Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krajčo, Frühlingová: Máme jiné názory

  22:23aktualizováno  18. října 15:18
Chytili se za ruce a až do konce rozhovoru se nepustili. Přesto to úplně idylické povídání nebylo. "Vy rád vytáčíte lidi, že? Jak to, že o mně tohle víte?" V jednu chvíli se ona málem zvedla a odešla... Iva Frühlingová, zpěvačka a v Paříži začínající modelka, a Richard Krajčo, herec Národního divadla a zpěvák skupiny Kryštof. Před osmi týdny se vzali.

* Napsal jste někdy jeden druhému verše?
Frühlingová: Tuny. Když jsme spolu začali chodit, tak jsme si přes textovky posílali básničky.
Krajčo: Napsal jsem pro Ivu píseň Chmýří. "A když se svlečem ze zažloutlých negativů, jazykem z patra snímám ti chmýří a břehy bez přílivu. A když pak vkleče stoupám pod hladinu, to ticho vykřičníků mě tlačí na hrudníku." Složil jsem ji, když mi poprvé odjela do Paříže a nevěděl jsem, jestli se vrátí.
Frühlingová: I já jsem Richardovi napsala písničku. "Věřím v Radiohead a v krabičky cigaret, které máš rád..."

* Richarde, verše psával i váš bratr. Ještě pořád píše?
Krajčo: Už ne. Ale vzpomínám si na jednu jeho úvahu, která se mi líbila. "Proč se rodí černé děti, když všichni muži mají bílé semeno." Dnes už má jiné starosti: narodila se mu dcera.

* To vás dva čeká kdy?
Frühlingová: Až dodělám desku a turné. Tak za dva roky.

* Vy jste se před dvěma měsíci vzali, Iva celá v černém, Richard v džínách. Co jste si nechali zahrát?
Krajčo: První písnička byla od skupiny Coldplay, druhá z nejnovější desky Vanessy Paradise. To jsou naši oblíbenci.

* Jaká hudba se u vás doma poslouchala, když jste byli malí?
Frühlingová: Dědeček poslouchal Edith Piaf, Brella, Aznavoura, tatínek Žentoury, ale pamatuju si i Horňáka a Bartošovou. Ještě ty desky máme doma.
Krajčo: U nás se poslouchal Kryl, Kubišová, ale je pravda, že můj první zásah do srdce byly Holky z naší školky. Když mi byly asi čtyři, dostal jsem se k Hance Zagorové. To bylo takové první poblouznění, že vůbec existuje hudba. Pak mě přestala zajímat, protože jsem hrál fotbal a na prvním místě pro mě byl sport. Až ve čtrnácti jsem se k hudbě vrátil.

* K jaké?
Krajčo: Začal jsem být poblázněný Petrem Mukem a starým Oceánem. Posléze to byl Robert Smith z The Cure, David Gahan z Depeche Mode, pak jsem přičichl k rockové hudbě a hlavně k Bono Voxovi z U2. To je pro mě dodnes pan top.

* Předpokládám, že i svými názory. Často mluví do světové politiky i ekonomiky.
Krajčo: Má svůj názor a měl ho vždycky. Byl provokující a zároveň světově láskyplný. Líbí se mi, že dokáže vstát, jde si sednout s lidmi, kteří mají nějaký vliv, a řekne jim: "Vyserte se na to, tady něco není v pořádku. Tady se něco musí udělat." Tolik odvahy moc lidí nemá. Tady když někdo řekne svůj názor, je hned divnej a lidi mu pošlou zpátky padesát cédéček, protože s ním nesouhlasí. To se mi stalo.
Frühlingová: Ve Francii jsou lidi ke všemu daleko otevřenější. Politické názory, homosexualita, potraty...
Krajčo: My si pořád neumíme zvyknout, když si někdo myslí něco jiného a má jiný vkus. Kdo se nedívá na Novu, je hned degent. Na to se přece musíte dívat! Jak to, že nesledujete seriály? Vy se díváte na dokumenty? Jste blázen? Eláni teď jedou turné, tak jak to, že nemáte lístek? A neposloucháte Kabáty? Vždyť je poslouchají všichni! A co že to posloucháte vy? Existuje to vůbec?... Když má někdo jiný názor, je blázen, a když má jinou sexuální orientaci, je to úchyl. Proč někdo nemůže říct, že se mu líbil zásah na CzechTek? Proč je hned u druhé skupiny blbec? Proč si sparťan a baníkovec nemůžou vychválit své týmy a pak jít na panáka? Místo toho si dají na držku.
Frühlingová: Mně například ten zásah na CzechTek připadal přehnaný. Nelíbí se mi, že tahle společnost vnímá technaře, jako by to byli nějací lidi z kosmu.

