Mikrofon níž. A ukažte emoce

Kolem každé správné hvězdy se motá spousta lidí: vizážista, kostymérka, choreograf, učitel zpěvu... Stačí, když si všichni vezmou do parády obyčejného kluka či holku z ulice a za pár hodin je z něj celebrita. Aspoň před kamerami. Jak vypadá taková proměna?

MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA:
SUPERSTAR

Drobounká brunetka se prohlíží v zrcadle a krčí nos. Že jí kostymérka odvážně rozevřela zip na světle modrých kalhotách tak, jak kalhotky ladí s tričkem, jí nevadí. Koneckonců - má krásně ploché bříško, tak proč ho neukázat. Mračí se ale na červený klobouk na hlavě.

„Ten asi fakt ne,“ nejistě koukne na kostymérku a pro jistotu i na kameramany okolo. „Když se v něm necítíš, tak ho po mně klidně hoď. Ale myslím, že ti sedí,“ krčí rameny kostymérka a vzápětí mizí s dívkou znovu v šatně. Vyzkoušet jinou image.

Je pondělí, chvíli po druhé odpoledne. V původním sídle televize Nova si první skupina těch, kteří se v neděli budou ucházet o divácké hlasy, zkouší, jaké to je, když je člověk hvězdou a všichni se o něj starají. Stejně jako třeba o Helenu Vondráčkovou.

Není to jen hra. Všichni, kdo se tu kolem soutěžících točí, ve skutečnosti pečují o slavné lidi: Ivetu Bartošovou, Lucii Bílou, Leoše Mareše či třeba Zuzanu Belohorcovou z Peříčka. Chybí jen osobní manažer. Toho však zatím nikdo z mladíků a dívek nepotřebuje.

Jak se tvoří hvězda

Každá prosklená kancelář v Měšťanské besedě má nad dveřmi cedulku: maskérna, zpěv a výraz, pohyb, piano a mediální trénink, kostymérna. Celkem pět místností. Párů rukou, kterými budoucí hvězdy musí projít, je však víc. Úspěch v showbyznysu záleží totiž nejen na tom, jak člověk zpívá a o čem, ale i jak přitom vypadá.

„Dobře, pěkné. Ale uvědomte si text té písničky: není moc veselá. Tak zkuste hrát i výrazem tváře a dát ty emoce nějak najevo,“ nabádá profesorka zpěvu Jarmila Chaloupková. O kus dál budoucí hvězdy trápí před obřím zrcadlem choreograf Ladislav Beran. „Níž, dejte ten mikrofon níž!“ gestikuluje na střídající se dívky a kluky. Kdyby mohl, asi by se chytal za hlavu. Všichni dělají pořád dokola tu samou chybu.

„Budu mít radost, když si z mé lekce zapamatují právě to, že mikrofon si musí držet víc od pusy a ne před tváří. A že si mají aspoň nohou podupávat do rytmu, když už nic jiného. Všichni se totiž moc soustředí na zpěv a pak stojí před obecenstvem jako tvrdé y,“ povzdychne si. „Ale chápu to, je to pro ně těžké. Kdybych měl vytvořit z kluka z ulice hvězdu, která může vystoupit na MTV, tak bychom museli dřít měsíc a půl třikrát či čtyřikrát týdně celé dopoledne, aby se dokázal aspoň trochu před kamerou nebo na jevišti hýbat,“ říká.

Ožije, až když do dveří vběhne Patrick. Mladík popadne mikrofon, druhou rukou pozdraví zatím imaginární diváky, vyzkouší otočku, a aby dodal písničce na důrazu, neváhá padnout na kolena. „Jo, dobrý, ale při té otočce zkus udělat ještě tohle,“ radí a ukazuje.

Mnohem příjemnější je to v maskérně. „Nikdy nikoho netlačím do toho, co se mu nelíbí. I když si sama třeba kolikrát myslím, že by mu to víc slušelo jinak,“ říká vizážistka Helena Dostálová.

U všech, tedy i u mužů, se snaží nejprve zjistit nedostatky tváře, aby je pak mohla co nejlépe potlačit. Zároveň zvýrazní přednosti, zakryje tmavším make-upem příliš světlou pleť nebo zajistí, aby přirozeně olivová pleť zrůžověla a nepůsobila v televizi jako zelená maska. „Nejdřív se ale vždycky musí vybrat správné oblečení. K němu se pak sladí šperky a pak teprve řešíme tvář a vlasy. U holek je to občas boj o každý centimetr vlasů, kluci jsou trochu odvážnější. Nebojí se experimentů, takže některým jsme udělali lehké melíry a docela odvážné účesy. Mám z nich radost,“ popisuje.

Hodinu a půl v maskérně, hodina v kostymérně, půl hodina pilování zpěvu u piana, půlhodina s učitelkou zpěvu, dvacet minut s choreografem. Být hvězdou je vlastně docela dřina.

Pomluvy? Těch se bojím

Blíží se večer, ale na nikom ze soutěžících není znát únava. „Baví nás to,“ shodují se a oči jim září nadšením. „Je to příjemné, když se o vás stará tolik lidí,“ vysvětluje sedmnáctiletá Katka z Havířova.

Do slávy mají ještě všichni daleko, ale s popularitou už začínají mít vlastní zkušenosti. „Už ty pohledy cizích lidí cítím: Je to ona? Není to ona? Pak se se mnou dají do řeči, a když zjistí, že jsem to já, tak se vzápětí ptají, jestli porota byla vážně tak přísná,“ popisuje dívka.

„Zatím je to všechno příjemné, i tenhle kolotoč tady, jen se trochu bojím pomluv. Třeba o jedné ze soutěžících na internetu lidé napsali: máš velký zadek, vrať se do Afriky. To není moc fajn, číst si tohle o sobě,“ připouští dvacetiletý Staňa.

Paradoxně to nejtěžší podle nich není ani vybrat si nejlepší šaty či doprovodit své vystoupení tancem nebo čímkoliv, čím by zaujali. Nejhorší prý bylo vybrat si ten správný kus písničky. „Každý se musíme vejít do limitu jeden a půl minuty. Jenže většina písniček má kolem čtyř pěti minut. Tak snad jsem si vybrala dobře,“ doufá Katka.

Koho si pamatujeme již dnes

1098 Tomáš
Takový typ nesmí chybět: hezounek, kterému skoro všechno odpustíte. I to, že neumí text.

2046 Magdalena
Česká Whitney Houstonová. Až bude muset zazpívat něco jiného, ukáže se, co v ní je.

2158 Zuzana
Vymyká se vizáží, zajímavý typ. Díky červeným vlasům vám němůže splynout s davem.

3226 Sámer
I vám ho asi bylo líto, když v poslední fázi soutěže ochraptěl. Teď může dojít daleko.

3676 Julian
Díky barevné čepici se nedá přehlédnout. Zpívá jen písničky od Chinaski - a dobře.

Fotografie z konkursu do pořadu TV Nova Česko hledá SuperStar. (8. ledna 2004)