Leoš Mareš: hvězda, nebo blázen?

  • 8
Nejspíš jste ho už znali dlouho. Jako podivína v kožichu. Nebo jako blázna. A těžko mít za zlé, pokud jste si mysleli ještě něco horšího. V posledních týdnech se však svět kolem moderátora Leoše Mareše změnil. Lidé ho najednou berou, říkají mu, jak je skvělý, a vyprávějí si jeho vtipy.

Když před dvěma lety jako Skokan roku přebíral Českého slavíka, přišel na jeviště Státní opery v kožichu.

Při jednom ze svých vystoupení si svlékl triko a před ječícími dívkami si strčil ruku do kalhot. Na křtu desky udeřil jednoho zhostů.

Ono opravdu nebylo těžké udělat si názor na Leoše Mareše... Jenže pak se něco změnilo.

Večer šestého prosince, Státní opera vPraze, předávání Českých slavíků. Miliony lidí seděly u televize a stalo se něco, co se u podobných udílení cen nestává.

Lidé se smáli. Ještě několik dní se bavili nad příspěvkem sestaveným z děkovaček Karla Gotta, ve kterých během let říkal, že "tentokrát to opravdu nečekal".

Nebo zvláštní nominace. Michael Jackson v kategorii Zpěvák roku za píseň Páni kluci. Diana Kobzanová v kategorii zpěvačka roku za píseň Když jde malý bobr spát. Fanoušci fotbalového klubu Baník Ostrava v kategorii Skupina roku za píseň Baníčku, my jsme s tebou.

Leoš Mareš najednou přestal být jen cvokem v kožichu. Celý večer nejen moderoval, ale všechny vtipy sám vymyslel. "Jsi dobrej," řekla mu ještě během přenosu Lucie Bílá. Mareš předvedl něco, na co není člověk od moderátorů v Česku zvyklý. Vtip. Ostrý vtip, až ironii. Často se potácí na hraně slušnosti. Stačí přidat jedno slovo, změnit výšku hlasu a už může někoho urazit. Jenže on ho nepřidá.

"Ujede ve dvou procentech vtipů, víc ne," říká Pavel Zuna, který Mareše přivedl do Novy. "Vím, že někdy plácne blbost. Ale tři hloupé nápady jsou lepší než nápad žádný." Mareš opravdu není moderátorem, který jen odmluví to, co má. Radši přitvrdí a riskne, že něco zkazí. Jak sám říká: "Zatáčku můžete s formulí projet ve sto třiceti, ale když chcete být nejlepší, tak ve sto osmdesáti."

Jeho humor je zvláštní. Podle jedněch stupidní a podle druhých dokonale jednoduchý. Umí si hrát se slovy, což dokazuje i v hitparádě Eso, kterou na Nově uvádí od září. Do studia za ním nedávno přišla zpěvačka Zina. "Tady je hrozná zima." Měla zrzavé vlasy. "Vítám vnučku malíře Jana Zrzavého." Měla zelený svetr. "Vidíte, mládí má zelenou." Sledovanost Esa za poslední týdny stoupla, každou sobotu se na něj dívá tři sta tisíc lidí. Mnoho z nich ne kvůli písničkám, ale právě kvůli Marešovi.

Měli mě za idiota

Leoš Mareš býval pro smích, o tom není pochyb. A taky není pochyb, že mnohým je pro smích stále. Kvůli tomu, jak se obléká, jak se chová nebo jak zpívá. "Opravdu bych si přál, aby nás neposlouchali stejní lidé, kteří poslouchají Leoše Mareše," říká zpěvák Richard Krajčo ze skupiny Kryštof. Nebo jeho kolega Bohuš Matuš: na jeden večírek přišel v kožichu, aby Mareše parodoval.

Někteří kolegové o něm říkají, že je při práci arogantní. "Když je na place, sekýruje všechny kolem, od zvukaře po režiséra," tvrdí moderátor, který si nepřál být jmenován. "Chybí mu pokora, všechny uráží a už se mu párkrát stalo, že klient, který si ho najal, nebyl spokojený." Kdo je však alespoň trochu soudný, musí uznat, že Mareš něco umí. A že rozhodně není hlupák. Pavel Zuna to vystihl dobře: "Je to chytrý kluk, i když měl dlouho jinou image."

Pochybovače poprvé nalomil, když mezi celebritami skončil třetí v IQ testu národa, který vysílala Nova. Hele, Pán kožichů docela překvapil, říkalo se. "Vidíte, to slovo překvapil. Vážně si o mně mysleli, že jsem idiot." Nebo když byl hostem Haliny Pawlowské v pořadu Banánové rybičky. "Byl vtipný, pohotový a příjemný," vzpomíná Pawlowská. Ostatně to poznáte sami, když sním mluvíte. Deset minut vám dokáže vyprávět, proč se mu v kině nelíbil film, a jeho argumenty nejsou hloupé. Nepoužívá naučené fráze.