Leoš Mareš píše texty ze slabikáře

* Vy jste byl, Richarde, jiný už v dětství?
Krajčo: Na střední škole už asi ano. Chodil jsem celý v černém, nosil jsem pracovní boty, tupíroval jsem si vlasy, poslouchal Kryla a četl Solženicyna.

* Pak jste začal zpívat a o české hudbě pronesl několik kontroverzních výroků.
Krajčo: Říkejme menšinových.

* Dobrá. Jeden z nich byl: "Opravdu bych si přál, aby nás neposlouchali lidi, kteří poslouchají Leoše Mareše."
Krajčo: No promiňte, ale to je snad logické. To je, jako byste chtěl, aby někdo zároveň poslouchal skupiny Karma a Ramstein.

* Marešova hudba jsou podle vás "jednoduché verše ze slabikáře." To jste taky kdysi řekl a dodal k tomu: "Je to inteligentní kluk, a proto je pro mě děsivé to, co dělá. Vadí mi jeho snaha být slavný za každou cenu."
Krajčo: Myslíte si, že něco z toho není pravda?

* Já tu nejsem od toho, abych to hodnotil.
Krajčo: Ale jen to zhodnoťte. Vy nás tlačíte do odpovědí na otázky, tak řekněte svůj názor. S čím nesouhlasíte? Je podle vás můj výrok pravdivý?

* Tady přece neexistuje pravda a nepravda. Nevím, co podle vás znamenají verše ze slabikáře.
Krajčo: Dobře, ale dělal jste s ním rozhovor, ne? Přijde vám inteligentní?

* Dělal a přijde.
Frühlingová: Mně taky. A ty verše ze slabikáře, to si vážně nemyslíte?

* "Vůně růží a touha včel, jsi nejlepší nápad, který mě napad..." To je ono?
Krajčo: Vytrhl jste jeden verš.

* Nejznámější z poslední doby.
Frühlingová: Když se na to podíváte obecně, jsou ty texty hrozně jednoduché. Napíšete je i vy, tady, za pět minut, teď hned. Dám vám tužku, papír, převzatou hudbu a napíšete to. O to jde.

* Ale dobrá písnička často vzniká za pár minut, ne?
Krajčo: To je pravda, Obchodník s deštěm vznikl za čtyři minuty.
Frühlingová: To je ale výjimka.
Krajčo: Určité věci zkrátka vnímáme já a Leoš Mareš jinak. On mi například říkal, že slyšel naši poslední desku Mikrokosmos asi stokrát, že je famózní a že ho mrzí, když v nejlepší písni té desky hraje hlavní roli. Stůl mezi sebou jsme vyčistili a už si nemáme co říct. Názory na sebe známe.

* A sdělujete si je prostřednictvím písniček. Vy jste teď mluvil o songu Vodné stočné a verši "Nejsem lacinou děvkou v kožichu pro slečinky". To patřilo jemu, že?
Krajčo: Asi to tak bylo nutné. Leoš s tím začal a já jsem pociťoval vnitřní pocit odpovědět. Ne na jeho osobu. Zatímco on napsal písničku celou o mně, od začátku do konce, já jsem ho vybarvil jen jedním veršem.

* Jen pro připomenutí: "Jo, ty se stejně vyznáš, máš na to čidla, budeš skvělej předseda, až odejde Špidla." To je Marešova píseň o vás.
Frühlingová: A taky, že má Richard na všechno vzorec a je sexuální ledoborec.
Krajčo: Ta písnička je bez pochyby vtipná. Vcelku se mu povedla. Když o vás někdo napíše celou píseň, opravdu vám věnuje čas, tak v jeho světě něco znamenáte. On v mém světě, v těch sračkách, ve kterých jsem byl, když jsem psal Mikrokosmos, měl taky své místo. Jednou větou.

* Když se o vás Mareš vyjadřoval, tvrdil, že píšete texty, kterým on sám nerozumí.
Krajčo: Ivka mi taky říká, že někdy píšu složité texty. Ale mě to baví. Baví mě v nich hledat, kódovat, baví mě, když mi lidi píšou e-maily a vysvětlujou mi, jak si můj text vyložili. Přišlo mi sto vysvětlení Lolity, což je přece krásné. Není to jen ten konzum: sežrat a vyhodit do záchodu.

