ODPOVĚDI MARTINA NAJDETE ZDE
Stejně jako ostatním mu budou chybět jeho kolegové, nejvíc Barbora Zemanová, s níž tvořil nerozlučnou dvojku. „Tušil jsem to, měl jsem poprvé zvláštní pocit. Když pak vedle mě postavili těsně před vyhlášením Báru, začal jsem se smát. Věděl jsem, že je to jasný,“ říká Ševčík.
* Jasné vám bylo určitě i to, že si zase pobrečíte.
Každé pondělní ráno jsem si říkal, že večer zase budu brečet. Na vyřazení jsem byl sice tentokrát připravený, ale bylo mi líto, že se musím se všemi rozloučit – a v tu chvíli jsem to nevydržel.
* Jste hodně citlivý kluk, je vůbec něco, co vás nechává chladným?
Ani nevím, já všechno strašně prožívám a všechno většinou obrečím.
* Tentokrát víc než kdy jindy plakala i Bára Zemanová, nebojí se, jak to teď bez vás zvládne?
Však ona to zvládne. Pobrečeli jsme si, jsme kámoši, bude mi chybět asi nejvíc a říkala, že já jí taky. Zůstanu ale určitě ještě tak deset dní v Praze, tak se ještě uvidíme. A pak budu jezdit na vyřazovací kola a nebudu samozřejmě chybět ani na finále. Mám v Praze u koho bydlet, tak to nebude problém.
* Lidé vám však to kamarádství moc nevěří, vy osobně věříte na přátelství mezi mužem a ženou?
Je pravda, že každá třetí otázka, kterou mi lidé pokládají, se týká Báry. Já ale myslím, že přátelství mezi mužem a ženou existuje. My jsme toho důkazem. I když to spoustě lidem nejde do hlavy, jsme fakt jenom kamarádi. Vždycky jsme se náramně bavili nad články v novinách, které nás dávaly dohromady. Hodně jsme se na tohle téma mezi sebou i špičkovali, byl to docela černý humor.
* Dostáváte nabídky od dívek a žen na rande, umíte je diplomaticky odmítnout?
Myslím, že umím, i když jsem malý diplomat. Spíš věci okecám a obejdu a nějak se z toho vylžu. Když je ale potřeba, řeknu na rovinu, co si myslím.
* Proč jste se nikdy neohradil proti výrokům poroty a souhlasil s nimi?
Někdy jsem chtěl, ale pak jsem si to rozmyslel. Podle mě to bylo střídavě oblačno, nešel po mně nikdo konkrétně.
* Soutěž pro vás byla určitě velkou zatěžkávací zkouškou. V čem nejvíc?
Od začátku jsem věděl, že to nebude snadné a že to nebude zadarmo. Postupem času jsem se otrkal a zvykl si. A taky se mi zvedlo sebevědomí. Když jsem do soutěže vstoupil, dost jsem si nevěřil, což byla moje slabina.
* Dost lidí vám prorokuje, že to budete mít v showbyznysu těžké, co myslíte vy?
Podle mě je hodně důležité, jakých lidí se chytnu. Můžu být sebelepší, ale narazím na někoho, kdo ze mě bude chtít ždímat jen prachy, a bude to v pytli.
* Dovedete tyhle lumpy rozpoznat?
Hodně lidí mi říká, že jsem strašně důvěřivý, což je pravda. Ale když se s někým bavím, udělám si o něm obrázek, takzvaně si ho přečtu. Myslím, že dovedu odhadnout lidi a že mi můj odhad vychází.
* Během tří měsíců života v Praze jste zažil pár večírků, křtů, koncertů, bavil by vás bujarý městský život?
Určitě. Bavilo mě, jak jsem do toho všeho rychle spadl. I proto se mi odtud nechce. Najednou totiž byla sláva, úspěch, popularita a to všechno kolem tak blízko...
* Stihl jste už přemýšlet o tom, co s vámi bude?
Rád bych se věnoval rockové muzice, která by byla blízká lidem. Chci kapelu a začít makat na desce.
* Kdybyste si mohl vybrat profesionála, který by vám s tím pomohl, kdo by to byl?
Kamil Střihavka, je to podle mne famózní zpěvák a vyzná se.
