Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Laskavé příběhy Jaroslava Němečka

aktualizováno 
- Myslím si, že jedním z typických rysů Čtyřlístku je, že mu čtenáři zůstávají věrní. Maminky dnes svým dětem kupují to, co samy četly, když byly malé. A neopomenou přitom novým dílem zalistovat. Dokonce znám partu kamarádů, počítačových odborníků, kteří, když si chtějí opravdu odpočinout, vyjedou společně na chatu a s sebou si kromě dobré lahvičky vezmou hromadu starých Čtyřlístků. Do Prahy se pak vracejí naprosto spokojení a odpočatí. "Je to až komické, zkuste si někdy večer přepnout rychle za sebou pět nejrůznějších televizních programů a prakticky na každém z nich narazíte na chlapa s pistolí v ruce. Buď právě nabíjí, nebo se mu kouří z hlavně, jak někoho zastřelil, anebo se alespoň někoho zastřelit chystá. Je to princip, který se promítá i do dětských pořadů a do dětských komiksů. Čtyřlístek se od začátku snaží o něco jiného - jeho hrdinové jsou především kamarádi. Když bojují proti nějakému nepříteli či nějaké nepravosti, tak vítězí vtipem. Na rozdíl od obvyklých zahraničních komiksů zde není argument rána pěstí," vysvětluje Jaroslav Němeček, výtvarník, z jehož ateliéru vzešlo už více než dvě stě sedmdesát příběhů Čtyřlístku. Laskavých dobrodružství, která dnešní děti hltají stejně nadšeně jako jejich rodiče před dvěma či třemi desítkami let.

Za několik měsíců uplyne celých třicet let, ve kterých v papírovém komiksovém světě žijí moudrý vynálezce kocour Myšpulín, vyplašený zajíc Pinďa, hromotlucký jedlík Bobík a parádivá psí holčička, nadaná ženskou prozíravostí, Fifinka. Jak se zrodili?
Vymysleli jsme je se ženou před třiceti lety vlastně během jednoho jediného večera. Sedli jsme si a povídali si o tom, jaké figurky a také typy by se v našich příbězích měly objevovat. Tak vznikla vděčná postava vynálezce Myšpulína, který když je nejhůř, vymyslí z vlásenky lokomotivu a vyřeší jakoukoliv situaci. Na druhé straně je tam silák Bobík a důležitým momentem je samozřejmě Fifinka, která do příběhů vnáší určitou ženskou logiku. Dokáže ty tři chlapíky vždy usměrnit, takže to vlastně nejsou výhradně klukovské příběhy jako třeba v případě Rychlých šípů pana Foglara.

Čtyřlístek se tedy octl na světě během jednoho jediného večera. Ale jak už to v životě výtvarníků, malířů a umělců vůbec bývá, původní plány se často liší od pozdější práce. Ani vy jste nebyl na počátku své výtvarnické dráhy přesvědčen, že jste se jako autor dětských kreslených seriálů přímo narodil...
V letech 1960 až 1964 jsem studoval střední uměleckoprůmyslovou školu, obor propagační výtvarnictví u profesora Pípala. V tomhle věku je každý výtvarník přesvědčen, že chce být druhým Picassem, nebo alespoň druhým panem profesorem. Ani já nebyl jiný. Ovšem jak je to doopravdy, zjišťujete až postupem let. Až teď, když už třicet let kreslím Čtyřlístek, zjišťuji, že s tím Picassem to bylo jinak. Už když jsem byl docela malé dítě, tak ve čtyřech, pěti letech, a maminka ode mne chtěla mít pokoj, dala mi tužku, papír a řekla - kresli si. Když se dnes s odstupem let podívám na své naivní dětské obrázky, zjišťuji, že už tehdy to vlastně byly jakési komiksy - pejskové bojující proti kočičkám, stavějící si domečky, jezdící, válčící, žijící... Protože, jak jsem již řekl, v určitém věku jsem chtěl být druhým Picassem, bral jsem zpočátku Čtyřlístek jako jakousi okrajovou záležitost. V roce 1968 se k nám díky krátkodobému uvolnění dostaly vlastně poprvé dětské komiksy ze Západu. A nás napadlo udělat něco podobného. Spolupracoval jsem už v té době s nakladatelstvím Orbis, ilustroval jsem omalovánky, leporela a prostorové knížky pro děti. Napsal a nakreslil jsem první příběh Čtyřlístku, odevzdal ho do redakce a ta ho vydala. Všichni si tehdy mysleli, že to bude jen jednorázová záležitost. Ale šedesátitisícový náklad okamžitě zmizel a začalo se mluvit o pokračování. A tak vyšly ještě další dva příběhy, které jsem také nakreslil i napsal sám. Zájem byl velký a my začali uvažovat, zda by se ze Čtyřlístku nemohl stát časopis. Doba se mezitím ovšem změnila a my se dozvěděli, že časopis může vydávat pouze organizace jako třeba SSM nebo Pionýr. V té chvíli kolegové vymysleli rafinovanou obezličku, že Čtyřlístek nebude pravidelný periodický časopis, ale knihovnička. Proto tehdy vycházel nepravidelně, devětkrát do roka.

