Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Král olašských Romů chystá nový zákon

aktualizováno 
- Říká o sobě, že šéfuje olašským Romům v České republice, ale jeho lidé ho označují za legendu, vládnoucí daleko většímu teritoriu. Vzhlížejí k němu, zatímco gadžové podle nich dovedou rozpoznat jeho moudrost jen stěží. Dvaasedmdesátiletý Josef Smolka žije v Ostravě a je prý králem králů. Jako uznávaná autorita bývá zván k mezinárodním cikánským soudům, aby pomohl rozhodnout vážnější případy. Olaši nedávno prožívali horké chvilky, protože jejich král bojoval se zápalem plic. Sotva se dostal z nejhoršího, nechal si do nemocnice ve Vítkovicích donést svůj klobouk, diskrétně zapnul pyžamo, aby zahalil na břiše vytetovanou Lollobrigidu, a v očích se mu objevila jiskra. Opřený o hůl zaujal důstojnou pozici a s každým slovem se v něm rozhořívala bývalá energie. Působil laskavě, i když zvýšil hlas. Na hrobařovu lopatu už ho podle vlastních slov nikdo tak lehce nedostane, protože má před sebou ještě veliké úkoly.

Olaši tvoří mezi Romy zcela samostatnou skupinu a zůstávají tak trochu v izolaci, nejen vůči bílým. Čím se tolik odlišujete?
Máme svoje zvyky, svoji hrdost. Když nám gadžo ublíží, strašně dlouho si to pamatujeme, ale pokud si to zasloužíme, nedržíme to v hlavě a snažíme se opravit. Rumungři neměli nikdy krále, ale my ano. Já proti nim nic nemám, ačkoliv oni o nás říkají, že jsme hloupí. My držíme svůj systém a oni svůj, ale všichni jsme Romové, všichni máme hlavy černé. Když je potřeba, tak se i domluvíme.

Občas je slyšet, že jste divocí a všem Romům kazíte pověst. O kapsářském umění vašich lidí se povídají zkazky...
Já vám nebudu nic nalhávat. Táhne se to s námi od časů, kdy jsme kočovali. Muž kšeftoval a jeho baba sem tam ukradla slepicu, když byla šikovná vzala dvě a dala aj té, co tak šikovná nebyla. Nechci se zastávat kapsářů, ale dneska celý svět krade, a ve velkým. Největší podvody s milionama se dělají vejš, taky ve vládě. Kapsáři jsou aj Rumungři, ale já nechci nikomu ubližovat, žádný člověk není bez chyby. I to je pravda, že jsme ostřejší. Rok jsem přemýšlel o tom, co udělat, aby se přestali Romové mezi sebou mlátit. Oni se bili na každém kroku.

A na co jste přišel?
Vydal jsem takový zákon, aby toho, kdo si pořád bude začínat rvačky, stihl nejvyšší trest. My říkáme magerdo a to znamená vyloučení ze společnosti, z rodu. Takový člověk nemůže mezi nás třeba šest měsíců, nebo i dva roky, podle závažnosti provinění. Jen s rodinou může být. Magerdo je pro každého velikánská hanba, všude se to rozhlásí.

Kolik lidí takhle odsoudíte dejme tomu za rok?
Někdy se stane aj deset nebo patnáct v České republice. Magerda se ale bojí olašští Romové na celém světě. Všude platí.

Říkal jste - vydal jsem zákon. Jak si to mám představit a kolik vlastně máte takových zákonů?
Plno, ale nejsou nikde napsané. Dědí se. Jsou to naše vnitřní zákony, které nosí v hlavě naši nejvyšší pohlaváři, tedy ministři a já. Maličkosti mohou soudit členové výboru. Za lehčí přestupky jsou pokuty nebo důtky a když to nepomůže, tak se přitvrdí. V závažnějších případech se chodí ke mně a taky při sporech mají odsouzení právo odvolání u krále. Některé naše zákony nesmíte vědět ani vy, protože jsou tajné.

Jaké skutky vlastně soudíte? Co je považováno za provinění?
Třeba když jeden dluží jinému dvacet tisíc a nevrací. Já ho upozorním, dám mu lhůtu, může dojít až na magerdo. Mladší člověk nesmí ani vynadat staršímu, nesmí být žádná láska mezi příbuznými...

Kvůli čemu jste byl naposled pozvaný k mezinárodnímu soudu?
Loni mě zavolali do Německa, ve Frankfurtu se řešil jeden případ, bylo to vážné. No... stydím se to říct, jeden kluk měl rád svoji sestru. Víte, my sice nemáme basu, ale jináč je náš systém lepší než váš. Máme takový výbor jako parlament a pak je uspořádání až po základní členy - vojáky, kteří tvoří gardu. Ostrava je pro Olachy v republice taková centrála, něco jako Bílý dům pro Američany. V každém větším městě jsem ale dal vládce a každý Olach ví, kdo mu šéfuje.

