Michal Dlouhý

Michal Dlouhý | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Kvůli Třetímu patru jsem málem vyletěl ze školy, přiznal Michal Dlouhý

  • 14
Michal Dlouhý (48) má na svém kontě řadu dabingových, divadelních i filmových rolí. Herec prozradil, že účinkování v jeho prvním seriálu ho málem stálo vyhazov ze školy. „Natáčet během školy bylo proti předpisům,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.

Co pro vás znamená fenomén seriál?
Především to, že mě provází celou mou kariérou. Jeden z mých prvních seriálů je Třetí patro. Točil jsem ho v prváku na konzervatoři, což v tu dobu bylo proti školním předpisům. Všichni, co jsme v něm hráli, jsme málem vyletěli ze školy.

Vy jste měl zkušenost i se zahraniční produkcí.
Produkce ze západního Německa u nás natáčela třináctidílný seriál Johannes, ve které jsem ztvárnil hlavní roli. Natáčení tu bylo pro zahraniční produkce mnohem levnější, navíc v Německu směly děti natáčet pouze čtyři hodiny denně. Tady jsme natáčeli i dvanáct hodin a nikdo se nad tím nepozastavil. Byl to můj největší seriál. Po třiceti letech se opět objevím v hlavní roli, za což jsem nesmírně rád. Natáčím seriál Kapitán Exner, který Prima odvysílá v listopadu. Teď jsem dotočil Bohému, která by měla jít brzy do vysílání. Po čtyřech letech jsme dotočili jeden takový film, zatím je to překvapení. Ještě totiž vůbec nevím, zda to dostaneme do kina.

Finance, scénář, tým. Podle čeho se rozhodujete, že roli přijmete?
V první řadě je to scénář, který mě musí zaujmout. Důležitý je pro mě i tým, který na projektu pracuje. Za ta léta mám zkušenosti, že když se sejde špatná parta lidí, ublíží to jak dobrému námětu, tak celkovému výsledku. Divili byste se, jak je důležitý pro herce i catering. Když natáčíte rok nebo dva, nikdo si nechce zničit zdraví. Navíc dobré jídlo lidi stmeluje, což je v této práci velmi důležité.

Seriály pod lupou

Hvězdy vzpomínají

Hercům se často stávají různé příhody, ať už dobré či špatné.
To už k práci patří. Vzpomínám, že jsem měl pár dní volno a asi po pěti dnech jsem hrál představení Kurz negativního myšlení ve Švandově divadle. V tomto představení jezdím na vozíku a v jedné části si transparentně zabodávám vidličku do nohy, na které mám samozřejmě přidělaný plech s hmotou, aby v ní ta zabodnutá vidlička držela. Je hodně nabroušená, aby prošla skrze kalhoty. Jenže já měl nějak přebytek energie a vidličku jsem sice zapíchl přesně na to místo, ale bohužel projela skrze ten plech a zabodla se mi do stehenního svalu. Myslím si, že jsem svou roli tak autenticky, jako v ten moment, ještě nikdy nezahrál.

Litujete zpětně nějakého projektu? Ať už na divadle či ve filmu?
Někdy všechno třeba nebylo úplně skvělé, ale nebylo to nikdy tak špatné, abych se za to musel stydět. Možná jedné jediné věci zpětně lituji. Šlo o inscenaci Návrat, kde jsme poprvé měli s bratrem velké role. Je to už hodně dlouho. Byl jsem ve druháku, a když to vidím zpětně, stydím se. Bylo to totiž hodně špatně zahrané. Naopak, pokud mám mluvit o něčem, co bylo pro mě úžasné, rád bych zmínil seriál Mamon. Tak profesionální práce mne nadchla a klidně bych pro ně dělal i zadarmo. Tu skvělou spolupráci a souhru divák pozná na výsledku.

Podívejte se na ukázku seriálu Mamon:

Sledujete také nějaké televizní seriály?
Vzhledem k tomu, že kvůli pracovním povinnostem nestíhám posloupnost dílů, občas se podívám na seriál v kuse. Například Okresní přebor jsem si stáhl a koukal asi osm hodin na televizi. Určitě to je jeden z těch dobrých seriálů, od kterých se nedokáži odtrhnout.

Jste velmi vytížený herec, co vám dobije baterky na další práci?
Já doplňuji energii nejraději při práci, když jsou v divadle lidé spokojení. To je taková zpětná vazba. I moje děti mi jsou schopné dobít baterky, protože mají energie na rozdávání. A když zbude nějaký čas, tak si jdu zahrát tenis. Bohužel někdy mě vyčerpá nejen práce, ale i blbost. Jak vlastní, tak kolegů. To se pak mnohem hůře nakopávám.

Michal Dlouhý

Když mluvíte o kolezích, se Simonou Stašovou hrajete v představení Víš, že vím. Jak se vám s tak temperamentní herečkou hraje?
Báječně. My jsme se Simonkou totiž dva temperamentní herci. Naštěstí si na jevišti vycházíme velmi dobře vstříc, zhruba ve stejné intenzitě a to nám vzájemně vyhovuje.

Začal nový rok. Co vy a předsevzetí?
Každý den mám předsevzetí přežít ten další den.