„Děti by se měly utužovat i za cenu boulí a škrábanců. Dopřáváme jim volnost, protože polstrovaná pražská hřiště dětskou dovednost asi moc nerozvíjí. Také by se to nemělo přehánět s hygienou. Zvlášť o prázdninách. Protože čím špinavější večer jsou, tím větší radost z toho mám,“ říká Skarlandtová.
Čtěte v pátečním magazínu Rodina Dvojrozhovor s Martou Skarlandtovou a její dcerou najdete v magazínu RODINA, který vychází jako příloha deníku MF DNES. |
„Vzpomínám si, jak jsem byla šťastná, když jsem jako dítě hamtala po dešti bosýma nohama v bahýnku. Jak krásně to čvachtalo! Tak proč bych neměla dopřát stejné potěšení i svým vnoučatům?“ dodává bývalá hlasatelka, která má osmiletou vnučku Lauru a pětiletého vnuka Thea.
K dceři Lindě se chovala stejně a vždy se snažila, aby vyčnívala a nesplynula s davem. Nestávala však o to, aby se dala na showbyznys.
„Naši si nikdy nepřáli, abych se pohybovala v showbyznysu, protože věděli své. Když jsem se ve čtrnácti hlásila na divadelní konzervatoř, nechtěli mi dokonce ani podepsat přihlášku. Ale nevzali mě a já začala studovat management. Ke zpívání mě to táhlo dál, a proto jsem se přihlásila na konzervatoř Jaroslava Ježka. S tím už naši problém neměli. Ze zpěvu jsem ostatně nakonec zběhla, ale tentokrát jsem k tomu došla úplně sama. Nemám v tomto směru žádné ambice ani pocit, že jsem zkrachovalá zpěvačka, která pracuje v propagaci divadla, aby se nějak uživila. To, co dělám, mě hodně baví,“ říká Linda.
Marta Skarlandtová další dítě po Lindě mít nemohla, ačkoli si to moc přála. O to víc ale jejich rodina drží při sobě. „Když vidím, jaký vztah má Linda se svými dětmi, věřím, že až jednou ztratíme síly, bude čerpat energii z nich, tak jako jsme ji od sebe čerpali navzájem s Milanem. Máme štěstí, že spolu všichni žijeme v úzkém kontaktu. To jsme jako děti neznali, protože většina našich příbuzných až na jednu babičku zůstala v koncentráku,“ říká.