Můžete prozradit, jak jste se dostal ke svému úřadu a jak dlouho vládnete?
Já jsem se stal šéfem Československé republiky nejmíň před pětadvaceti, nebo možná už čtyřiceti lety. Došlo k tomu na pohřbu mého bratrance v Praze. Byl to vážený a slavný muž, a tak se do Prahy tehdy sjelo asi tři tisíce Cikánů. Každý chtěl vědět, kdo je šéfem a žádný nebyl, tak se podle našeho zvyku volilo. Hned na tom pohřbu mě zvolili a šéfuju doteďka.

Baštou olašských Romů bývá označováno Rumunsko, kde prý vládne slavný král Cioba. Pokud vím, jedna oblast se tam označuje za olašský kraj. Poutá vás k této zemi něco?
My jsme kočovný národ a pocházíme z Indie. První státy, které jsme osídlili, byly Arábie a Egypt. Dnes Olaši žijí po celém světě, v Americe. Hodně se jich usadilo i v Polsku, Maďarsku, Itálii a Německu. Rumunsko nemá v té řadě zemí žádné zvláštní místo.

Zastavme se ještě trochu u vaší minulosti v Čechách. Vy přece musíte dobře pamatovat zákaz kočování v roce 1958. Jak jste se s tím vyrovnávali?
Zlé to bylo, čestné slovo. Tolik roků se jezdilo, a najednou říz. Sebrali nám kola od vozů, abychom nemohli jezdit. Já jsem se narodil v Topolčanech na Slovensku, bylo nás devět děcek a můj tata handloval s koňma. Měli jsme maringotku a jezdili jsme z místa na místo, jedni šli z Čech na Slovensko, druzí naopak. Když jsme našli v letě nějakou pěknou louku, aj dvacet vozů nás bylo v hromadě. Krmivo pro koně jsme vzali z polí, kolik jsme chtěli. Pak přišli třeba policajti a prý, co tu děláte, sakramenti. Muselo se zapřahat a hnali nás pryč. Život to byl krásný, příjemný.

Skoro jako byste chtěl ty časy vrátit...
Smutno je mi po nich. Za první republiky žil v Polsku náš král, Kvicht se jmenoval. To byl senzační člověk a dceru měl krasavicu. Ve vrkočích jí svítily napletené dukáty. Kvicht dobře vládl a neuměl číst ani psát. Tomu já říkám správný čistý Rom! Jenže dneska je jiná doba a já jsem se tyhle věci musel naučit, ačkoliv je na nic nepotřebuju.

Chcete říct, že vzdělání je Romům na nic?
Ale ne. Povídám jen, že doba se změnila tak, že musíme dělat hodně věcí proti své přirozenosti. Ať je to jak chce, za komunistů nám bylo stokrát líp. Skini nebyli, Češi nás měli rádi a když jsme něco provedli, policajti ani nesepisovali trestní oznámení. Jenom pohrozili, my to řekneme Bercimu. Děda nám pak vynadal a to mělo největší účinek. Teď po nás jdou skini a nemá jich kdo zavřít. Jeden je prokurátora syn, druhý od předsedy Senátu a třetí kluk náčelníka policajtů. My víme aj to, co myslíte!

Olašští Romové jsou pověstní svými písněmi a také svatebními i pohřebními rituály. Nevěsty se prý u vás prodávají. Je to pravda?
Ano, tak to může být. Pokud je nevěsta hezká, umí udělat čistotu a je - jak mi říkáme - dobrá čórkařka, mohou ji rodiče dobře prodat. Klidně i za tři sta tisíc, ale to se smlouvá. Nejraději vidíme sňatky mezi svými, ale dnešní mladí se někdy neptají. Kluk holku unese, vezme jí panenství, aby se už nedala vrátit, a pak se začne vyjednávat. Rodiny se udobří, jdou k řezníkovi, začne se nakupovat a pak se slaví svatba. Třeba tři dny se vaří romská jídla. I takhle to chodí na naší svatbě.

Takže kapsářské umění zvyšuje cenu nevěsty? Promiňte, tlačí se mi teď na jazyk taková choulostivá otázka...
Klidně se ptejte, já vám odpovím na všechno.

Vy chcete, aby vás bílí respektovali, ale přitom jim berete peněženky. Okrást gadža, to není podle vašich zákonů žádný prohřešek. Tohle se nám těžko chápe. Co mi na to řeknete?
Myslím, že Češi nás berou, jací jsme, a nám na Češích nevadí nikdo. Jenom skini. Ve skutečnosti Olaši už spíš kšeftujou, než kradou. Dřív s bonama, teď s valutama. Nebo dělají byznys. Vždycky jsme si chtěli užívat svobodného života, brali jsme, co bylo potřeba. To je v nás. Symbolem volnosti je pro nás oheň, světlo, které se všude dostane, hřeje, ale i ničí. Když nám sebrali koně, něco z té svobody se ztratilo.

Olaši jsou pokládáni za nejbohatší z Romů. Zlato, kterým chodí ověšené některé vaše ženy, tomu nasvědčuje...
Naše zlato se ukazuje na Velikonoce, o Vánocích a jiných svátcích a je to dědičné zlato, jako měli třeba Indiáni. Jsou mezi nám bohatí lidé, ale i takoví, co mají sotva na chleba, jako všude jinde. Je ale pravda, že ke zlatu máme zvláštní vztah. Je znamením slávy a moci.

