Připadalo vám letošní léto extrémně horké? Anebo si naopak myslíte, že bylo na váš vkus až moc chladné a ještě k tomu pořád pršelo? To je jen subjektivní pocit - říkají meteorologové - podle našeho pozorování byly letošní letní měsíce vcelku běžné.Prostě klasické, typické, obyčejné léto. »Léto bylo tak nezajímavé jako průměrný fotbalový zápas,« říká vedoucí odboru klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu Lubomír Coufal. Předloni byly po extrémních deštích záplavy století na Moravě. Loni lokální povodeň v Orlických horách. Zcela mimořádné události. A letos? »Nic extra, nic výjimečného,« říká Couafal. »Teplotně bylo léto sice nadprůměrné, ale zdaleka to nebylo nejteplejší léto všech dob.Takových letních období jako letos byla v historii skutečně celá řada,« dodává meteorolog Vladimír Seifert. Žádné rekordy sice nepadly, i tak z měření meteorologického ústavu vyplývají zajímavé údaje. Červenec byl o necelé dva stupně Celsia teplejší, než je dlouhodobý průměr, srpen byl však nadprůměrný už jen o čtyři desetiny stupně. Vůbec největší vedro zažili lidé v Lounech: meteorologové tam 15. července naměřili teplotu 38,5 stupně Celsia - rekord letošního léta. Že i v létě může být velmi chladno, dokazuje příklad Horské Kvildy na Šumavě. Třiadvacátého srpna tam rtuť teploměru klesla až na hodnotu minus 3,2 stupně. Nejdeštivější letní den si »užili« obyvatelé Moravských Bránic nedaleko Brna. Jedenáctého července tam napadlo na metr čtvereční více než sto litrů vody.Pro srovnání: to je dvě stě piv. A ještě jedno srovnání: Při povodních na Moravě v roce 1997 napadlo v červenci na jeden metr čtvereční téměř tři sta litrů vody, tedy přibližně třikrát více než na nejdeštivějším místě letošního léta. »V Moravských Bránicích navíc srážky nezasáhly velkou plochu, takže povodně nehrozily,« poznamenává Vladimír Coufal z hydrometeorologického ústavu. Kde si lidé letos vychutnali nejvíce sluníčka? Podle měření slunečního svitu se nejdéle mohli vyhřívat na slunečních paprscích obyvatelé brněnské čtvrti Tuřany.Od června do srpna tam slunce svítilo 850 hodin, v přepočtu třicet pět a půl dne. Nejméně slunce si naopak užili lidé v severočeských Teplicích, Karlově Studánce v Jeseníkách a v Peci pod Sněžkou. Slunce zde od června do srpna svítilo 451 hodin, což je necelých devatenáct dní. Pokud bychom zamhouřili oči a brali měsíc září ještě jako letní, byla by na světě přece jen jedna historická událost. »Září bylo čtvrté nejteplejší od roku 1771 (18,7 stupně), kdy se tyto údaje sledují v pražském Klementinu,« říká meteorolog Vladimír Seifert. Dostával se k nám teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek. Září bylo prostě teplé,« dodává Seifert.
Nejvyšší naměřená teplota: Louny, 15. července, 38,5 stupně Celsia
Nejnižší naměřená teplota: Horská Kvilda, 23. srpna, minus 3,2 stupně Celsia
Nejvíce srážek za 24 hodin: Moravské Bránice, 11. července, 101,3 milimetru (tedy 101,3 litru na metr čtvereční)
Nejdelší sluneční svit červen-srpen: Brno-Tuřany, 850 hodin (35,5 dne)
Nejkratší sluneční svit červen-srpen: Teplice, Karlova
Studánka, Pec pod Sněžkou, 451 hodina (necelých 19 dní)
- sobota 30. října 1999