* Tak zkuste vysvětlit - mně, fanouškům, Leošovi -, co znamená část textu právě vaší nejúspěšnější písně - Lolity. "Brány nocí, vrány křídly leští háv."
Krajčo: Že pod rouškou noci v něco splynete. Jistě, můžete říct: "Tak teďka se setmělo a my jsme tady spolu a určitě tady ještě budeme, dlouho, u jednoho stolu." A nebo můžete říct: "Brány nocí vrány křídly leští háv." Těm branám, do kterých vstupujete. Je to jako poezie. Když ji čtete, tak proto, abyste v ní našel pocit, ne sdělení: Jsi blbec. Shakespeare vám řekne "Jsi blbec" na celou stránku, a to tak, že vás to ještě potěší.

Buzkovou bych podpořil znovu

* Kdyby zítra byly volby, komu byste dali hlas?
Krajčo: Hodně bych přemýšlel. Snad abych se to v tomhle ovzduší bál říct, ale asi bych za ty populistické akce kam společnost, tam má strana, které dělala pravice, zůstal u ČSSD.
Frühlingová: Já nevolím.

* Proč ne?
Frühlingová: Prostě nevolím. Nechci se o to zajímat, nechci se o tom bavit, nechci se hádat s lidma o názorech a nechci rozebírat, proč je dobré to nebo ono. Jediné, co mě baví, jsou politické debaty. Pokaždé fandím tomu, kdo se víc hádá. Ta podívaná bývá legrační.

* Dostáváte nabídky na účinkování v předvolebních kampaních?
Krajčo: Ne.

* Před třemi lety jste v jedné z nich podpořil Petru Buzkovou. Když se podíváte zpátky, stojíte si za tím?
Krajčo: Absolutně, udělal jsem to z přesvědčení. Nevím, jestli to z přesvědčení udělali Gott, Vondráčková a spol., ale já můžu říct, že bych pro ni vystoupil znova.

* Umělci bývají často levicově založení. Je to vidět ve Velké Británii, ve Spojených státech vystupují proti Bushovi hromadně populární REM, Greenday, Eminem a další. Čím to?
Krajčo: Samozřejmě levice ve Spojených státech je vnímaná jinak než levice tady. U nás když se řekne mírný levičák, tak je to komunista a omezovač svobody. Já v tom spíš vidím sklon k sociálním jistotám a sklon nepodporovat jen podnikatele, protože se mi zdá, že jen tímto směrem uvažuje pravice. A Petra Buzková mě jako politik nikdy nezklamala a je vidět, že se orientuje. Proto možná dělá to, co dělá. Odchází.

* Což ostatně dělá ještě jedna politička, Kateřina Dostálová. Když jste tehdy podpořil Buzkovou, napsala: "Je mi Krajča líto. Svými aktivitami přispívá k růstu preferencí KSČM."
Krajčo: Buzková je plus, Dostálová její přesný opak.

* Vám bylo, Ivo, v době převratu sedm let, vám, Richarde, dvanáct. Co jste jako děti o komunismu věděli?
Krajčo: Já docela dost, protože dědeček byl pronásledován režimem. Nemohl jsem se stát pionýrem a nechápal jsem proč. Mrzelo mě, že ve středu nemůžu chodit do kroužku jako ostatní. Později mi to bylo vysvětlováno.

* U vás to bylo stejné?
Frühlingová: Asi jo, všichni chtěli komunismus pryč. Když byl pak pryč, tak zase začali říkat, že ho chtějí zpátky. To je stupidní uvažování. Bylo ale zvláštní sledovat, když jsem sedm let poté odjela do Francie. Všichni si tam mysleli, že jsme Rusové a že tu ještě komunismus máme. Někteří si to myslí dodnes a vůbec nic o nás nevědí.

* Vůbec nic? Ještě tam slyšíte slovo Československo?
Frühlingová: No jasně, pořád.
Krajčo: Československo, součást Sovětského svazu.
Frühlingová: Zrovna včera jsem se vracela do Prahy a ptali se mě, jestli tady mrzne a jaký je časový posun.
Krajčo: Mám pocit, že Češi jsou obecně vzdělanější. Možná je to proto, že jsme menší, ale zajímáme se o spoustu věcí. Víme, co se děje v Africe, známe státy, jejich vlajky, měny, víme o časových posunech.
Frühlingová: Když ve Francii řeknete Česko, vybaví se jim zima, Rusko, a když jim to dojde, tak možná Havel.