Marešovi je sedmadvacet a tam, kde je, se šplhal poměrně pomalu. V roce 1998 ho programový ředitel Miloš Pokorný přijal do rozhlasové stanice Evropa 2, ale vypadalo to na krach. Dostával pokuty a neuspěl ani v konkurzech na moderování Esa či Snídaně s Novou. "Byl na ránu," prohlásil v jednom rozhovoru Pokorný, dnes známý hlavně díky skupině Těžkej Pokondr. "Spousta lidí mě měla za blázna, že ho z rádia nevyhodím." Mareš brzy dostal místo ranního moderátora, což je v rozhlase jedno z nejprestižnějších míst.

A výsledek? Z jeho Ranní show, kterou každý všední den připravuje s Patrikem Hezuckým, se stal fenomén. Poslouchá ji tři sta padesát tisíc lidí a platí o ní to, co bylo řečeno o Esu. Má vtip. I když budete Mareše od základů nenávidět, jedno mu přiznat musíte. Pracovitost. Denně vstává v pět ráno, od šesti do devíti je v rozhlase, jednou týdně připravuje Eso, natáčí vlastní desky a po večerech moderuje firemní večírky. Nikdy neměl manažera a všechno si organizuje sám.

Zuna ho musel mírnit

Ta hudba je poměrně důležitá. Právě díky ní se Mareš dostal mezi slavné. A rozhodně se nehodí používat slovo zpěv. Leoš Mareš nezpívá a podle svých slov to ani neumí. Recituje, odříkává slova, ale i to má úspěch. Když v roce 2000 natočil první album Tři slova, prodalo se jí 45 tisíc kusů! Velkým zlom přinesl Marešovi rok 2003. Příval slávy začal dnem, kdy mu Pavel Zuna nabídl moderování pořadu Eso. "Viděl jsem ho na několika akcích a bylo mi jasné, že je originální. Pozitivní a do všeho nadšený," říká Zuna. Hitparáda najednou přestala být nudná. Stačí ukázat, co nový moderátor udělal s klasickými anketními otázkami, díky kterým diváci vyhrávají ceny.

Zabíjení zvířat je:
A hrozně špatné,
B hrozně správné.

Koťata jsou mláďata:
A kočky,
B psa,
C kozy.

Když měl ve studiu zpěváka skupiny No name, prosil diváky, aby mu vymysleli jméno. Jenže někdy Leoš Mareš přestřelí. "Líbí se mi, když se strefuje do celebrit, ale jednou jsem ho musel mírnit," vzpomíná Pavel Zuna. "To když se posmíval divákům." Mareš si občas dělá legraci z dárků, které mu diváci posílají. Zkrátka: na Leoše Mareše je lehké si udělat názor. Nemusí být pozitivní. Když ho nemáte rádi, neposlouchejte ho. Opovrhujte jím. Ale uznejte, že už není jen cvokem v kožichu. I když... K Vánocům si koupil nové ferrari.

Když se řekne Leoš Mareš...

Gabriela Osvaldová, textařka
Jeho hudba mi přišla jednoduchá a to samé jsem si myslela o něm. Jenže ve Slavíku mě překvapil, bylo to jeho nejlepší moderování, jaké pamatuju. Leoš byl příjemný a uvolněný.

Richard Krajčo, zpěvák
Je to inteligentní kluk, a proto je pro mě děsivé to, co dělá. Vadí mi jeho snaha být slavný za každou cenu. A jeho hudba? Verše ze slabikáře, to je šílené.

Jana Štefánková, moderátorka
Pracuje se s ním dobře. Doplňujeme se, a když vedle mě stojí, nemá potřebu exhibovat. Jednou jsem mu řekla, že se mi nelíbí některé jeho vtipy, a on ubral.

Rozhovor s Leošem Marešem
Urážek už bylo dost

Díky moderování Českého slavíka na vás spousta lidí změnila názor. Co si podle vás mysleli předtím?
Neznali mě, soudili z krátkých článečků a fotek. Mysleli si, že jsem kluk, co se pokouší zpívat, ale neumí to.

Nebo že jste cvok.
Spíš ten, co chodí v kožichu. Byl jsem jim fuk a ve Slavíku jsem je zaujal. Přitom na něj nekoukali kvůli mě.

Tak pozor. Já znám pár lidí, kteří se na Slavíka dívali kvůli vám. Aby viděli, jak se znemožníte.
A mluvil jste s nimi potom?

Změnili názor.
To byl přesně můj cíl. Kdo mě znal, věděl, jaký to bude. Když je ale někdo proti vám a vy ho dostane na svou stranu, nebo aspoň nalomíte, je to vaše vítězství.

Divíte se lidem, když si o vás mysleli, že jste podivín?
To není jen tak. Lítal jsem po diskotékách v kožichu, ale těm lidem tam se to líbilo. Bavili se. Nedělal jsem to pro nikoho jiného než pro ty, co tam byli. Chápu, že když pak někdo viděl fotku v kožichu a neznal prostředí, myslel si, že jsem divnej. To je ale, jako byste neznal Třísku, viděl fotku z Krále Leara, na které běhá nahý, a řekl si, že je to blbec.