Jak dlouho jste si autorsky vystačili sami?
Spolupracovníky jsme museli hledat hned od počátku, protože vymyslet jeden, dva, tři příběhy je v podstatě snadné, ale devět za rok není legrace. O spolupráci jsem požádal paní Sýkorovou a paní Štíplovou. Ta do té doby psala krásnou poezii, ale pak podepsala jednu z mnoha tehdejších petic a od té chvíle měla zákaz publikovat. Začala pro nás vymýšlet příběhy pod jménem svého manžela. S železnou pravidelností jich tak vymyslela rovných sto padesát.

Kdo dnes stojí za Čtyřlístkem kromě vás?
V současnosti se na námětech pro Čtyřlístek podílí hned několik autorů. A to nejen na dalších obrázkových příbězích, které každé vydání doplňují, ale i na dobrodružstvích čtveřice samotné. Vedle časopisu, který teď vychází čtrnáctkrát do roka navíc přichází na trh desetkrát ročně i Čtyřlístek Speciál a řada dalších publikací a knížek. Čtyřlístek v jedné z nich například učí své malé čtenáře anglicky a objevil se už i na interaktivním CD-ROM. Čtveřice přátel se tedy nevyhýbá ani moderní technice. Koneckonců, objevíte ji i v příbězích samotných. Bobík uvězněný v lednici mrazíren Ledo-Medo-Fredo volá o pomoc mobilním telefonem. Fifinka se přesune do pohádky za pomoci virtuální reality. Na tradičním poselství se však nic nemění. Totéž platí i o způsobu, jak obrázkový časopis vzniká...
Připravujeme vždycky celý ročník dopředu. Každý z autorů přinese šest námětů, kde v několika větách naznačí, o čem by mohly jeho příběhy být. Ze čtyřiadvaceti přinesených nápadů pak v redakci vybereme ty nejlepší. Je přitom třeba dbát, aby se nekřížily s námět ostatních výtvarníků a textařů, kteří vytvářejí pro časopis další komiksy. Textař potom zpracuje námět formou scénáře ke kreslenému filmu. Znamená to, že vlevo je například napsáno - Myšpulin zatřepal ampulí, a vpravo stojí - Bum!!! Takto zpracovaný text dostanu já, sednu si, nakreslím všechny obrázky nejdřív tužkou a odnesu je redakci ke schválení. Definitivní obrázky nakreslím tuší a natáhnu do počítače. V počítači se pak vybarvují a dosazuje se k nim text.

Dobrodružství Fifinky, Bobíka, Pindi a Myšpulína se sice odehrávají ve smyšleném pohádkovém světě, ale ten má skutečný, reálný předobraz...
Typická česká krajina, v níž Čtyřlístek žije, je ve skutečnosti kraj kolem Bezdězu a Máchova jezera. Hrad Bezub je tedy vlastně Bezděz a rybník Blaťák je Máchovo jezero. Vesnička Třeskoprsky, ve které má Čtyřlístek svůj domeček, jsou ve skutečnosti Doksy. Jezdím tam na chalupu a mám ten kraj rád. Vlastně i domek, kde Čtyřlístek bydlí, má skutečný předobraz. Právě v takovém, i když tady v Praze, v Modřanech, jsem se narodil a strávil v něm dětství. Kamna, na kterých Fifinka vaří, jsou tatáž, na jakých vařila moje maminka. Poněkud nezvyklý je možná zelený nábytek, ale má ho tam už třicet let, a po pravdě řešeno, můj tatínek míval doma neustále plechovky se zelenou barvou a tou veškerý nábytek, který mu přišel pod ruku, natíral. Takže se tímhle způsobem vracím zas a znova do dětství.