* Proč myslíte, že Havel, a ne Klaus?
Krajčo: Přijde mi to logické, taky bych řekl Havel. Ten člověk se stal pro naši zemi ikonou a vybudoval si celosvětový respekt. Je to takový starostlivý, chytrý a inteligentní medvídek. Stal se maskotem a zůstal člověkem, což se v politice často nestává.

* Víc se zajímal o kulturu?
Krajčo: Možná. Pokud vím, tak prezident Klaus ještě nebyl na žádné činohře. A Havel se vlastně víc zajímal o všechno. Nevím, co přesně znamenal Masaryk pro lidi za první republiky, ale říkalo se mu tatíček a já jako člověk, který žije teď, jsem měl pocit, že jestli by měl mít Masaryk nějakého pokračovatele, tak je to Václav Havel.

* Taky se hned za ním objevil v anketě Největší Čech, třetí, jako jediný žijící v desítce. Koho podobně uznávají Francouzi?
Frühlingová: Vím spíš o kultuře a tam je to jednoznačně Serge Gainsbourg. Když o něm před Francouzi promluvíte, zamračí se, vidíte na nich smutek, že už nežije. Ne Edith Piaf, protože tu znal celý svět. Gainsbourg je jejich hudební bůh, protože začal dělat francouzskou hudbu tak, jak ji dnes vidíme.
Krajčo: Je zvláštní, že Francouzi berou jako ikonu člověka, který byl velice kontroverzní a nepřizpůsobivý.
Frühlingová: V televizi se ho jednou ptali, jestli ho neštvou daně. On vytáhl z kapsy dvousetfrankovou bankovku, zapálil ji, a když dohořela do určitého místa, sfoukl oheň a řekl: "Tohle mi zbyde." Měl z toho nějaké problémy, ale lidi ho milovali. Každým vystoupením v televizi vzbudil bouři.

Na SuperStar se neptejte

* Našla by se u vás deska někoho, kdo se pravidelně objevuje v Českém slavíku?
Krajčo:
Zkuste jmenovat.

* Gott.
Krajčo: Ne

* Bílá, Vondráčková, Kabát, Chinaski.
Krajčo: Ne, snad první tři desky Chinaski.

* A Dan Bárta, na vyhlašování hudebních cen Anděl tolikrát oceněný jako nejlepší zpěvák?
Frühlingová: Nevím. Viděla jsem ho na koncertě a připadalo mi, že je před jevištěm nafouknutá bublina, ve které je schovaný. Bylo to hezké, ale jako by zpíval jen pro sebe.

Jak by u vás dopadli zpěváci ze SuperStar?
Krajčo: K tomu nechci nic říkat.
Frühlingová: Tyhle zpívající show jsem viděla tolikrát v cizině! Ve Francii už běží Star Academy 5 a spousta dalších. Když to šlo sem, přesně jsem věděla, jak to dopadne, a taky to tak dopadlo.

* Jak?
Frühlingová: Že to všechny sebralo a nikdo neví proč. Vítěz prvního kola ve Francii taky prodal hodně desek a pak už to nikoho nezajímalo.

* A taky vyhrál hudební ceny?
Frühlingová: To právě ne. Tam se nemůže stát, že někdo z takové soutěže dostane cenu od Akademie, protože za ním musí stát něco víc. Tady jsem to vůbec nepochopila.

* Navíc u desky, kterou sama zpěvačka označila za...
Krajčo: Za co? Jen to řekněte.

* Za uspěchanou a ne úplně povedenou.
Krajčo: To je fajn, že to napíšete.

* Sama to přece řekla. Ale o čem to vypovídá? O momentálním poblouznění, nebo nesoudnosti akademiků?
Frühlingová: Základ je jinde. Dlouho jsem si myslela, že v Akademii sedí lidi, kteří rozumějí hudbě - například z hudebních časopisů. Ale jsou tam i lidi z časopisu o zvířatech.
Krajčo: Například fotografové z časopisu typu Receptář nejen na neděli. To má k muzice o krůček dále, než by mít mělo.
Frühlingová: To je přece šílené.

* Slyšeli jste některou z desek SuperStar?
Krajčo: Anetu, Sámera, kousek ze Savky.

