Jak vypadá letní dovolená lékaře, kterého po práci denně čeká druhá směna u šesti dětí?
Já ani nevím, co znamená pojem dovolená. Že si napíšu dovolenku a místo do práce jdu jinam?
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Jak dobře je v Česku anesteziolog placený? A najde si Lukáš Pollert někdy čas i na sebe? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Asi tak nějak…
Ale kam bych šel? Vlastně ani nevím, jestli jsem někdy nějakou klasickou dovolenou měl. Ve smyslu, že bych někam na týden odjel jako třeba Jaroslav Marvan ve filmu Dovolená s Andělem.
Vy s rodinou na dovolenou nejezdíte?
Poměrně často uvolňuju děti ze školy, aby mohly už třeba v pátek na horách trénovat na víkendové lyžařské závody. Máme oddíl SK Lajdáček, v němž je asi osmdesát dětí. Takže většinou asi tak jednou za dva týdny si beru den dovolené, což se za celou zimu docela načte.
Takže na léto už vám žádné volno nezbývá?
Ale jo, teď jsme zrovna pár dnů trávili na umělém kanálu v Českém Vrbném na kraji Českých Budějovic. S Kubou Prüherem (bývalý český reprezentant ve vodním slalomu, pozn. red.) jsme to tam dětem trochu chtěli předvést.
Moře vás neláká?
A co bysme tam dělali? U rybníka zase bývá nuda, bahno a komáři. Do penzionů nebo hotelů taky nejezdíme, protože by nás tam pobyt v osmi lidech přišel hrozně draho. Nejlepší je spát pod stanem, z něhož děti vylezou rovnou ven a hned mají spoustu možností pohybu a zábavy. Potřebují především dobrodružství, a protože k vodě má naše rodina nejblíž, tak je nechávám, ať se ve vlnách vydovádějí. Tři nejstarší už docela dobře plavou, ale přesto je samozřejmě hlídat musím.
Vy sám byste si dovolenou naplánoval jak?
Nejradši bych si ji užil doma na Ořechovce a jen bych se rejpal na zahradě. Určitě je na ní větší klid než v autě, když někam cestujeme. Stavíme pomalu na každý benzínce kvůli čůrání a kakání, navíc se děti odmítají přikurtovat pásy. Kvůli věčnému řevu v autě řídím se sluchátkama na uších. Takže i dvouhodinová cesta naší rodiny se mění v docela slušné martyrium. Nejradši proto zůstávám na jednom místě, kde se nemusím fyzicky vůbec namáhat. Jsem fakt hrozně línej. Nechci se zadejchat, protože fyzická námaha mě opravdu strašně obtěžuje.
Lukáš Pollert se synem Janem
Vždyť s dětmi trávíte spoustu času na lyžích a v létě zase na vodě. Spíše se tedy zdá, že vás naopak ke sportu znovu přivedly…
Ale já fakt nesportuju! Dobře, je pravda, že jsem si zase pořídil loď a loni po 14 letech znovu jel závod. V Sušici jsem skončil druhý, ale bylo to moc namáhavý. Bolely mě ruce a vůbec mě to nebavilo. Takže už příště závodit nebudu. Párkrát jsem sice s Janem (nejstarším devítiletým synem, pozn. red.) jezdil, ale vozili jsme se spolu jen na hladké vodě. Stejně jsem brzo zjistil, že je lepší koukat na něj ze břehu. I kvůli tomu, že ostatní moje děti jezdí po břehu třeba na tříkolkách a já musím dávat pozor, aby nespadly do umělého kanálu.
V čem vám početnost rodiny působí největší problémy? Že se nevejdete do auta, anebo že si třeba na večeři musíte zamluvit pomalu polovinu restaurace?
Večeři v restauraci si z finančních důvodů dovolit nemůžeme. Což se netýká jen jídla, ale i pití, protože děti chtějí pořád další a další limonády. Na horách při závodech samozřejmě do nějakého stánku zajdeme, ale když máme chuť na pizzu, tak jich několik objednám sem domů na zahradu. Návštěva hospod je pro nás ale zcela nereálná (smích).