Ale nedělal jste jen to. Jednou jste si při své show svlékl triko a rukou sáhl do kalhot.
No jo.

Prý vás to připravilo o řadu nabídek.
Pár jich bylo. Jistě, to gesto bylo asi přehnané, ale taky to nebyla exhibice na Václaváku. Byla to show pro moje fanoušky.

Taky jste napadl hosta na křtu desky.
Napadl... Křtil jsem desku a desetkrát jsem těm lidem kolem řekl, ať se nebojí. Že po nich nebudu stříkat šampus. Šli blíž, jenže pak z první řady vyskočil kluk, vytrhl mi láhev z ruky a začal stříkat. Vypěnil jsem a dal mu ránu.

Slyšel jste už nějakou kritiku na Slavíka?
Žádnou, jen pana Rejžka.

Ani ve stylu, že ne všem vašim vtipům musel běžný divák rozumět? Třeba ten, že záštitu nad kampaní zpěvačky Rebeky převzal francouzský básník Jean Cocteau. Kdo podle vás ví, že se její přítel a manažer jmenuje Josef Kokta?
Tak je to ale vždycky, ne? Když jdete do divadla na Cimrmana, taky nepochopíte všechny fóry. I ten zbytek vám ale stačí k tomu, abyste se bavil. Tenhle večer byl hlavně pro lidi z branže, a ti rozuměli. Na zasedání hokejového svazu taky řeknete Karel a každý ví, že myslíte Guta a ne Gotta.

Nestoupla vám sláva do hlavy? V Esu jste na kameru ukazoval SMS od Lucie Bílé, ve které vás chválila za Slavíka. Nepřeháníte?
Ale Eso je moje show. Udělal jsem to i proto, že jsem nic jiného neměl. (smích) Nemyslete si, zas tolik lidí mě nechválí, těžko ze dne na den převrátíte veřejné mínění. I teď u vás cítím pochybnosti.

Není to lepší, než kdybych vás tu plácal po ramenou a říkal, jak jste úžasný?
No jak se to vezme. Urážek už bylo dost. Když máte čtyři roky na talíři, že jste cvok, co běhá v kožichu, tak pár týdnů pochval neuškodí. Proč zkrátka nemůžete uznat úspěch a musíte za každou cenu i v něm hledat chyby? Vezměte si, když Valenta vyhrál olympiádu. Taky jste mu neřekl: Zlato je dobrý, ale mohl jsi skočit líp.

Viděl jsem, jak vás na dvou večírcích někdo parodoval v kožichu. Vadí vám to?
To je vděčné, samozřejmě. Jde o to, jestli to ten člověk udělal vtipně. Pokud ne, ublíží to jemu, ne mně.

Udělal to třeba zpěvák Bohuš Matuš.
No a já bych si třeba nikdy šátek na hlavu nevzal. Nepřišlo by mi to vtipné. Stejně tak bych si nedělal legraci z toho, že je Bohuš Matuš kominík.

Vadí vám, když podobní lidé kritizují vaši hudbu? Třeba zpěvák Richard Krajčo ze skupiny Kryštof.
Mně přijdou trapné řeči, že hudbu dělám pro peníze a že se líbí jen malým holčičkám. To zkrátka není pravda, ty desky se líbí hlavně mně. To jsou moje texty, nikomu je nevnucuju. Nejsem nastrčená figurka producenta, který připraví hudbu a řekne: Takhle to nazpívej. Jsem velmi citlivej, když se bavíme o moderování. Ty vedlejší věci - jako právě muzika - mi jsou do jisté míry jedno.

Ale právě díky muzice jste se stal známým. Mnohem dříve než jako moderátor.
To je fakt. První úspěch přišel v branži, kde jsem to nechtěl. Já nejsem zpěvák. To, co umím, najednou zůstalo v pozadí. Ale možná bych se bez písniček dál nedostal! Dělal jsem konkurzy na Eso i Snídani s Novou dávno předtím, než jsem začal s hudbou. A nikdy jsem neuspěl.

Hudba vám přinesla i ocenění Skokan roku ve Slavíku. Kritici tehdy říkali, že je to výsměch.
Ale vždyť je to cena za popularitu, ne za hudbu. Dostal jsem cenu na Andělech, kteří jsou jen o hudbě? Nedostal. Do Slavíka můžete napsat: zpěvák Zdeněk Izer a zpěvačka Veronika Žilková. Já nechci cenu za album roku.

Leoš Mareš v kožichu

Leoš Mareš

Leoš Mareš

Leoš Mareš

Zdeněk Podhůrský, Zuzana Belohorcová a Leoš Mareš.

Leoš Mareš a jeho fanynky.

Moderátor Leoš Mareš se se svou přítelkyní Monikou.

Leoš Mareš s přítelkyní Monikou Poslušnou.