* Něco vás zaujalo?
Frühlingová: Ne.
Krajčo: Já jako autor k tomu mám trochu podivný přístup. Každou desku rodím dva roky: než složím texty, hudbu, než ji celou zaranžuju. Pak je mi trochu egoisticky líto, že se vyloupne někdo, kdo si vybere třináct písní ze světového katalogu, nějací lidi mu je natextují a ten člověk je za dva dny nazpívá.

Jsem komerční člověk

* Richarde, vaše maminka stále věští?
Krajčo: Ano, z karet i z hvězd.

* Vyvěštila vám i roli v Národním divadle?
Krajčo: Víte, ona vám může říct: "Teď bys mohl dostat velice zajímavou nabídku na práci." Neřekne přímo odkud, ale zatím měla pokaždé pravdu.

* Do Národního divadla přišel ve čtyřiadvaceti. Jak dlouho trvalo, než jste si potykal s Janžurovou, Donutilem, Rösnerem?
Krajčo: S některými si samozřejmě netykám dodnes, s Ivou Janžurovou nebo s Františkem Němcem. Nedovolím si to a ani si nedovolím o tom přemýšlet. Tykám si s těmi, kteří mi to nabídli. Třeba Boris Rösner je fajn chlápek.

* Vždyť působí hrozně vážně.
Frühlingová: Přitom vůbec není, je hrozně komický. S Richardem se navzájem dobírají a mají podobný smysl pro humor.
Krajčo: Nikdy jsem tam od nikoho necítil žádnou zášť.

* Ani náznak něčeho jako: "Co tady ten kluk dělá ve čtyřiadvaceti? V chrámu českého divadla, mezi námi bardy?" Václav Postránecký je známý tím, že podobně mluví.
Krajčo: S ním jsem nikdy nepřišel do kontaktu. Vím, že tak přemýšlí, ale nedovedu si ho představit třeba v roli Romea. Doufám, že i on se dívá na to, jak kdo plní svou roli, a ne na to, kolik je mu let.

* Ono se často říká, že hrát v divadle není žádný zlatý důl.
Krajčo: No to vůbec.

* Když srovnáte jedno vystoupení s Kryštofem a jedno představení v Národním, je to rozdíl?
Krajčo: To se nedá srovnat, to je rozdíl v řádech. Já jsem v Národním v divadle v angažmá, což znamená, že mám měsíční gáži. Je jedno, jestli zahraju pět nebo patnáct představení. Kdybych vzal osm představení měsíčně a jeden koncert, tak je to ještě dvakrát víc peněz za ten jeden koncert.

* Chcete říct, že se bavíme o pár tisícovkách měsíčně?
Krajčo: A co jste myslel? Že tam bereme padesát tisíc? Ty lidi mají co dělat, aby se uživili. Proto dělají reklamy, proto dabují a proto jsem rád, že se vyrojilo tolik seriálů. Nekoukám na ně, vlastně se mi nelíbí, nezajímají mě jejich upoutávky, ale díky nim tady herci mohou žít.

* Byli jste někdy v situaci, jeden i druhý, že jste se sotva uživili?
Krajčo: Samozřejmě.
Frühlingová: Já jsem začala hrozně brzo žít sama. Když vám v patnácti dají první peníze, je složité se naučit hospodařit. První den jsem šla, všechno utratila za to, co se třpytilo, a pak koncem týdne nebylo co jíst. Šla jsem třeba kolem výlohy pekařství a neměla ani na housku. Kradla jsem jídlo spolubydlícím a po další výplatě jim ho vracela.
Krajčo: Moje maminka dělala poštovní doručovatelku, živila dva haranty a k tomu platila byt. Často nám radši koupila banány, než aby si koupila boty nebo kabát, který už potřebovala. Od patnácti jsem už začal chodit na brigády, abych měl na ty svoje kytarky a mohl začít hrát.

* Když vás tak poslouchám, chápu to dobře, že jste oba proti slovu komerce? Proti masové kultuře?
Krajčo: To ne, já jsem komerční člověk. Jezdím autem, bydlím, používám mobilní telefon, nosím značkové oblečení, prodávám desky, živím se vlastním tělem, hlasem a ksichtem.

