MÍSTO A ČAS PRVNÍHO SETKÁNÍ
Nikola: Filipa jsem poprvé potkala, když jsem šla do školy na střední, chodil o rok výš, ale už tenkrát hrál za Zlín profesionálně fotbal, tak jsme se tak moc nepotkávali. Pamatuju si, že jsem šla tenkrát s kamarádkou, která do něj byla od malička zamilovaná. Zavolala na něj, aby na nás počkal, a tak nás seznámila. Ale jiskra přeskočila až později.
Filip: Poprvé jsme se setkali při cestě do školy, chodili jsme na stejnou školu, akorát Nikča o stupeň níž. Seznámila nás naše společná kamarádka. Okouzlila mě hned na první pohled. I když jsem do školy díky individuálnímu plánu moc nechodil, tak jsem si vždycky našel čas, abych ji mohl pozvat na kafe do školního bufetu.
GESTO, KTERÝM MĚ VŽDYCKY DOSTANE
Nikola: Poprvé mě dostal, když mě políbil. Miluju jeho rty. Takže polibkem si mě vždycky usmíří.
Filip: Gesto je jednoznačné, stačí aby se na mě podívala, udělala psí oči a zlomí mě.
NEODOLATELNÝ DETAIL
Nikola: To jsou právě ty rty. Těm neodolám.
Filip: To jsou její oči. Vždycky na nich poznám, jakou má náladu.
CO S NÍM / NÍ NEJRADĚJI PODNIKÁM
Nikola: Nejraději spolu sportujeme. Dokáže mě strašně vyhecovat, možná o tom ani neví. Tím, jak je neporovnatelně sportovně lepší, tak ho chci překonat. Taky milujeme kino, ale sport asi vítězí. A nebo když máme oba úplně celý volný den, což je strašně vzácné, tak se naopak zavrtáme do peřin, dáme si dobré jídlo a povídáme si.
Filip: Nejraději společně sportujeme nebo rádi chodíme do kina, které nesmí chybět minimálně jednou do týdne.
KDY MNE NEJVÍC PŘEKVAPIL/A
Nikola: Překvapuje mě stále. Tím, že máme každý den úplně jiný, je náš život plný překvapení, stereotyp nám nehrozí. Třeba minulý týden mi oznámil, že po návratu ze světové soutěže letíme spolu do Londýna na fotbal. A překvapuje mě i jídlem, je vynikající kuchař, dokáže vykouzlit neskutečné menu.
Filip: Naposledy mě překvapila tím, že než odletěla, tak mi pod polštářem nechala dopis a navoněla ho.
LÁSKA POD LUPOU: Nikola Buranská a Filip Novák
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Nikola: Nejsem asi moc žárlivá. Když mám krásného chlapa fotbalistu, tak vím, že o něj je mezi slečnami zájem, ale my si natolik věříme, že toto neřešíme. Ne, že bych nikdy nežárlila, ale jen tak zdravě.
Filip: Žárlivost u nás není moc na místě, samozřejmě někdy žárlím, ale je to takové to zdravé žárlení.
KDY MĚ ROZPLAKAL/A
Nikola: Při loučení před odletem na světovou soutěž na Filipínách slzička ukápla. Tak dlouho jsme od sebe ještě nebyli. Dřív, když mě rozplakal, tak jedině smíchy.
Filip: Nikdy mě zatím nerozplakala, ale když jsem ji viděl na letišti samotnou, jak odlétá na světovou soutěž na měsíc pryč, tak jsem měl namále.
ZLOZVYKY, KTERÉ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Nikola: Je to chlap a ti mají některé věci asi zakódované. Myslí si, že ponožky mají nožičky a do koše na prádlo chodí samy. A potom klasika: občas nádobí, záchodové prkýnko. Ale žijeme spolu čtyři roky a umí i v tomto směru překvapit, nedávno jsme měli tak uklizeno, až jsem nevěřila, že to je jeho práce.
Filip: Zlozvyky? Je to býk, takže je impulsivní a někdy je lepší ustoupit, než ji naštvat.
KDE VIDÍM NÁŠ VZTAH ZA 10 LET
Nikola: 10 let je dlouhá doba. Bude mi 32, budeme mít minimálně jedno miminko a Filip bude úspěšný a spokojený fotbalista. Pokud by odešel do zahraničí, budu ho následovat, ale budeme také jezdit hodně domů do Čech, protože tu máme své blízké a jsme tu doma.
Filip: Za 10 let nevím, ale užíváme si spolu každou volnou chvíli a doufám, že se náš vztah se bude postupně posouvat výš a výš.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Nikola: Dálka a ani časový rozdíl nás po dobu, co tu budu, nerozdělí. Moc tě miluju. PS: Hlavně nezapomeň zalít kytky a nenech rybičku umřít hlady!
Filip: Myslím na tebe, bojuj, jsi statečná a vždycky tu budu pro tebe, ať se děje co se děje.