Ačkoliv jsou všechny postavičky Čtyřlístku rovnocennými partnery, přece jenom se vkrádá otázka, zda vám některá z nich není milejší či bližší. Zda některé z nich sem tam trochu nepomáháte?
Musím se přiznat, že typově je mi asi nejbližší Bobík. Nejčastěji se s ním ztotožňuji kvůli jeho kladnému vztahu k jídlu. Ale nemohu tvrdit, že některou z postaviček bych měl radši a některou méně. Kreslí se všechny stejně dobře, a pokud jde o příběhy, někdy připadne hlavní úloha Fifince, někdy Myšpulínovi, jindy někomu jinému. V podstatě jsou všichni čtyři mými dětmi a u těch přece nemůžete říct, koho máte více a koho méně rád. S dětmi nakonec souvisí i vznik Čtyřlístku. Když jsme před třiceti lety tyhle postavičky vymýšleli, měl jsem právě dvouletého syna Vítka, a tak jsem je vymýšlel v podstatě pro něj. Dneska už se mnou na Čtyřlístku spolupracuje a právě s ním jsme vytvářeli počítačovou animaci pro CD-ROM.

Právě na bázi počítačového CD-ROM přinesl Čtyřlístek v roce svých třicátých narozenin i jednu moderní učební pomůcku...
Hraní si s počítačem je dnes pochopitelně už také určitý druh zábavy pro děti. Pokusili jsme se dětem nabídnout i něco, co má určitou výukovou hodnotu. Takže na našem třetím kompaktu Čtyřlístek mluví česky, ale text v bublinách je anglický a naopak. I když jde o věc poměrně novou, je o ni velký zájem a celý náklad je prakticky rozebrán.

Je vlastně s podivem, že čtveřice hrdinů nejoblíbenějšího českého dětského komiksu se dosud nikdy neobjevila na televizní obrazovce. Není vám to líto?
O Čtyřlístku se už uvažovalo i jako o večerníčku. Na jaře roku 1989 dokonce v Krátkém filmu vznikly první tři díly. Pak se ale věc v souvislosti se změnami, které do Krátkého filmu nutně musely přijít, zastavila. Vzniklo tam určité bezvládí a čekalo se na "bohatého Američana", který přijde a všechno koupí. Práce na večerníčkovské podobě Čtyřlístku nakonec úplně skončila. Paradoxně v tom asi hrála roli skutečnost, že jde o tak bytostně českou záležitost. Je to určitý fenomén, když se řekne "čtyřlístek", každému se většinou vybaví čtyři figurky, a ani si neuvědomí, že je to vlastně rostlina. Ovšem na "bohatého Američana" tohle kouzlo tradice neplatí. Bude chtít natočit supermana nebo co já vím, ale Čtyřlístek mu asi do oka nepadne.

Pro další a další laskavá dobrodružství Čtyřlístku není ovšem absence kamer podstatná. Z podkrovního ateliéru Jaroslava Němečka nedaleko pražských Kavčích hor vycházejí stále nové příběhy nerozlučné čtveřice, která má jednu obrovskou výhodu: nestárne. A k tomu samému dokáže přimět, alespoň na okamžik, i své čtenáře, ať už jsou jakéhokoli věku.

Autor:



Nejčtenější

Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice
Je to definitivní, končíme. Těžkej Pokondr odchází z Frekvence 1

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný tento měsíc skončí na Frekvenci 1. Těžkej Pokondr se na tom dohodl se...

Duo Těžkej Pokondr
Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice

V úterý se na sociálních sítích objevily informace, že moderátorské duo Roman Ondráček a Miloš Pokorný alias Těžkej...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Modelka Yasmin Le Bonová nafotila v padesáti letech kampaň na plavky.
Najednou mám prsa, břicho a boky, říká o stárnutí modelka Le Bonová

Britská kráska Yasmin Le Bonová (52) patřila v osmdesátých letech k nejžádanějším modelkám. Manželka frontmana kapely...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Další z rubriky

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Julia Robertsová
Na začátku kariéry jsem se chovala jako spratek, míní Julia Robertsová

Hollywoodská herečka Julia Robertsová (49) zavzpomínala na začátek své hvězdné kariéry. Byla velmi ambiciózní, aby...

Michael Fassbender a Alicia Vikanderová na MFF v Benátkách (2016)
Michael Fassbender a Alicia Vikanderová se o víkendu vzali

Irský herec s německými kořeny Michael Fassbender (40) se o víkendu stal manželem švédské kolegyně Alicie Vikanderové...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.