JAK JSME SPOLU PŘEŽILI PUBERTU
Marta: U Milana se puberta dostavila celkem pozdě. Když se u něj rozvinula naplno, studoval už v Karlových Varech. Zbývající část rodiny řešila v rodných Hranicích na Moravě, zda se do Varů přestěhovat, aby byl Milan pod dohledem. Z toho tedy vyplývá, že mé zprávy o Milanově pubertě byly pouze zprostředkované.
Milan: Pubertu jsme u nás neřešili. Mou o rok a půl mladší sestru minula, ta se narodila už jako přemýšlivý, disciplinovaný tvor, a mě zasáhla až v sedmnácti, kdy jsem odcházel z domova. Studoval jsem v Karlových Varech školu cestovního ruchu a strašně se mi po domově stýskalo. Byli jsme vzácně soudržná rodina, prožili jsme se sestrou krásné dětství a já měl tehdy pocit, že bez rodičů a bez sestry vůbec nedokážu žít. Tak bolestně jsem se osamostatňoval.
ČÍM MĚ NEJVÍC ŠTVAL/A
Marta: Jako děti jsme s Milanem chodili všude většinou pořád spolu. Naši nám kladli na srdce, že jsme bratr a sestra. Abychom si na to zvykli už jako děti a zůstalo nám to i poté, co tu jednou nebudou. Chodili jsme i do baletu a Milan ten balet velmi prožíval i na ulici. Já jsem se za něj v tom okamžiku trochu styděla. Své pravidelné (2x týdně) pouliční taneční kreace prokládal boxem, kam tehdy taky chodil (já ne). Dotáhl to na mistra Moravy v papírové váze. Jen nevím, jestli ta kategorie pořád existuje, nebo zda byla vytvořena jenom pro Milana.
Milan: Sestra se nikdy doma neučila. Pozorně vyslechla, o čem je ve škole řeč, a když se jí na to ptali, tak jim to zopakovala. Měla pořád samé jedničky, včetně maturity. To mě štvalo.
O sourozencíchMarta Skarlandtová je dlouholetá televizní hlasatelka, moderátorka, tlumočnice, scénáristka a překladatelka. Jejím bratrem je herec Milan Hein. V roce 1975 se vdala za Zdeňka Skarlandta, kytaristu countryové skupiny Kamarádi táborových ohňů. Patří k nejoblíbenějším českým televizním hlasatelkám. V České televizi (dříve Československé televizi) působila jako hlasatelka v letech 1965 - 1994. Poté do roku 2000 moderovala pořad Dobré ráno. |
JAK JSEM DONÁŠEL/A RODIČŮM
Marta: Žalování nesnáším, s Milanem jsem si to vyřídila většinou sama. Ač jsem nechodila do boxu, jako divák jsem byla pozorná a lecjaké finty jsem odkoukala. Zato brácha žaloval, s kým zrovna randím. Špehoval mě a chránil moji počestnost.
Milan: Marta byla v mládí docela kypré slovanské děvče. Krev a mlíko. Klukům se líbila. Dal jsem si bratrský úkol uhlídat její počestnost. Měl jsem přehled o každém jejím „randěti“ a o všem referoval rodičům.
PRVNÍ SPOLEČNÉ TAJEMSTVÍ
Marta: Když mi Milan řekl, že je gay. Svěřil se i mámě a společně jsme pak řešili, jak to říct tátovi, aby to přijal.
Milan: Sestra se mně jako prvnímu svěřila, že přišla o panenství. Studovala tenkrát už na vysoké škole v Praze, kam jsem ji na koleje přijel navštívit coby voják základní služby. A hned se jí svěřil, že jsem homosexuál.
KDY JSEM RÁD/A, ŽE JI/HO MÁM
Marta: Pořád.
Milan: Odjakživa.
JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL/A ZLEPŠIT
Marta: Řekla bych, že na to už je pozdě. Mám ho ráda, jaký je.
Milan: Žádné. Bereme se takoví, jací jsme.
KDO JE MOUDŘEJŠÍ
Marta: No já, samozřejmě.
Milan: Sestra si určitě myslí, že ona. Nechám ji při tom. Jinak jsme se shodli, že ona je po mámě introvert, je hlubší a určitě vzdělanější než já, no a já jsem zase po tátovi družnější extrovert, bystřejší a pohotovější.
KDY MĚ NEJVÍC ROZPLAKAL/A
Marta: Když jako Kraus recituje báseň Karla Krause Nač se ptát v komorním muzikálu Touha jménem Einodis.
Milan: Když se jí narodila dcera Linda. Heinovi měli vnouče!
CO BYCH VZKÁZAL/A
Marta: To, co je o pár řádek výš. Jsem ráda, že tě, brácho, mám.
Milan: Nemám pro ni žádný vzkaz. Nic v sobě nedusíme a průběžně si vše podstatné vyříkáváme. Občas dost hlasitě.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJE
Marta: Letní scénou svého Divadla Ungelt. Žije tím nejen jako principál, ale po delším čase i jako herec. V komorním muzikálu pro Martu Kubišovou a Anetu Langerovou Touha jménem Einodis zpívá roli Karla Krause, kterou jsme mu se skladatelem Karlem Štolbou taky psali "na tělo". Mou představu Krause naplňuje dokonale - je sarkastický, nepříjemný, něžný a milující, zraněný i zraňující. Ostatně, to všechno umí být Milan i ve skutečnosti.
Milan: Svou rodinou, je už dvojnásobnou babičkou, a svou prací. Televizní hlasatelství a moderování jí přineslo věhlas, ale nikdy ji plně neuspokojovalo. Dnes je profesně určitě mnohem šťastnější. Napsala pro Martu Kubišovou a pro Anetu Langerovou krásný muzikál o baronce Sidonii Nádherné, hrajeme ho celé léto i letos na hradčanském Novém Světě. Sestra rovněž překládá, právě dokončuje překlad jedné nové anglické hry pro herečku Janu Štěpánkovou a pro Martu Kubišovou píše písňové texty. Umí psát. Má dar slova, je talent. A já jsem moc rád, že ji ve svém divadle mohu dopřát, aby ho uplatnila.
