S pádem komunismu se u nás automaticky zavrhovalo všechno, co bylo s minulým režimem spjato. Deset let po listopadu ´89 se i Češi pomalu dokáží na věci dívat poněkud střízlivěji.
Mezinárodní den žen kupodivu zavrhují nejradikálněji právě feministky. "Musíme se pozastavit nad hrubou neuvážeností dam, které i nadále s nostalgií vzpomínají na podnikové dýchánky, kdy se muži opili a byli poněkud povolnější i když na mnoze nepoužitelní," vyjádřila negativní postoj k MDŽ Jiřina Fafejtová, tajemnice předsedkyně Spolku českých feministek. "Konstatujeme svůj odmítavý postoj k této aktivitě, jakož i ke všem aktivitám, které vznikají z nedostatku jiných příležitostí objektivně rozhodovat o závažných věcech," shrnula postoj Spolku českých feministek jejích předsedkyně Sylva Janská.
Historicky je tento den spojen s bojem za práva žen. Kořeny je možno hledat ještě v antickém Řecku, kdy Lysistrata spolu s dalšími ženami protestovala proti mužům vedoucím válku. V novější historii se Den žen váže k počátku dvacátého století, charakterizovanému sociálními převraty a krizemi. Ženy si hromadně hledaly placenou práci, ale byly diskriminovány, málo placeny a pracovní podmínky byly ubohé. Začaly se vytvářet odbory, které ženy organizovaly v boji za jejich politické a ekonomické práva. V Americe vyhlásila Socialistická strana 28. února 1909 první Den žen. Až do roku 1913 jej ženy slavily poslední únorovou neděli, aby nezameškaly své pracovní povinnosti. O rok později se v dánské Kodani sešla Druhá socialistická internacionála s návrhem Němky Kláry Zetkinové, aby Den žen nabyl mezinárodní charakter jako oslava hnutí za práva žen.
Poprvé se Mezinárodní den žen slavil 19. března roku 1911 v Rakousko- Uhersku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Definitivně se dnem MDŽ stal 8. březen až v roce 1917. Putilovův zbrojní závod v Petrohradě propustil množství dělníků a ve válce zahynuly 2 milióny ruských vojáků. Tehdy jejich ženy vyšly do ulic demonstrovat za mír a chléb a začaly tím ruskou revoluci. Podle Juliánského kalendáře byla tím dnem poslední únorová neděle, zatímco zbytek světa měl v Gregoriánském kalendáři už 8. březen. Od té doby je Mezinárodní den žen dnem, který má protlačit sociální a politické zájmy žen, a zhodnotit pokrok, který v tomto směru ženy učinily.
Rok 1975 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem žen.
Oslavy Mezinárodního dne žen přijalo i mnoho států, které dosud o jeho existenci nevěděly. Například na Kubě se zahájila kampaň proti sobectví mužů a podle novely rodinného práva se stalo vedení domácnosti společnou záležitostí muže i ženy. V roce 1977 vyhlásilo 8. březen za Mezinárodní den žen i UNESCO. Desetiletí 1975- 1985 se stalo Dekádou ženy.
Podobně zamítavý postoj k Mezinárodního dnu žen jako české feministky má i významná francouzská filozofka Elizabeth Badinterová: "Svátek je pro ženy ponižující. Připomíná středověkou tradici, kdy si ženy jeden den v roce směly se svými muži vyměnit úlohy," tvrdí filozofka.
Zcela opačný názor zastává organizace proFem, která se zabývá problematikou žen. "Mezinárodní den žen by se rozhodně slavit měl, ovšem jiným způsobem, než tomu bylo za komunizmu, kdy žena dostala kytku jenom proto, že byla ženou. Tento den připomíná historické úsilí žen o zrovnoprávnění a problémy, které pořád existují - otázka mezd, diskriminace v zaměstnání, násilí na ženách atd.," řekla tisková mluvčí proFemu Petra Švecová.
Podle OSN ještě nikde na světě není žena zcela rovnoprávná s mužem. Podle prohlášení Českého svazu žen dostávají ženy v průměru o 20- 30% nižší mzdy než muži ve stejném postavení a při výběrovém konání do vyšších funkcí jsou jednoznačně upřednostňováni mužští kandidáti. Ženy většinou získávají špatně placené místa, dočasné práce nebo jsou nuceny uzavírat smlouvy na kratší pracovní úvazky a při propouštění jsou obvykle mezi prvními.
Tradice MDŽ se těší větší přízni u mužů než u žen. V průzkumech veřejného mínění z loňského roka se za slavení Dne žen staví 69% mužů, v porovnání s 57% žen.
K MDŽ letos pořádají světové organizace rozličné akce, kterými chtějí upozornit na problematiku žen. Osmého března se v mnoha zemích uskuteční Stávka žen. V ten samý den začne Světový pochod žen proti chudobě a násilí na ženách. Účastní se jej ženské organizace ze 149 zemí včetně českého proFemu. Akce vyvrcholí v říjnu celosvětovým pochodem v New Yorku.
MDŽ nebo Svátek matek?
Komunistický režim svými velkolepými oslavami Mezinárodní den žen natolik zprofanoval, že se za něj po pádu režimu automaticky hledala náhrada. Místo Dne žen se začal velebit Den matek.
Tradice Svátku matek u nás sahá do éry Masarykovi první republiky, ale vyhlášen byl už v roce 1914 v USA. Druhou květnovou neděli vybrali pro svátek v roce 1933 nacisté, kteří v rámci své ideologie čisté rasy vyzdvihovali mateřství německých žen.
"Pro nás je Mezinárodní den žen cennější než Den matek protože připomíná lidská práva. Oba svátky však klidně mohou existovat vedle sebe, ovšem bez toho aby jeden druhý nahrázely, protože každý z nich je o něčem jiném," okomentovala umělé přetvoření Dne žen Petra Švecová.
Názor spolku českých feministek zní opět kontroverzně: "Jakou že je zásluhou jednorázové selhání ženy, navíc s celoživotními následky. Nezatracujeme akt plození, jež je bezesporu z kategorií nejvyšších, nýbrž poddání se chtíči zploditele," uvedla ke Dni matek tajemnice spolku Jiřina Fafejtová.
 Oslavy MDŽ v 50.tých létech. Za stejné mzdy. |
 Pryč od ploten, do světa! Oslavy MDŽ v roce 1972 |
 Nejsem stroj na rození dětí! Oslavy MDZ v roce 1978 |
