Manžel se bál, že to budou holky

„Mimčo jsme strašně chtěli. Ale že budou čtyři, to jsme netušili,“ říká s unaveným úsměvem den po porodu čtyřčat devětadvacetiletá Denisa Janušová z malé vesničky u Jihlavy, která leží v porodnici v Podolí už od listopadu a strávila tam i Vánoce. Ne bezdůvodně. I tak porodila císařským řezem o dva a půl měsíce dříve a skončila na jednotce intenzivní péče.

„Když se taťka poprvé dozvěděl, kolik se jich má narodit, tak se chytnul za kliku a myslel si, že si z něj děláme srandu. A to ještě tehdy vypadalo, se narodí jen tři,“ říká mladá žena ve žlutém županu. Nad snímkem z ultrazvuku si z něj dělali legraci, že mu na něj těch miminek „naklikali“ víc přes počítač. A jeho druhá reakce? „Ať to nejsou čtyři ženský,“ zavzpomínala Denisa, která už má téměř desetiletou dceru Dominiku.

Při porodu držel manžel Denise palce pro štěstí. Její palce. „Když ale viděl, jak mě rozřízli a vyndali první miminko, tak se musel otočit a říkal, že by to nevydržel,“ podotýká. V té době si ještě mysleli, že se „klubou“ tři kluci a pouze jedna holka. Když se narodila druhá, řekl prý jen: „Bude to Denda, po tobě.“

Dodnes ještě nemá doma nic nachystaného, protože do Podolí musela přijet v listopadu a už tam zůstala. „Probrečela jsem jenom první měsíc. Chápu, že miminka péči potřebují,“ říká matka, která od března bydlí s manželem, dcerou a psem v Dudíně, vesničce se sto padesáti obyvateli na Jihlavsku. Nyní už je tam asi každý zná. Její manžel prý totiž porod pořádně oslavoval. „Dopoledne jsem mu volala a ještě nebyl schopný mluvit,“ směje se matka.

Na ruce má matka čtyř dětí stejný počet červených koleček s čísly, přivázaných šňůrkami. Čerství novorozenci, dva kluci a dvě holky, zatím u sebe nemá. Musí být v inkubátorech. „Zatím jsem viděla jenom Annu Marii a Zdendu a už jsem stihla jedno číslo ztratit. Ale našla jsem ho,“ dodává hned spiklenecky žena, která se už těší, až ji pustí i k Martinovi a Denise. V porodnici bude ještě minimálně měsíc, než děti trochu přiberou na váze a povyrostou.

Přiznává, že na návrat domů se po měsících nemocničního prostředí i přes všechnu péči velmi těší. „Napustím si plnou vanu horké vody. Na to se těším asi nejvíc,“ říká Denisa.

Velmi šťastná však byla i v porodnici, když jí lékaři umožnili, aby s ní tři dny na Vánoce mohl být manžel i s dcerou. „Dovezli stromeček, cukroví, kapra, prostě všechno. Bylo to super, přestože jsem Štědrý den strávila v posteli,“ vzpomíná.

Martin se v Podolí narodil jako třetí.

V podolské porodnici se narodila čtyřčata, každé však spí odděleně ve svém inkubátoru.