Jak moc jste mocný vy? Existuje vůbec něco, na co nestačíte?
Pravdaže. Nám tolik záleží na dětech a naši mladí teď propadli drogám. Už tři děcka nám na to umřely. Drogy nás můžou vyhubit. Všelijak zkouším proti tomu bojovat, domlouvám jim, ale nic nepomáhá.

Pokud vím, Olaši na rozdíl od jiných romských etnik nečichají, ale začínají rovnou s tvrdými drogami. To je horší. Ještě to nevzdáváte?
Nikdy. V tom nepovolím. Aj v mé rodině vidím, co dokáže heroin nebo pervitin. Připravuju nový zákon. Podle něho každý rodič bude muset dát svoje feťáky za mříže nebo na léčení, a pokud ne, udělám magerdo. Aj moje dcera už nechala zavřít svýho kluka do vězení, než aby umřel. Vnukovi je sedmnáct a z nemocnice pořád utíkal, teď mi slíbil, že fetovat nebude. Až ten zákon vyjde, bude to bomba. Jestli se mi podaří s našima feťákama něco udělat, tak vás najdu a oslavíme to, čestné slovo.

Řekl jste, že zákony nosíte v hlavě. Až začne platit ten nový o drogách, jak se to vaši lidé vlastně dozvědí?
Máme o sobě větší přehled, než myslíte. V České republice je asi dvacet tři tisíc Olachů a víme o sobě, kde se co děje. Radím se s ministry a o mých rozhodnutích se lidé dozvídají od našich předních představitelů v každém městě. Naše pravidla znají všichni, protože se je učí od dětství, generace zpátky.

Těmi pravidly myslíte vaše zvyky?
No ano. Třeba to, že v době pohřbu, kdy se oroduje za mrtvého, musí být mír a nikdo se nesmí pomlátit ani opít. O dalších bych mohl vykládat hodiny. Výchova není tvrdá navenek, ale uvnitř ano. Dítě chápeme jako Boží dar.

Povězte mi něco o vaší rodině. Kolik máte dětí?
Mám tři holky, kluk se zabil v havárce. Taky mám zlatou ženu, která se o mě dobře stará. Ležela teď se mnou aj v nemocnici ve Šternberku. Asi tak dvanáct vnoučat mám, zaplať Pánbu za ně.

Myslíte, že je čeká lepší budoucnost?
To já nevím, ale snad ano. Já bych si to přál. Musíme se starat, aby naše děcka měly v hlavě rozum. Správný Olach nesmí mít v hlavě piliny, ale chytrý chlap to musí být, aby uměl mluvit a rozhodovat a aby to rozhodnutí sedělo. Z takových lidí se vybírají vládci, z takových vzejde jednou i můj nástupce. Ale brzo to nebude. Já jsem utek hrobaři z lopaty, energie mám dost a až mi bude ještě trošku lepší, tak to roztočím. Mám ještě hodně co dělat, čestné slovo!

"Naši předkové neuměli číst ani psát. Tomu já říkám správný čistý Rom," s nostalgií v hlase konstatuje Josef Smolka



Témata: Poradna: Drogy

Nejčtenější

Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice
Je to definitivní, končíme. Těžkej Pokondr odchází z Frekvence 1

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný tento měsíc skončí na Frekvenci 1. Těžkej Pokondr se na tom dohodl se...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Předseda Zelených Matěj Stropnický byl hostem diskusního pořadu Rozstřel. (3....
Matěj Stropnický přiznal vztah s hercem Danielem Krejčíkem

Šéf Strany zelených Matěj Stopnický (34) potvrdil, že je gay. Už dva měsíce chodí s hercem Danielem Krejčíkem (23)....

Modelka Yasmin Le Bonová nafotila v padesáti letech kampaň na plavky.
Najednou mám prsa, břicho a boky, říká o stárnutí modelka Le Bonová

Britská kráska Yasmin Le Bonová (52) patřila v osmdesátých letech k nejžádanějším modelkám. Manželka frontmana kapely...

Další z rubriky

Tina Turner (Londýn, 17. října 2017)
Penze je krásná. Dlouho spát je tak snadné, říká Tina Turner

Zpěvačka Tina Turner (77) si užívá důchod ve Švýcarsku a po dlouhé době se však ukázala na veřejné akci. V londýnském...

Julia Robertsová
Na začátku kariéry jsem se chovala jako spratek, míní Julia Robertsová

Hollywoodská herečka Julia Robertsová (49) zavzpomínala na začátek své hvězdné kariéry. Byla velmi ambiciózní, aby...

Michaela Maurerová
Maurerová: S přítelem nechodíme kanálama, ale ani nechceme pozornost

Michaela Maurerová (38) se už pár let snaží neukazovat své partnery. Po rozvodu s podnikatelem Milanem Kožíškem (45) se...

Advantage Consulting, s.r.o.
ÚDRŽBÁŘ VE VÝROBĚ

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.