Pouhý týden si před půl rokem manželé Hoangovi z Břas u Rokycan užívali vytoužené dítě, které nemohou mít. Vybírali jméno. Zalíbila se jim Sandra. Nakupovali oblečení, pleny, kočárek i hračky. Sandra se ve skutečnosti jmenuje Le Hoang Mai Khanh.
Narodila se před rokem a půl vietnamské matce v německém Bernburgu, ze kterého putovaly do Prahy. Žena, neschopná se o dceru po smrti muže starat, v lednu napsala inzerát: Daruji holčičku k adopci. Manželé Hoangovi zareagovali okamžitě. Do bytu v Krči dorazili za chvíli.
"Za deset minut jsme si dítě v mrazu, jen tak v košilce a dupačkách, odváželi domů. Jiné oblečení Sandra neměla. Matka byla vystrašená. Kvůli nelegálnímu pobytu nevycházela vůbec ven. Malá neměla ani postýlku, žila v autosedačce," líčí Dagmar Hoangová podmínky, ve kterých dítě žilo, aniž si toho kdokoliv všiml.
Zoufalou matku při projednávání budoucnosti dítěte alespoň něco trochu uklidnilo. "Byla ráda, že Sandra bude ve smíšeném česko-vietnamském manželství. Tehdy na nás měla jedinou podmínku. Dítě jsme museli odvézt okamžitě," říká Dagmar Hoangová, která tušila, že kvůli chybějícím dokladům o dítěti budou mít s manželem potíže při vyjednávání adopce. "Nechtěla jsem, aby někdo za pár dnů našel dítě utopené v řece," vysvětluje ukvapené jednání, ze kterého odjížděli jen s čestným prohlášením matky o souhlasu s adopcí.
Sociální pracovnice při prvním setkání s manželi a dítětem zaváhaly. "Nikdy jsme takový případ neřešily," přiznává vedoucí sociálního referátu rokycanského okresního úřadu Květuše Vernerová. Po návštěvě rodiny však okamžitě daly soudu podnět k odebrání dítěte. "Oba manželé chodili do práce. Když jsem přijela, holčičku hlídala sousedka. Oni po směně spali," vyjmenovává jeden z důvodů pro odebrání dítěte.
"Darování naše zákony nedovolují. Dítě nemělo jediný doklad. Nevěděli jsme nic o jeho zdravotním stavu ani o Hoangových," přidává další argumenty. Soud se prostřednictvím policie bezvýsledně snažil vypátrat matku. Neuspěli ani Hoagnovi, kteří se do bytu vrátili. Matku už tam nenašli.
"Původně jsme se chtěli s manželem o Sandru střídat a chodit do práce. Když jsme zjistili, že je zaostalá a potřebuje individuální péči, rozhodla jsem se pro výpověď. Sandra mohla být celou dobu u nás, zatímco úřady by vyřizovaly papíry," nezamlouvá se postup úřadů Dagmar Hoangové.
