"Uvažovala jsem o tom, že bych někam nastoupila alespoň na částečný úvazek. S tím životním tempem, kterým žije můj manžel, by ani nešlo chodit na dvanáctihodinové směny nebo na noční," vysvětluje Jandová.
Přesto věří, že by ji Petr Janda v rozhodnutí pracovat podpořil. "Když nebudu v porodnici pořád, aby manžel nebyl doma sám, myslím, že bude souhlasit," plánuje Alice.
Zastánci v současné době tolik diskutovaných domácích porodů u Alice Jandové podporu v žádném případě nenajdou. "Určitě by každá žena měla mít možnost vybrat si, v jaké poloze bude rodit. Jak jí to vyhovuje a nejméně bolí. Porody doma ale odsuzuji. Jako studentka jsem musela ke zkouškám absolvovat v pozici asistentky 30 porodů a vím, že úplně rutinní porod naprosto zdravé maminky se může změnit až v tragédii, kdy zahyne i matka i dítě," říká.
Pochopení nemá ani pro své kolegyně, které se k takovému kroku odhodlají. "Vím, že některé porodní asistentky si to na triko vezmou, a jdou k maminkám rodit domů. Je to protizákonné a já s tím absolutně nesouhlasím," dodává kategoricky. "Sama bych to nikdy neudělala."
Povolání porodní asistentky si Alice vybrala proto, že prý miluje děti. Logicky se tedy nabízí se otázka: Co takhle vlastní děťátko? "Uvidíme, co nám přinese život," usmívá se Jandová. "Naděje je vždycky!"
