pornoherečce Stephanii Cliffordové se začínají ozývat další ženy tvrdící, že měly sexuální styk s Donaldem...



Amerika nebyl dobrý nápad, pořád jsem brečela, přiznala Prachařová

Mariana Prachařová

Zpěvačka Mariana Prachařová (23) se rozhodla postavit na vlastní nohy a vydala se sama do Ameriky. Tímto rozhodnutím ze...

Lawrencová o úniku nahých fotek: Jako by se mnou spala celá planeta

Jennifer Lawrencová (Toronto, 10. září 2017)

Hvězda filmů X-Men a Hunger Games Jennifer Lawrencová (27) opět zavzpomínala na incident z roku 2014. Hackeři tenkrát...

Anistonové nevyšlo další manželství, s Therouxem oznámili odluku

Jennifer Anistonová a její manžel Justin Theroux (Santa Monica, 17. ledna 2016)

Američtí herci Jennifer Anistonová a Justin Theroux oznámili oficiální cestou svou manželskou odluku. Informovala o tom...

Další z rubriky

Stephen Fry oznámil, že bojuje s rakovinou prostaty

Stephen Fry (Londýn, 7. dubna 2017)

Britský herec, komik, spisovatel a scenárista Stephen Fry (60) se svěřil, že má rakovinu prostaty. S onkologickým...

Hvězda seriálu The Crown se po sedmi letech rozešla s manželem

Claire Foyová a její manžel Stephen Campbell Moore (Windsor, 16. června 2013)

Herci Claire Foyová (33) a Stephen Campbell Moore (38) se rozhodli jít po sedmi letech manželství od sebe. Překonali...

Lawrencová odsoudila hysterické feministky, kritizovaly její fotku

Režisér Francis Lawrence a herci Matthias Schoenaerts, Jennifer Lawrencová,...

Jennifer Lawrencová (26) se pustila do aktivistů na sociálních sítích. Někteří lidé na internetu totiž kritizovali...

Najdete na iDNES.cz