PRVNÍ SETKÁNÍ
Gabriela: Silvestr roku 1989, Činoherní klub.
Pavel: Nás seznámil Ondra Vetchý. Tehdy mi řekl, že ví o skvělé holce, která je přesně pro mě.
PRVNÍ RANDE
Gabriela: Myslím, že bylo o rok později. Byla to módní přehlídka v hotelu Hilton.
Pavel: To bylo U domu umělců. Řekli jsme si, že znamením budou housle.
MANŽELSTVÍ
Gabriela: Smysl života a zároveň hodně odpírání.
Pavel: Manželství je bezva. Pořád to má náboj. Spousta názorů není stejná a na tom to asi i žije.
ŽÁRLIVOST
Gabriela: Naučit se přát druhým.
Pavel: Dneska už snad tolik ani ne. Jak říká Bolek Polívka, nejhorší je, když na vlastní ženskou zůstanete sám.
NEODOLATELNÝ DETAIL
Gabriela: Souznění duší.
Pavel: Ona má krásné oči.
NEJVĚTŠÍ KOMPROMIS
Gabriela: Že na sebe vlastně díky dětem nemáme žádný čas.
Pavel: Nemám v bytě žádný prostor. A občas se cítím nedoceněný.
NEJTĚŽŠÍ OKAMŽIK
Gabriela: Když jsem ho přemlouvala, aby se stal mým mužem, a on nechtěl.
Pavel: Nejtěžšími okamžiky byly porody.
NEJVĚTŠÍ BLAŽENOST
Gabriela: Když nemusíme chvilku bojovat s našimi dětmi a máme chvilku klidu a harmonie.
Pavel: Když se nám narodily děti.
STŘET PROFESÍ
Gabriela: To je spíš souznění. Já jsem teď ve svém Léčivém divadle, dokonce jsem přišla na to, že můj muž je ideální host ve druhé části, kam si zvu duchovní hosty. Setkáváme se tak dokonce na jednom jevišti. A naopak, když můj syn hraje fotbal, já jednak fandím, ale i jako jako rodiče často musíme fotbal hrát a nedávno jsem dala hattrick.
Pavel: To je celkem v pořádku. Já jsem duší sportovec a myslím, že herečky je potřeba brát trochu sportovně.
