Brzo nám bude to malé miminko chybět, říkají manželé Tomešovi

  • 2
Herecký pár Michaela (26) a Roman (29) Tomešovi si užívají roli rodičů. Jejich syn Kristián, který přišel na svět letos v únoru, prý roste jako z vody. I když je Roman často pracovně vytížený, snaží se Míše pomáhat téměř ve všem.

Jak si užíváte rodičovství?
Michaela: Vypadáme, že si to neužíváme? (smích) Já myslím, že je to skvělé. Dítě je strašně fajn.
Roman: Ono to všechno probíhá tak nějak přirozeně, automaticky. Učíme se postupně a je to nádherné. Já jsem úplně nejšťastnější chlap na celém světě, malý je zlatý. Říkali jsme si, že nám brzo bude chybět takové to malé miminko, protože on strašně rychle roste. Až odroste třeba ještě trochu víc, tak si možná pořídíme další zvířátko.
Michaela: Je pravda, že kdybych bývala věděla, že dítě je takhle fajn, tak bych si ho klidně pořídila i dřív. Je pravda, že máme extrémně hodné dítě, a pokud nemá nějaký velký problém, tak je pořád vysmátý. Vůbec o něm nevíme.
Roman: Hlavně je to tím, že je Míša výborná máma.
Michaela: A Roman je skvělý táta a malý má hrozně moc pozornosti. Myslím si, že to ten malý tvoreček vnímá a vrací nám to právě tím, že je hodný, spí a směje se na nás. Je to nádherné.

Jak pomáhá se synem Roman? Má nějaký rituál?
Michaela: Romča mu rád vypráví pohádky. Sám si je vymýšlí, takže je to s vlastní invencí.
Roman: Ano, já třeba malému vyprávěl pohádku o tom, jak vznikl. Do detailu jsem popisoval, jak jsem Míšu shodil na postel, svlékl j a tak... Takže myslím, že už od prvních dnů života je potřeba, aby ten malý tvoreček poznával, o čem život je.

To jsem zvědavá, až mu bude pět nebo deset let a bude chtít vysvětlovat, jestli budete také takto nadšený.
Roman: No jasně. Já si myslím, že dítě je o moc vnímavější, než si myslíme. Je naopak potřeba k němu mluvit naprosto otevřeně a naprosto upřímně. Takže žádné okolky. Napřímo a tak, jak to je.
Michaela: My máme pocit, že to miminko už všechno chápe, všemu rozumí, a proto na něj pořád mluvíme, pořád mu zpíváme. Napodobuje zvuky, takže bude mít třeba dobrý hudební sluch, protože to v něm vybudováváme.

Míšo, bylo něco, co vás v mateřství překvapilo? Něco, co vám třeba nikdo nikdy neřekl?
Michaela: Nevěděla jsem spoustu věcí. Malé děti se mi vyhýbaly, nikdy jsem je ani nehlídala. Ale překvapilo mě spíš to, že šlo všechno dost automaticky. Že se učím za pochodu a dítě samotné mě učí. Fakt mě překvapuje, že to jde takhle dobře.
Roman: Mě třeba baví jedna věc, jak je dítě napojené na matku. Třeba jakmile dítě zabrečí, tak se jí napnou prsa, cítí, že už bude kojit. Je skvělé, že to funguje i na dálku. Míša hraje divadlo, já doma hlídám malého a v momentě, kdy malý zabrečí, že už chce jídlo, tak mi Míša volá, že už jí pnou prsa, a ať ho nakrmím. To je skvělé, moc mě to baví.

Roman Tomeš, Michaela Tomešová a jejich syn Kristián (12. června 2017)

Co dovolená, byla nějaká?
Michaela: Jeli jsme do Vysokých Tater, už když mu byly dva měsíce. Bylo to takové dobrodružné, ale cestu zvládl úplně skvěle na to, že se tam jede relativně dlouhou dobu a ještě s přestávkami na kojení. Užili jsme si to, dokonce jsme šli i na takové malinké výlety, žádná vysokohorská turistika. Jinak Roman měl celé léto hodně práce, takže jsem byla ráda, že jsme se vůbec potkali doma.
Roman: To je pravda. Hodně jsem se bál, že přicházím o to, jak malý roste a jaké dělá velké pokroky. Doufal jsem, že během toho, co jsem nebyl doma, si Míša pro malého Kristiána nenajde nějakého nového tatínka.
Michaela: Je fakt, že když má Roman volno, tak je vždycky s malým a vždy ho rád pohlídá, takže si můžu někam zajet nebo jet pracovat. Romča hrozně poctivě hlídá a je výborný táta. Kristián se s ním moc rád směje, víc, než se mnou. Já už jsem nudná máma, na můj ksicht se kouká pořád.

Kdy Míšo plánujete návrat do práce na plný úvazek?
Michaela: My máme naštěstí práci svobodnou. Půl úvazek nebo plný úvazek, ono se to strašně špatně určuje. Už jsem se vrátila do představení, která mám rozehraná. Nic nového ale zkoušet neplánuji, minimálně do té doby, dokud budu kojit.

Ono pak ale může přijde další dítě.
Michaela: To je pravda. My ale nic neplánujeme. Možná přijde teď nebo za šest až deset let. To nevíme.