* Ale?
Krajčo: Nemusím dělat všechno za každou cenu. Nemusím hrát na předvolebních kampaních, když s ní nesouhlasím. Klidně udělám reklamu, ale nebudu propagovat hubnoucí prostředek, a přitom nezhubnu, nebudu dělat reklamu na škodovku a jezdit v mitsubishi. Budu dělat věci, za které se můžu postavit. Ale neprodám se za nic, za čím bych si v životě skutečně nestál.

* Vystoupení Ivy na soutěži Miss se do těch hranic vejde?
Frühlingová: Chtěla jsem tam zpívat. Nemám takové postoje jako Richard a nejsem proti vystupování v televizi na playback.
Krajčo: Vidíte, a stejně jsme spolu. Ona klidně zazpívá na playback, já ne, nezajímá se o politiku, já ano, má jiný názor na zásah na CzechTek, miluje jiné fastfoody než já. A přesto jsme schopni se milovat.

Richard Krajčo
Pro jedny je českým Bradem Pittem, pro druhé rebelem s šílenými názory. Při Českém slavíku v roce 2001 odmítl hrát na playback a vystoupil s páskou přes ústa. Narodil se 1. června 1977, vyučil se elektrikářem a v roce 1994 založil skupinu Kryštof, se kterou vydal tři desky: Magnetické pole, V siločarách a Mikrokosmos. Před pěti lety dostal za roli Hamleta prestižní divadelní Cenu Alfréda Radoka. Hrál ve filmech Krysař, Post coitum, Milenci a vrazi, Nuda v Brně a v novém Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště.

Iva Frühlingová
Jméno si udělala ve Francii, kam ovlivněná vyprávěním dědečka odešla ve čtrnácti letech dělat modelku. S kapelou vystupovala po barech a v roce 2003 vydala album Litvinov. Převažují na něm francouzské písně a nejznámější se stala Ou Tu Veux, Quand Tu Veux (Kde chceš, kdy chceš), která dokonce vedla v belgické hitparádě. Chtěla žít v Paříži, ale pak ji Richard Krajčo oslovil na spolupráci při natáčení alba Mikrokosmos. Od té doby jsou spou. Narodila se 11. května 1982 a před šesti lety vyhrála v televizní soutěži mladých dívek Katapult.

Richard Krajčo a Iva Frühlingová

Richard Krajčo a Iva Frühlingová

Richard Krajčo a Iva Frühlingová

Richard Krajčo a Iva Frühlingová




Nejčtenější

Předseda Zelených Matěj Stropnický byl hostem diskusního pořadu Rozstřel. (3....
Matěj Stropnický přiznal vztah s hercem Danielem Krejčíkem

Šéf Strany zelených Matěj Stopnický (34) potvrdil, že je gay. Už dva měsíce chodí s hercem Danielem Krejčíkem (23)....

Melania Trumpová a Donald Trump (Washington, 13. října 2017)
Za Melanii Trumpovou zaskakuje dvojnice, spekulují lidé na sítích

Ona není ona. Má jiný nos a maskuje se velkými slunečními brýlemi. To jsou některé z argumentů lidí na sociálních...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Martha Issová
Martha Issová odchází na mateřskou, prozradila její kolegyně

Herečka Martha Issová (36) a producent David Ondříček (48) se brzy stanou dvojnásobnými rodiči. O těhotenství Marthy...

Česká Miss Earth 2017 Iva Uchytilová během příprav na světové finále soutěže...
Některé finalistky jsou samá plastika, říká Miss Iva Uchytilová

Česká Miss Earth 2017 Iva Uchytilová (19) má za sebou týden příprav na světové finále soutěže Miss Earth na Filipínách....

Další z rubriky

Gary Oldman a Gisele Schmidtová (Toronto, 11. září 2017)
Gary Oldman se opět oženil. Pátá svatba byla skromná

Herec Gary Oldman (59) je opět ženatý muž. Jeho v pořadí už pátou zákonitou manželkou se stala kurátorka umění Gisele...

Hana Gregorová a Ondřej Koptík
Gregorová se rozešla s o 32 let mladším přítelem, ten jí skládá básně

Vdova po Radoslavu Brzobohatém Hana Gregorová (65) se rozešla se svým přítelem Ondřejem Koptíkem (33). Dvojice se před...

Ewan McGregor a Eve Mavrakisová (Zlaté glóby, 13. ledna 2013)
Ewan McGregor po 22 letech opustil manželku, s níž má čtyři děti

Herce Ewana McGregora (46) nedávno vyfotili, jak se líbá s kolegyní Mary Elizabeth Winsteadovou (32). Nyní vyšlo...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.